Lorenzaccio

Lorenzaccio je romantická tragédie o pěti jednáních francouzského prozaika, dramatika a básníka Alfreda de Musseta založená na skutečné historické události, na zavraždění florentského vévody Alexandra Medicejského roku 1537. Obsahem hry je rozpad lidské osobnosti, která přestala věřit v jakékoliv hodnoty a jíž se prostředky, používané zpočátku pouze k dosažení cíle, změnily ve smysl života.

Vznik a významné inscenace hry

Hra vznikla krátce po roce 1830 a tiskem byla vydána roku 1834. Námět k ní autorovi poskytla v době jejich intimního přátelství George Sandová, která jej rovněž zpracovala ve vlastním historickém obraze. +more Další materiál získal Musset studiem dobových kronik, především z Florentské historie (Storia fiorentina) Benedetta Varchiho. Stavba dramatu a charaktery postav (především titulní) jsou ovlivněny Williamem Shakespearem. Lorenzacciova touha po svobodě a jeho individualistická vyřazenost ze společnosti, jeho pohrdání světem a lidmi z něj dělá typického romantického hrdinu.

Za autorova života nebyla tragédie na divadle uvedena a cenzura nepovolila ani uvedení její posmrtné adaptace od autorova staršího bratra Paula de Musseta. Premiéru měla hra až roku 1896 (rovněž v upravené verzi) v pařížském divadle Théâtre de la Renaissance se Sarah Bernhardtovou v titulní roli, což výrazně ovlivnilo další inscenační praxi i chápání této postavy (plakát k premiéře vytvořil Alfons Mucha). +more Původní autorův text byl uveden až roku 1927 v Comédie-Française, ale hlavní roli hrála opět žena. Hra tak byla plně objevena a pochopena až roku 1952 režisérem Jeanem Vilarem v inscenaci v Théâtre national populaire, ve které Lorenzaccia hrál Gérard Philipe.

Obsah hry

Tragédie se odehrává ve Florencii v době rozkladu městské republiky a upevňování vlády mocného rodu Medicejů, kdy vévoda Alexandr Medicejský pošlapává práva lidí i jejich svobody. Jeho osamělý bratranec Lorenzo, toužící po svobodě, chce Florencii od tyrana osvobodit. +more Snaží se proto vlichotit do jeho přízně. Nasadí si masku jeho přítele a prostopášníka, patolízalsky se stará o jeho zábavu, organizuje mu večírky, stává se jeho společníkem při prohýřených nocích, dělá mu důvěrníka i kuplíře a podílí se na jeho krutostech. Pro jeho zpustlý život je dvořany hanlivě přezdíván Lorenzaccio (zlý Lorenzo) a i jeho matka se od něho s hrůzou odvrací, když vidí jeho oběti.

Lorenzo tak bojuje zlem proti zlu a prostředky, které k tomu používá, narušují postupně jeho osobnost tak, že dojde k jejímu úplnému rozkladu. Maska se stane přirozeností, prostředky cílem a původní cíl a smysl jednání se ztrácí. +more Vévodu sice nakonec zavraždí, protože tento čin je poslední, co jej spojuje s jeho čistou minulostí, ale nic se tím nezmění. Mocné rody, duchovenstvo i měšťané, než aby riskovali změnu poměrů, které jim vyhovují, raději zvolí nového tyrana Cosima Medicejského. Rada osmi prohlásí Lorenza za zrádce a vraha a ten uprchne do Benátek, kde je zavražděn neznámým mužem.

Adaptace

Film a televize

Lorenzaccio (1918). italský němý film, režie Giuseppe de Liguoro. +more * Lorenzaccio (1951), italský film, režie Raffaello Pacini. * Lorenzaccio (1966), jugoslávský televizní film, režie Daniel Marusic. * Lorenzaccio (1977), francouzský televizní film, režie Jean-Paul Carrère. * Lorenzaccio (1987), kanadský televizní film, režie Jean Faucher. * Lorenzaccio (1989), španělský televizní film, režie Josep Maria Flotats. * Lorenzaccio (1990), francouzský televizní film, režie Alexandre Tarta. * Lorenzaccio (1991), slovenský televizní film, režie Miloslav Luther.

Hudba

Noc ve Florencii (1871, původní italský název Una notte a Firenze), opera česko-italského skladatele Ladislava Zavrtala, původní italské libreto napsal Stefano Interdonato, premiéra se konala 20. +more března 1880 v pražském Prozatímním divadle v českém překladu Emanuela Františka Züngela.

Česká vydání a inscenace

Lorenzaccio, divadelní inscenace, Brno: Divadlo Na hradbách 1921, překlad Karel M. +more Klos, režie Rudolf Walter. * Komedie a proverby I. , Praha: Ladislav Kuncíř 1930, přeložil Jaroslav Zaorálek, obsahuje Marianniny rozmary, S láskou nelze žertovat a Lorenzaccio. * Lorenzaccio, Praha: Dilia 1957, přeložil Karel M. Klos. * Lorenzaccio, Praha: Orbis 1959, přeložil Karel Kraus. * Lorenzaccio, rozhlasová hra, Československý rozhlas 1960, překlad Karel Kraus, režie Přemysl Pražský. * Dílo, Praha: SNKLHU 1966, obsahuje též Lorenzaccio v překladu Karla Krause. * Lorenzaccio, divadelní inscenace, Praha: Divadlo za branou 1969, překlad Karel Kraus, režie Otomar Krejča. * Lorenzaccio, Praha: Artur 2006, přeložil Karel Kraus.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. lettresvolees. +morefr/musset/documents/Structure. pdf]Lorenzaccio - Structure de la pièce[/url] * [url=https://edicedisk. amu. cz/krejcuv-lorenzaccio-v-divadle-za-branou/]Krejčův Lorenzaccio v Divadle za branou[/url].

Kategorie:Francouzské divadelní hry Kategorie:Knihy z roku 1834 Kategorie:Divadelní hry z roku 1834 Kategorie:Romantická literární díla Kategorie:Díla Alfreda de Musseta