Dobronice (hrad)

Dobronice jsou zřícenina hradu na okraji vesnice Dobronice u Bechyně asi sedm kilometrů od Bechyně v okrese Tábor. Vypíná se na ostrožně nad řekou Lužnicí ve výšce 380 m n. m. Od roku 1963 je hrad chráněn jako kulturní památka.

Historie

První písemná zmínka o vsi Dobronice pochází z roku 1222, kdy je uváděn Jan, syn Dobroňův. Kamenný hrad byl postaven kolem roku 1320. +more Po Dobronicích se jmenoval vladycký rod, který sídlil na hradě do počátku 15. století. Poté se v držení hradu a vsi vystřídala řada zemanských rodů, např. Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu, Malovcové z Malovic. V letech 1455-1459 hrad patřil i pánům z Rožmberka, kteří jej prodali svým purkrabím na Choustníce Vítům ze Rzavého. Od Vítů pak postupně panství koupili Hozlauerové z Hozlau, kteří se zasloužili o rozkvět panství, mimo jiné vybudováním mlýna a pivovaru. Za účast ve stavovském povstání byla část majetku Hozlauerům zabavena. Zbytek panství propadl královské komoře pro nesplacení dluhů po smrti Bohuslava Nestera Hozlauera z Hozlau v roce 1636.

Od královské komory získal panství spolu s hradem Ferdinand Prüger z Greinburku. Jeho dcera Anna Jakoba v roce 1691 prodala panství Václavu Sattenwolfovi, rektoru jezuitské koleje svatého Klimenta na Starém Městě pražském. +more Jezuité jej používali jako letní rezidenci a sídlo správy panství, které tvořilo hospodářské zázemí pražské koleje. Současně s tím vybudovali v Opařanech zámek, kam v roce 1727 přenesli správu panství. Hrad zůstal opuštěn a byl pravděpodobně využíván jen dočasně v době sezonních prací. V roce 1773 byl řád jezuitů zrušen a jeho majetek připadl královské komoře. Ta zřídila Fond studijní, který měl z bývalého jezuitského majetku financovat školy do té doby řízené řádem. Hrad sám zůstal opuštěný až do roku 1790, kdy pozvolna chátral. V roce 1790 nechal zástupce fondu vrchnostenský správce František Halbiger rozebrat střechy a vytrhat kvalitnější stavební materiál jako byly tesané kameny z rohů oken a dveří. Takto získaný materiál pak rozprodával. Potom ponechal zbytky objektu volně k rozebírání na stavební kámen. V roce 1825 zakoupila Quidobaldina Paarová, vdova po knížeti Karlu Paarovi, ve veřejné dražbě torzo hradu a přičlenila ho k paarskému velkostatku.

Pohled na hrad od příjezdové cesty

Roku 1890 pak byly provedeny první záchranné práce, aby se zřícenina nesesunula do Lužnice. V roce 1915 byl hrad devastován dělníky, kteří stavěli cestu pod hradem a kvůli kameni na stavbu cesty podkopávali a strhávali zdi. +more Další zabezpečovací práce podnikl roku 1920 Klub českých turistů. Po roce 1948, kdy byl paarský velkostatek zkonfiskován a rozparcelován, zůstala zřícenina bez oprav. V roce 1973 byl hrad neodborně sanován betonem. V té době byla také zabezpečena zachovalá věž, ze které měla být vybudována rozhledna.

V současnosti hrad patří firmě Panství Bechyně SE, jejímž majitelem je podnikatel Josef Šťáva.

Rekonstrukce podoby hradu, L. Herc (olej na plátně)

Stavební podoba

Hrad stavebně vznikal v několika etapách. Původní hrad, který pravděpodobně vznikl přestavbou dřívější dřevěné nebo dřevěnokamenné tvrze. +more Tvořily ho dvě příkopy oddělená předhradí a hradní jádro, v jehož čele stál do hradby vetknutý bergfrit. Podle dendochronologicky získaných dat byla věž postavena nejspíše v letech 1310-1322. Má čtyři patra s plochými stropy a v nejvyšší úrovni se nacházela místnost zaklenutá bezžebernou křížovou klenbou. Původní vstup byl plánován níže, ale v průběhu stavby byl přesunut do vyššího patra. V přízemí býval výklenek, který mohl hypoteticky sloužit ke snazšímu proražení zdiva směrem zevnitř ven. Později byl upraven jako novodobý vstup do věže. V nejzazší části ostrožny stál minimálně dochovaný palác a druhý se nacházel v severovýchodním nároží. Mezi ním a bergfritem se nacházela vstupní brána.

Na přelomu patnáctého a šestnáctého století byl v prostoru druhého předhradí postaven tzv. nový zámek. +more Vstupovalo se do něj štíhlou věží či rizalitem, za kterou se nacházel průjezd brány. Palác byl částečně podsklepen a nacházela se v něm roubená komora určená pro pobyt žen. Během pozdně gotické přestavby bylo upraveno také hradní jádro, které bylo rozšířeno směrem do příkopu, nad kterým vznikl parkán a severovýchodní palác byl rozšířen o valeně klenuté prostory. Nový palác vznikl podél východní hradby Jeho nejvýznamnějším pozůstatkem je místnost se sklípkovou klenbou. V jádře také vznikla druhá roubená komora.

Přístup

Kolem hradu vede červeně značená turistická stezka z Tábora do Bechyně. V sezoně je přístupná zachovalá hradní věž a v areálu hradu se konají různé atrakce pro turisty.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam hradů v Jihočeském kraji

Externí odkazy

[url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=131]Dobronice na stránkách hrady.cz[/url]

Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Tábor Kategorie:Hrady v Táborské pahorkatině Dobronice Kategorie:Hrady bergfritového typu Kategorie:Kulturní památky v okrese Tábor Kategorie:Dobronice u Bechyně