Leopolda Dostalová

Život

Václav Kliment a Leopolda Dostalová před Národním divadlem (Pestrý týden, nedatováno) +morejpg|náhled'>Walter 6 B touring a za volantem Leopolda Dostalová (Pestrý týden č. 16/1929) Hrob Leopoldy Dostalové a Karla Dvořáka, Olšanský hřbitov Narodila se jako čtvrté z jedenácti dětí v rodině statkáře Leopolda Dostala a jeho manželky Marie Anny rozené Kallmünzerové ve Veleslavíně v zámečku, k němuž tehdy patřil statek s hospodářskými budovami a zemědělsky využívanými pozemky. Dětství prožila většinou v rodinné vile „Dostalka“ v Poděbradech (zakoupené kolem roku 1913 architektem Kamilem Hilbertem, posledním stavitelem chrámu sv. Víta v Praze). Jako ochotnická herečka začínala v Poděbradech, kde její talent objevil režisér Jaroslav Kvapil. Jeho přičiněním začala studovat herectví soukromě u Hany Kvapilové. V roce 1899 vystoupila poprvé na profesionální scéně jako host u ředitele K. Švandy ve smíchovské Aréně . Již v říjnu roku 1901 byla angažována v pražském Národním divadle a s dvojím krátkým přerušením (1920 - 1924 Divadlo na Vinohradech , 1942 - 1945 dočasně penzionována) zde působila jako členka činohry až do roku 1959. I po roce 1959 pohostinsky v ND působila (až do roku 1969) a v letech 1969 až 1971 hrála v Divadle za branou .

Hostovala rovněž v zahraničí (Státní divadlo ve Varšavě - 1912, Záhřeb - 1914, Lublaň - 1929 a 1930).

Karel Čapek napsal svoji Matku údajně právě pro Leopoldu Dostalovou.

Byla druhou manželkou operního pěvce ND Václava Klimenta. Po jeho smrti se v roce 1919 provdala za sochaře Karla Dvořáka.

Byla z jedenácti dětí. Jejími sourozenci byli například básník, překladatel a režisér Adolf Bohuslav Dostal (1873-1939), manželka bankéře a národohospodáře Jaroslava Preisse Olga Dostalová-Preissová (1876-1921), malířka Marie Dostalová (1877-1903), +more_Vilém_Dostal'>ing. Vilém Dostal (1881-1917), který zahynul v Rusku, herec, režisér a recitátor Karel Dostal (1884-1966), nadporučík Václav Dostal (1888-1915), zeť francouzského bohemisty Ernsta Denise, malířka a návrhářka (uměleckoprůmyslová výtvarnice) Hana Dostalová (1890-1981) a ředitel Živnostenské banky v Moravské Ostravě Leopold Dostal.

Pohřbena je na pražských Olšanech.

Divadelní role, výběr

Národní divadlo uvádí ve svém archivu celkem 344 rolí a vystoupení, ve kterých Leopolda Dostalová vystoupila v letech 1883-1969.

Do mnoha her byla obsazována v různých inscenacích, často v různých rolích, např.: * v Hamletovi hrála třikrát Ofélii (1904/1905, 1915/1916, 1919/1920) a jedenkrát Gertrudu (1926/1929) * v Maryše představovala dvakrát Maryšu (1900/1901, 1907/1908), jednou Lízalku (1933/1934) a jednou Horačku (1956/1957) * ve Snu noci svatojánské hrála dvakrát Helenu (1901/1902 a 1907/1908), jednou Oberona (1912/1913) a jednou Královnu Hippolytu (1932/1933) * v Radúzovi a Mahuleně byla dvakrát Mahulenou (1913/1914 a 1917/1918) a dvakrát Runou (1930/1931 a 1940/1941)

Její první rolí na Národním divadle byla Alžběta v Noci na Karlštejně (1883/1884), poslední Marie Josefa v Domu doni Bernardy Federica Garcia Lorcy (premiéra 1967).

Při své herecké epizodě v Divadle na Vinohradech v letech 1922-1924 ztvárnila Čapkovu Emilii Marty:

* 1922 Karel Čapek: Věc Makropulos, Emilia Marty, j. h., Divadlo na Vinohradech, režie Karel Čapek

V závěru života hrála též v Divadle za branou: * 1968 Josef Topol: Hodina lásky (teti, režie Otomar Krejča, další role Jan Tříska a Marie Tomášová)

Filmografie

Ve filmu se objevovala spíše v menších rolích.

Filmové role: * 1968 Ta třetí (matka, režie Jaroslav Balík, hlavní role Václav Voska a Ida Rapaičová) * 1966 Kinoautomat: Člověk a jeho dům (babička, paní Zemková, režie Ján Roháč, Pavel Juráček a Vladimír Svitáček, hlavní role Miroslav Horníček) * 1952 Jestřáb kontra Hrdlička (Hermínka, režie Vladimír Kressl) * 1947 Varúj. (matka, režie Martin Frič) * 1942 Okouzlená (Hojtašová, režie Otakar Vávra) * 1940 Pohádka máje (teta Marta, režie Otakar Vávra, hlavní role Nataša Gollová a Svatopluk Beneš) * 1939 Bílá jachta ve Splitu (hraběnka Kate de Milesi, Kekova matka, režie Ladislav Brom) * 1939 Kouzelný dům (Hedvika, režie Otakar Vávra, hlavní role Adina Mandlová) * 1938 Její pastorkyně (kostelnička Buryjovka, režie Miroslav Cikán, hlavní role Marie Glázrová) * Děvčata, nedejte se. +more (ředitelka internátu, režie Hugo Haas, hlavní role Hugo Haas a Adina Mandlová) * 1931 Psohlavci (matka Koziny, režie Svatopluk Innemann).

