Maxmilián z Valdštejna

Životopis

Maxmilián z Valdštejna Narodil se jako třetí syn Adama mladšího z Valdštejna (1570-1638) a jeho první manželky Alžběty, rozené Brtnické z Valdštejna. +more Absolvoval kavalírskou cestu, během níž studoval v Římě, Sieně a Mnichově. Krátce sloužil ve španělské armádě, s níž bojoval v Itálii. Své ambice poté spojil s kariérou vzdáleného příbuzného Albrechta z Valdštejna, po jehož boku se zúčastnil bitvy na Bílé hoře. V císařské armádě dosáhl hodnosti plukovníka a v roce 1622 byl potvrzen v hodnosti císařského komorníka. V návaznosti na vzestup Albrechta z Valdštejna získal v roce 1623 hraběcí titul, který obdržel spolu se svými bratry. Od roku 1625 byl nejvyšším štolbou arcivévody Ferdinanda, souběžně měl významný podíl na organizaci a zásobování Valdštejnovy armády. Na neprůhledných aktivitách Albrechta z Valdštejna ve 30. letech neměl pravděpodobně žádný podíl a díky tomu si jako oblíbenec Ferdinanda II. udržel své postavení u dvora. V letech 1637-1642 zastával funkci císařského nejvyššího štolby (již za vlády Ferdinanda III. ), v roce 1642 přesídlil do Čech jako velitel v Praze a pomáhal organizovat obranu království proti švédským vpádům v závěru třicetileté války. S titulem člena tajné rady (1647) pobýval později znovu ve Vídni a nakonec se stal císařským nejvyšším komořím (1651-1655). V této funkci byl vázán k trvalému pobytu ve Vídni a mimo hlavní město monarchie vyjížděl již jen výjimečně (v roce 1651 slavil v Brně svůj třetí sňatek, v roce 1653 doprovázel císaře na říšský sněm v Řezně). Krátce před smrtí obdržel Řád zlatého rouna.

Majetkové poměry

Praze Z majetku Albrechta z Valdštejna dostal již v roce 1624 jako léno panství Mnichovo Hradiště, Svijany, Hrubá Skála, Zvířetice, Klášter Hradiště nad Jizerou a Český Dub. +more Největším z těchto panství byla Hrubá Skála, k níž patřilo město Turnov a 74 vesnic, budoucím hlavním sídlem valdštejnských statků se ale mělo stát Mnichovo Hradiště. Po smrti Albrechta z Valdštejna a konfiskaci jeho majetku musel Maxmilián složitým manévrováním obhájit své nároky, což se mu podařilo a pro další generace rodu udržel rozsáhlé pozemkové zázemí v severních Čechách. Nevyhnul se nicméně ztrátám, v roce 1638 musel například vrátit bývalým majitelům panství Grabštejn, které od Albrechta z Valdštejna získal v roce 1633. Významnou položkou v konfiskovaném majetku Albrechta z Valdštejna představoval Valdštejnský palác v Praze, který byl díky svému rozsahu a vybavení v roce 1634 odhadnut na 50 000 zlatých. Také v tomto případě Maxmilián své nároky uplatnil, ale palác musel později vykoupit. Po roce 1642 zde trvale sídlil a podílel se na dokončení umělecké výzdoby interiérů. Z majetku svého otce Adama zdědil v roce 1638 panství Dobrovice a Loučeň. V rámci různých majetkových vyrovnání vlastnil dočasně také majetek na Moravě (Milotice, Dřevohostice). Vlastnil také palác ve Vídni. Patřil k významným mecenášům katolické církve, mimo jiné založil františkánský klášter v Turnově. Vysoké částky věnoval také augustiniánskému kostelu ve Vídni, kde byl spolu s dalšími členy rodu pohřben.

Rodina

Poprvé se oženil v roce 1618 s Kateřinou Barborou z Harrachu (1599-1640), dcerou vlivného císařského dvořana Karla Harracha. Sňatek se konal v Praze a byl velkou společenskou událostí za účasti císaře Matyáše. +more Jeho druhou manželkou se stala Polyxena z Talmberka (1599-1651), dědička panství Duchcov. Potřetí se oženil v Brně v roce 1651 s Maxmiliánaou ze Salm-Neuburgu (1608-1663), vdovou po Kryštofu Pavlovi z Lichtenštejna-Castelcornu. Z prvních dvou manželství měl deset dětí, z nichž pět synů dosáhlo vysokého postavení u dvora, v armádě a katolické církvi. Dcery se provdaly do starých českých rodin.

* 1. Ferdinand Arnošt (1623-1656), nejvyšší zemský komorník Českého království 1652-1656 * 2. +more Albrecht Leopold (1625-1656), kanovník v Olomouci a Pasově * 3. František Augustin (1628-1684), nejvyšší dvorský maršálek 1683-1684 * 4. Marie Kateřina (1629-1691), dvorní dáma císařovny Eleonory Magdaleny * 5. Marie Maxmiliána, manžel 1647 hrabě Jan Adam Hrzán z Harasova (†1681), nejvyšší lovčí Českého království * 6. Marie Monika (†1666), manžel Bedřich Kašpar Švihovský z Rýzmberka (1626-1654), majitel panství Nové Dvory * 7. Karel Ferdinand (1634-1702), císařský diplomat, vyslanec v Sasku, Polsku, Anglii, císařský nejvyšší komoří 1690-1702 * 8. Jan Bedřich (1642-1694), pražský arcibiskup 1675-1694, kardinál * 9. Marie Alžběta (1645-1687), manžel František Kryštof Vratislav z Mitrovic (†1689), prezident české komory.

Odkazy

Reference

Literatura

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984 * HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640-1740; NLN, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Praha, 2013; 860 s. +more ISBN 978-80-7422-233-7 * HRBEK, Jiří: Proměny valdštejnské reprezentace. Symbolické sítě valdštejnského rodu v 17. a 18. století; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy; Praha, 2015; ISBN 978-80-7308-651-0 * JANÁČEK, Josef: Valdštejn a jeho doba; Praha, 1978; 586 s.

Související články

Valdštejnové

Externí odkazy

[url=http://www. genealogy. +moreeuweb. cz/waldstein/waldstein5. html]Rodokmen Valdštejnů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20161220145149/http://www. alte-salzstrasse. de/index. php. id=253&L=3]Životopis Maxmiliána z Valdštejna[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20161201211850/http://www. alte-salzstrasse. de/index. php. id=252&L=3]Informace o dalším synu Maxmiliána z Valdštejna[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20170204085125/https://www. wien. gv. at/wiki/index. php/Maximilian_Waldstein]Maximilian Waldstein[/url].

Maxmilián Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští maršálové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Narození 1598 Kategorie:Úmrtí 1655 Kategorie:Úmrtí 19. +more února Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži.