Opařany

Opařany (do roku 1923 Opořany) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní obyvatel.

Geografické údaje

Poloha obce

Obec leží na prodloužené vyvýšenině Středočeské pahorkatiny mezi údolími řeky Smutné a Oltyňského potoka 15 km západním směrem od Tábora. Prochází tudy státní komunikace I/29 spojuící města Tábor a Písek. +more Na jihovýchodě obce se zvedá kopec Srubce (467 m), na jihu Noviny (476 m), západně Za Hromadou (450 m) a na severovýchodě Na Hůrkách (473 m) a Chlum (540 m).

Sousední obce

V okolí Opařan jsou: * na sever obce Vedral, Hodušín, Skrýchov u Opařan a Nové Dvory, * na severovýchod obce V Sosninách, Sosniny, Oltyně a Kášovice, * na východ Řepeč, Na Chalupách a Dražičky, * na jihovýchod Bejšovcův Mlýn, Bečice, Hájky a Slavňovice, * na jih obce Stádlec, Sítiny a Staré Sedlo, * na jihozápad Srlín a Popovec, * na západ Zběšičky a Hanov * na severozápad Karlov a Podboří.

Klima

Klimatické poměry jsou obvyklé pro jihočeskou oblast. Průměrná roční teplota je pohybuje kolem 6,8 °C. +more Bývají zde normální mírně suchá léta, stejně tak mírná bývají i ostatní roční období. Průměrné roční srážky dosahují 580 mm. Charakteristické složení půdy odpovídá hnědozemi s vyšším obsahem humidů.

Vodní toky a rybníky

Obec přísluší do povodí Lužnice. Dále katastrem obce protékají Smutná a Oltyňský potok, oba toky se vlévají do řeky Lužnice. +more Na jihozápadním okraji obce Opařany se nachází rybník Kášovka, uprsotřed obce Jezedák a na západě, poněkud stranou obce, rybník Tomešín.

Historie

vlevo

Nejstarší dějiny a původ obce

Pravěké osídlení zdejšího kraje dokládají nálezy mohyl z doby laténské v lese jihovýchodně od obce. V roce 1899 zde byl nalezen zlatý pásek (diadém) z druhé poloviny 6. +more stol. př. n. l. (z doby halštatské).

První písemná zmínka o Opařanech se datuje do roku 1268, kdy tvrz Opařany spolu s pivovarem od pražského biskupa Jana III. +more z Dražic koupil Přemysl Otakar II. Obec Opařany se prvotně skládala ze dvou vsí: Opařany (dolní ves) a Opařanky (horní ves). Ty byly spojeny v jednu a od roku 1375 náležely do majetku vyšehradské královské kapituly.

Husitská doba a 16. století

V husitské době náležely Opařany přechodně k Táboru, pak Janovi II. +more z Rožmberka a Matějovi z Dubče. Po roce 1437 připadlo opařanské panství zpět královskému městu Táboru, v jehož držení zůstalo až do roku 1547. Kvůli podílu na stavovském povstání v roce 1547 byl majetek města Tábora zkonfiskován a Opařany byly v témže roce předány Vítovi mladšímu ze Rzavé na Stádlci. V roce 1593 Vítové ze Rzavého prodali panství Anně Dlouhoveské z Dlouhé Vsi. Její manžel Zikmund Chrt ze Rtína z Opařan učinil vedle Zvoleněvse jedno ze svých sídel.

Doba třicetileté války a jezuité

Období třicetileté války se na obci i jejím nejbližším okolí negativně podepsalo úbytkem osídlení a zpustnutím pozemků a budov. Roku 1623 přenechala Anna Chrtová ze Rtína panství pražskému kupci Janu de Vit z Lilienthalu, který je roku 1628 prodal Anně Haslauerové z Haslova, rozené Kalenické na Olší. +more Ta byla v roce 1647 odsouzena za kruté chování ke svým poddaným. Její dcera přenechala Opařany roku 1658 ovdovělé hraběnce Františce Slavatové, rozené z Meggau (1609-1676), vdovy po Jáchymu Oldřichu Slavatovi († 1645) synovi císařského komorníka Viléma Slavaty. Její syn Jan Karel Jáchym, generál karmelitánského řádu, roku 1667 prodal opařanské panství jezuitské koleji u Nejsvětější Trojice v Jindřichově Hradci. Jím rod Slavatů v roce 1712 vyhasl.

O dva roky později jindřichohradecká kolej prodala ves za 35 000 zlatých pražské jezuitské koleji u sv. Klimenta. +more Pražští jezuité ještě předtím postupně získali okolní panství Bernartice (1606) a Borovany (1623) a také vsi Kolíšov (1621) a Bojenice (1624) a v roce 1691 přibylo ještě panství Dobronice. K opařanskému panství náležely vsi Držkrajov, Hanov, Kolíšov, Opařany, Ráb, Podboří, Přeštěnice, Srlín, Skrýchov a Zálší. V roce 1727 jezuité panství sjednotili na alodiální panství Opařany a Bernartice.