Televizní inscenace a TV filmy: * 1970 Honoré de Balzac Honoré de Balzac (role neurčena) * 1970 Kouzelný dům Kouzelný dům (tetička Hedvika, režie Jaroslav Balík, hlavní role Luděk Munzar a Milena Dvorská) * 1968 Zločin pátera Amara Zločin pátera Amara (role neurčena, režie Jaroslav Dudek) * 1967 Lucerna (bába, režie František Filip) * 1965 Konec velké epochy (důchodkyně, režie Antonín Moskalyk) * 1965 Neviditelný (role neurčena, režie Jiří Bělka) * 1960 Lucerna (bába, režie František Filip, hlavní role Vlasta Fialová a Radoslav Brzobohatý) * 1960 Strýček Váňa (role neurčena, režie Eva Sadková)

Rozhlasové role, výběr

1968 Antonín Přidal: Sudičky (Tereza, režie Josef Henke, hlavní role Zdeněk Štěpánek) * 1964 William Shakespeare: Richard III. (vévodkyně z Yorku, překlad: Zdeněk Urbánek, rozhlasová úprava a režie: Josef Červinka, král Richard III. +more Jiří Adamíra) * 1957 Julius Zeyer, Josef Suk: Radúz a Mahulena (role neurčena, vyšlo na vinylové desce a na CD) * 1953 Chytrá horákyně (četba pohádky Boženy Němcové).

Ocenění

1924 Státní cena * 1947 titul národní umělkyně * 1958 Řád práce řád Pr

Citát

Odkazy

Reference

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 13, 23 * B. +more Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 81, 85, 97-8, 116, 120, 127, 132, 156, 168, 174, 237-8, 252-4, 260, 262, 296 * František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 212, 232, 245, 248, 256, 259, 264, 288, 312, 321-2, 324-8, 331 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 190, 232, 284, 287, 315-6, 363, * František Černý: Theater - Divadlo, Praha : Orbis, 1965, str. 13-4, 28, 167-8, 357, 381, 412 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 48, * Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 111, 149, 154, 156, 321, 323, 324, 326, 366, 423, 424, 466, 469, 527. * Leopolda Dostalová: Herečka vzpomíná, Praha : Orbis, 1960 * Karel Engelmüller: Leopolda Dostalová, Praha : Alois Srdce, 1929 * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A-K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. . S. 218-219. * Joža Götzová: Profily českých herců, Praha : S. V. U. Mánes, nedat. (okolo 1931), str. 35, 37-41 * Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 81, 345, 352, 357-9, 362, 371, 384, 412, 427, 433-4 * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 76-7, 133, 136, * Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 53-5, 59, 63, 71, 81, 90, 98, 116, 120, 131, 155, 163, 179 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Praha : Academia, 1983, str. 18, 22, 29, 63, 67, 70, 117, 122, 127-9, 139, 241, 245-6, 248, 335, 340, 357, 361, 463, 499, 502, 522, 588, 590, 597, 601, 609, 628, 643, 645-6, 651, 658, 664 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha : Academia, 1988, str. 81-3 * František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 190, 196, 204, 230-1, 233-4, 236, 238, 248-9 * Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 261, 345 * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, Praha : Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, 1958, str. 44, 59, 63, 85, 94, 131, 179, 182, foto 157 * * Karel Petrů: Národní umělkyně Leopolda Dostálová : Soupis dramatických postav, Praha : vlastní náklad, 1963 * Miroslav Rutte: Žena ve vichřici, In: Žena v českém umění dramatickém, vyd. Topičova edice, Praha, 1940, str. 95-109 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, Praha : Divadlo na Vinohradech, 2007, str. 25, 29, 31, 192, * Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 59, * * Josef Träger: Snímky Leopoldy Dostalové na československých gramofonových deskách, Praha : Gramofonové závody, 1959 * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 36-7, * VODÁK, Jindřich. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 160-165. * * Jiří Žák a kol. : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský příběh, Praha : Divadlo na Vinohradech, 2007, str. 179, 186,.

Externí odkazy

[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Leopolda+Dostalov%C3%A1&type=AllFields&submit=Hledat]Leopolda Dostalová v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * * * * * * * [url=http://libri. cz/databaze/kdo20/search. php. zp=1&name=Dostalov%E1+Leopolda]Leopolda Dostalová[/url] v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století * [url=http://www. mlp. cz/cz/offline/perlie/D/109230. htm]Seznam knih[/url] v Městské knihovně v Praze * [url=https://www. ceskatelevize. cz/porady/1130615451-ceskoslovensky-filmovy-tydenik/218562262700052-ceskoslovensky-filmovy-tydenik-1969/video/671343]90. narozeniny Leopoldy Dostálové v Československém filmovém týdeníku[/url] * [url=http://katalog. ahmp. cz/pragapublica/permalink. xid=DA79868874C611E6BB4640618600A675&scan=1#scan1]Pobytová přihláška Leopoldy Dostalové u pražského magistrátu[/url], v letech 1901-1940 bydlela v Praze na Novém Městě v Podskalské (nyní Gorazdově) ulici 3, čp. 356/II.

Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Herečky Národního divadla Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Narození ve Veleslavíně Kategorie:Narození 23. +more ledna Kategorie:Narození v roce 1879 Kategorie:Úmrtí 27. června Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Praze.