Cesko.wiki Divadlo za branou
Author
Albert FloresDivadlo za branou bylo slavné pražské divadlo působící mezi lety 1965 až 1972, kdy jeho další existenci komunistická moc zakázala. Spoluzakladateli se stali režisér Otomar Krejča, dramaturgové Karel Kraus a Zdeněk Mahler, básník a dramatik Josef Topol, scénograf Jan Koblasa a herci Jan Tříska s Marií Tomášovou.
Po sametové revoluci na původní projekt navázalo obnovené Divadlo za branou II, které bylo v roce 1994 zrušeno Ministerstvem kultury České republiky.
Historie
Otomar Krejča se v roce 1965 rozhodl odejít z Národního divadla mimo jiné pro nevyhovující koncepci skladby jeho programu a založit vlastní divadlo, kde by hrál obdobný repertoár. Herecká základna nově vzniklé scény tvořila 24 herců (16 mužů a 8 žen). +more Premiérovými tituly byly 23. listopadu 1965 Kočka na kolejích Josefa Topola a Maškary z Ostende Ghelderoda.
Originální ztvárnění zde získaly Čechovovy hry Tři sestry, Racek (jeho repríza 10. června 1972 byla posledním představením divadla) nebo Ivanov, hrány byly antické tragédie např. +more Král Oidipus či Antigona od Sofokla, stejně jako Mussetův Lorenzaccio. Úspěchy divadlo slavilo i v zahraničí, kde absolvovalo několik zájezdů, zejména po západní Evropě. Bylo zrušeno výměrem ministerstva kultury z 29. června 1972 s odůvodněním nevyhovujících bezpečnostně požárních podmínek sálu paláce Adria. Proti zákazu v roce 1972 protestovala řada slavných umělců jako byli například Friedrich Dürrenmatt, Arthur Miller nebo Ingmar Bergman.
Členy hereckého souboru tvořili Leopolda Dostalová, Marie Tomášová, Jan Tříska, Miloš Nedbal, Ladislav Boháč, Vlasta Chramostová, Milena Dvorská, Milan Riehs, Vladimír Matějček, Vladimír Menšík, Hana Maciuchová, Libuše Šafránková, Jiří Zahajský, Miroslav Moravec, Jan Hartl, Hana Pastejříková a jiní.
Divadlo sídlilo v prostorách Paláce Adria v Praze, jež sdílelo s Laternou magikou (v první etapě své existence do 1972) (nyní sídlo Divadla bez zábradlí).