Jezuité zde v roce 1727 vystavěli svou rezidenci a později i kostel sv. Františka Xaverského, který stavěl Kilián Ignác Dientzenhofer, podle vzoru kostela svatého Klimenta v Klementinu.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl majetek Klementina rozhodnutím dvorské kanceláře převeden ve prospěch studijního fondu. Tím byla přerušena činnost opařanské farnosti, v roce 1787 však sem byl náboženským fondem znovu dosazen farář. +more Pod správou c. k. státního majetkového úřadu bylo na zdejším panství osm emfyteudovaných šafářských dvorců: Bernartice, Borovany, Dobronice, Kolíšov, Podboří, Podolí, Srlín a Opařany. Bývalá jezuitská rezidence měla řadu uplatnění. Podle různých pramenů sloužila jako středisko pro výchovu kazatelů a misionářů.

V roce 1825 panství v dražbě získala kněžna Quidobaldina Paarová, rozená Cavrianiová, pro svého syna Karla, který je připojil k bechyňskému panství.

V roce 1840 činila rozloha alodiálního panství 12 707 jiter, 1092 sáhů a mělo 5176 převážně českojazyčných poddaných, z toho devět židovských rodin. Hlavní zdroj příjmů tvořilo zemědělství. +more K panství náležely poddanský trh Bernartice a vsi Opařany, Podboří, Hanov, Srlín, Bojenice, Borovany, Kolíšov, Ráb, Podoly, Rakov, Zběšice, Dobronice, Staré Sedlo, Držkrajov, Přestěnice, Podolsko, Skrýchov a Zálší a také díl Kášovic, myslivna Na Řepečkách, Dobřejice a Bejšovcův Mlýn, v Malšicích mlýn U Marků a v Čenkově odlehlá hájovna. Po zrušení patrimoniálních panství patřily Opařany od roku 1850 pod správu okresního hejtmanství v Milevsku a soudním okrese Bechyně. vlevo.

V roce 1887 Zemský výbor odkoupil od knížete Karla Paara opařanský zámek a roku 1889 zde zřídil letní psychiatrické sanatorium jako pobočku Královského zemského ústavu pro choromyslné v Praze. V roce 1890 měly Opořany 123 domů, v nichž žilo 1103 Čechů a 45 Němců. +more S finanční podporou Karla Františka Bartoše Šturz-Sattelberga byla pobočka zemského ústavu pro choromyslné v roce 1923 přebudována na kliniku pro mentálně postižené děti.

20. století - současnost

Od roku 1923 slouží zámecké budovy jako dětská psychiatrická léčebna. V roce 1924 byl zaveden současný název Opařany, do té doby se obec nazývala Opořany. +more Do konce roku 1960 náležela do okresu Milevsko, od roku 1960 do okresu Písek. Současně s tím byly spojené obce Podboří s Karlovem. 1. července 1980 došlo ke včlenění Skrýchova u Opařan s částmi Hodušín, Nové Dvory a Olší. Současně byla Oltyně vyčleněna z Řepče a obě přičleněny k Opařanům.

6. července 1999 Opařany zasáhla bouře s krupobitím o velikosti holubího vejce, které způsobily značné škody.

Zajímavost

Památník obětem první světové války na návsi v obci Jméno Opařany = ves Opařanů, tj. +more lidí bydlících nebo žijících v (na) oparu = v páře nebo horkosti (od slunce). Tamní lid prý nazývá oparem část louky, kde tráva žloutne a vadne; opar je tedy místo, kde slunce mnoho pálí, a Opařan je obyvatel takového oparu. Tomu výkladu svědčí, že tamní krajina je nakloněna k východu a k jihu.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Františka Xaverského * Jezuitský klášter, pozdější zámek Opařany * Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého * Boží muka

Části obce

Opařany * Hodušín * Nové Dvory * Olší * Oltyně * Podboří * Skrýchov u Opařan

Galerie

Soubor:Opařany zámecké budovy 3. jpg|Zámek Soubor:Opařany zámek brána 1. +morejpg|Barokní brána v zámeckém parku Soubor:Opařany-vodárenská věž 2. jpg|Vodárenská nádrž Soubor:Opařany kostel 2. jpg|Kostel svatého Františka Xaverského Soubor:Opařany zámecké budovy 5. jpg|Zadní část zámku Soubor:Naves v Oparanech (2). JPG|Náves Soubor:Opařany - okres Tábor (05). jpg Soubor:Opařany okres Tábor (8). JPG Soubor:Opařany - okres Tábor (04). jpg.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Tábor Kategorie:Obce v okrese Tábor Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Táborsko Kategorie:Sídla v Táborské pahorkatině