Dolnosaský kraj

Mapa Dolnosaského kraje Dolnosaský kraj či Dolnosaský říšský kraj (německy Niedersächsischer Reichskreis, latinsky Circulus Saxonicus inferior, anglicky Lower Saxon Circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl roku 1512 rozdělením bývalého Saského kraje a zanikl spolu s říší r. 1806. Kraj byl známým střediskem protestantismu i protihabsburské politiky v říši, což vyvrcholilo v první polovině třicetileté války. Tehdy dánský král Kristián IV., svedl válku za zájmy protestantů s císařem Ferdinandem II. a Katolickou ligou (1625-1629), kterou oficiálně nevedl jako dánský král, ale s podporou kraje jako tzv. krajský nejvyšší (Obrist). Král byl ostatně jako vévoda holštýnský jedním z krajských knížat. Válka však skončila díky úsilí Valdštejna a Tillyho drtivým vítězství císaře a krajští stavové museli svou otevřenou proticísařskou politiku napříště mírnit. Krajské sněmy se konaly nejdříve v Hannoveru a později v Halberstadtu.

Členové kraje

Krajské stavy nebyly rozděleny do kúrií, ale zasedaly a hlasovaly dohromady v jedné jediné valné hromadě. Jejich počet se v průběhu staletí měnil, oproti jiným krajům, jen málo.

Vysvětlivky: V - knížata, která před r. 1803 získala virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu, V1 - knížata, kterým byl virilní hlas toho roku přislíben.

Členové v 17. a 18. století

25px Brémské arcibiskupství, V (od r. +more 1648 vévodství), r. 1648 přešlo na lavici světských krajských knížat * 25px Halberstadtské biskupství, V (od r. 1648 knížectví) - od r. 1648 součást Braniborského kurfiřtství * 25px Hildesheimské biskupství, V * 25px Lübecké biskupství, V (od reformace, resp. r. 1648 luteránské s dědičnými biskupy z Gottorpského rodu, od r. 1803 světské knížectví s centrem v Eutinu) * 25px Ratzeburské biskupství, V (od r. 1648 25px světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 Meklenbursko-Střelicka, ke krajským stavům patřilo až od reformace * 25px Zvěřínské biskupství, V (od r. 1648 25px světské knížectví), od r. 1648 součást Meklenburska, od r. 1701 součást Meklenbursko-Zvěřínska, ke krajským stavům patřilo až od reformace.

* Klášter Riddagshausen - od r. 1567 součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska * +moresvg'>25px Okněžněný klášter Gandersheim - jeho říšská bezprostřednost a krajské stavovství zpochybňována ze strany Brunšvicka-Wolffenbüttelska.

* 25px Brémské vévodství, V (od r. +more 1648) - v l. 1648-1720 součást Švédska, poté k Hannoverskému kurfiřtství * 25px Blankenburské knížectví, V1 (od r. 1707, předtím hrabství) - vládla brunšvická sekundogenitura, od r. 1731 opět součást Brunšvicka-Wolffenbüttelska * 25px Brunšvicko-calenberské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství), od r. 1692 znovusjednoceno do Hannoverska) * 25px Brunšvicko-grubenhagenské knížectví, V od r. 1692 (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) znovusjednoceno do Hannoverska) * 25px Holštýnské vévodství, glückstadtský (královský) úděl, V - náleželo od dělení r. 1544 Dánsku (předtím v dánských rukách celé Holštýnsko) * 25px Holštýnsko-gottorpské vévodství, V (gottorpský úděl) - náleželo od dělení r. 1544 do r. 1773 Gottorpským vévodům - Holštýnsko jako celek v kraji od r. 1548 * 25px Lüneburské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) r. 1705 znovusjednoceno do Hannoverska) * 25px Meklenbursko-güstrowské vévodství, V (vzniklo 1621, od r. 1699 opět součást Meklenburska-Zvěřínska) * 25px Meklenbursko-zvěřínské vévodství, V * 25px Říšské hrabství Rantzau (na krajském sněmu od r. 1662, od r. 1726 dánské) * 25px Sasko-lauenburské vévodství (od r. 1689 součást Lüneburského knížectví) * 25px Brunšvicko-wolffenbüttelské knížectví, V (jedno z dílčích knížectví Brunšvicko-lüneburského vévodství) * 25px Hrabství Regenstein (před r. 1599 Hrabství Blankenburg-Regenstein) - r. 1599 rozděleno mezi Brunšvicko-Wolffenbüttelsko (viz Blankenburg) a Halberstadtské biskupství, halberstadtská část pak měnila majitele (mj. Maxmilián z Valdštejna), až r. 1648 připadlo Braniborsku, Braniborsko se krajských sněmů již neúčastnilo.

* 25px Brémy * +moresvg'>25px Goslar * 25px Hamburk (hlas od r. 1620 díky přímluvě císaře) * 25px Lübeck * 25px Mühlhausen * 25px Nordhausen * 25px Göttingen (nebyl říšským městem, součást Brunšvicka, přesto uhájil krajské stavovství).

Bývalí členové se zaniklým hlasem

25px Holštýnsko-haderslebenské vévodství (v l. +more 1544-1581, pak rozděleno mezi královské Holštýnsko a Holštýnsko-Gottorpsko) * 25px Holštýnsko-pinneberské hrabství (domácí dynastie Schauenburgů vymřela r. 1635, v l. 1640-1650 rozděleno mezi Dánsko, Holštýnsko-Gottorpsko a Rantzau) * 25px Hrabství Amt Segenberg a Fleinschberg (1628-1629) (krátký pokus zřídit říšské hrabství kolem holštýnského Segebergu a šlesvického Flensburgu pro Albrechta z Valdštejna, po míru s Dánskem vráceno).

Chybně uváděné stavy

Hrabství Wunstorf (již od r. 1442 součást Brunšvicka, chybně uváděla matrika z r. +more 1532, opraveno v matrice z r. 1535) * Města 25px Hildesheim, 25px Lüneburg a 25px Brunšvik (nebyla říšskými městy, šlo hlavní města různých knížectví).

Odkazy

Externí odkazy

[url=http://grmrulers. altervista. +moreorg/Circles. html]Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/Hernach_volgend_die_zehen_Kray%C3%9F]Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)[/url] * [url=http://hoeckmann. de/deutschland/niedersachsennord. htm]Mapa států v kraji k roku 1789[/url].

Literatura

DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500-1806. +more Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, [url=https://books. google. de/books. id=nivgmctAVyAC&pg=PA58&lpg=PA58&dq=1554+Reichskreis&source=web&ots=0LxyKuNcCs&sig=w_9Nz_ru7fbPnEprQbN6kCumLp8&hl=de&sa=X&oi=book_result&ct=result#v=onepage&q=1554%20Reichskreis&f=false]částečně dostupný online[/url].

Kategorie:Říšský kraj Kategorie:Vzniklo 1512 Kategorie:Zaniklo 1806 Kategorie:Dějiny Dolního Saska Kategorie:Dějiny Šlesvicka-Holštýnska Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska