Domina (Křimov)

Název

Název vesnice je odvozen z českého jména Domanín podobným jazykovým vývojem jako název nedalekého Domašína. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: zu der Domeny (1359), in villa Deinnei (1363) nebo Domina (1571).

Historie

Počátky vesnice jsou nejasné. Podle hypotézy Tomáše Velimského existovala již v první polovině třináctého století a byla jednou ze dvou neupřesněných vesnic, které v roce 1252 odkázal Bedřich z Chomutova řádu německých rytířů z chomutovské komendy. +more Naproti tomu se Martin Volf domnívá, že vznikla spolu s Krásnou Lípou až po polovině třináctého století. Je však pravděpodobné, že byly součástí tzv. Křimovského újezdu, protože způsob založení byl stejný jako u ostatních vesnic a jejich plužiny nevykazují nepravidelnosti způsobené pozdějším založením.

Kaple Povýšení svatého Kříže +morejpg|náhled'>Pomník padlým ve druhé světové válce.

První písemná zmínka o Domině pochází z roku 1359, kdy celá vesnice nebo její část patřila pánům z Alamsdorfu. Bratři Hanuš a Huk z Alamsdorfu prodali platy z Krásné Lípy a Dominy včetně tamní rychty se vším příslušenstvím chomutovskému měšťanovi Hanku Plaubnerovi za 32 kop pražských grošů, který je někdy poté prodal řádu německých rytířů, v jehož majetkových knihách se obě vesnice objevují v letech 1382-1393. +more Alamsdorfům však nejméně dvě usedlosti v Domině patřily ještě v roce 1363. Nejpozději v roce 1381 se však Fricolt z Alamsdorfu zřekl za 420 kop grošů práv na Březenec se vším příslušenstvím ve prospěch řádu německých rytířů. Přestože jiné vesnice nejsou v listině uvedeny, je vzhledem k vysoké kupní částce pravděpodobné, že zmíněné příslušenství zahrnovalo i je. Od té doby se Domina stala součástí chomutovského panství, u kterého zůstala až do zrušení poddanství. V roce 1560 v ní žilo čtrnáct poddaných a stála rychta, společná i pro Krásnou Lípu, s krčmou, která odebírala pivo z Chomutova. Roku 1605 se Chomutov vykoupil z poddanství a zároveň si koupil jedenáct vesnic, mezi které patřila i Domina se šestnácti poddanými. K jejich robotní povinnostem patřilo kosení trávy, opravy mostu a práce při plavení dříví. Město vesnici připojilo ke svému statku v Krásné Lípě.

Hlavním zdrojem obživy v Domině bylo zemědělství, kterému se zde i přes nepříznivé podnebí, relativně dařilo. Nacházela se však v oblasti chomutovského mílového práva, takže jediným řemeslníkem, který zde pracoval, byl kovář. +more Teprve v roce 1748 byli z řemeslníků uvedeni tesař a krejčí.

Po skončení třicetileté války, která vesnici vzhledem k její poloze na obchodní cestě přes Krušné hory nepříznivě postihla, zde podle berní ruly z roku 1654 žilo jedenáct sedláků a pět chalupníků, kteří měli dohromady 32 potahů, 33 krav, 53 jalovic, čtyři prasata a 34 koz. Kromě zemědělství místní poskytovali přípřeže formanům, kteří se svými vozy potřebovali překonat prudký svah při stoupání přes Krušné hory. +more V devatenáctém století se pěstovalo především žito, ale také pšenice, ječmen, len a další plodiny. Stála zde hospoda, pracovali dva ševci a podomácku si lidé přivydělávali výrobou krajek a ozdobných prýmků. V roce 1872 byla otevřena železniční trať Chomutov-Vejprty a Domina na ní měla stanici.

Na konci druhé světové války vesnicí v dubnu roku 1945 procházel pochod smrti z Reitzenhainu do Chomutova. Jedna z jeho obětí byla pohřbena v Domině. +more Nádraží bylo 21. května 1945 obsazeno dvanáctičlenným oddílem revolučních gard, které zajišťovaly bezpečnost provozu na trati.

Přírodní poměry

Domina leží v Ústeckém kraji ve stejnojmenném katastrálním území o rozloze 6,29 km² asi tři kilometry východně od Křimova a šest kilometrů severozápadně od Chomutova.

Geologické podloží je tvořené převážně prekambrickými dvojslídnými a biotitickými rulami, ale v nejjižnějším části výběžku, který zasahuje až na severní úpatí vrchu Hradiště, se vyskytují také třetihorní vulkanické horniny. V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory a podcelku Loučenská hornatina na rozhraní okrsků Bolebořská vrchovina a Přísečnická hornatina. +more Jejich hranice od západu vede přibližně podél silnice z Dominy do Křimova. U Dominy se stočí k severu, pokračuje podél železniční trati a dále po svahu Bezručova údolí ke Druhému Dolskému Mlýnu. Bolebořská vrchovina leží východně od této hranice. Samotná vesnice stojí ve výšce 640-660 metrů, ale nejvyšším bodem území je bezejmenný vrch (kóta 692 m) jihozápadně od ní a Jedlina (676 m). Nejnižší místa se nachází na dnech Bezručova údolí a údolí Hutné, která oblast ohraničují na severu a na západě. Třetí sníženinou je údolí Hačky, která pramení jižně od vesnice. Z půd převažují kambizemě, ale od údolí Hačky dále na jih a na svazích Bezručova údolí se vyskytují také podzoly. V celém území nejsou žádné větší vodní plochy a významnější vodní toky Chomutovka a Hutná tečou pouze podél hranic. Část krajiny severně od silnice z Chomutova do Křimova je součástí přírodního parku Bezručovo údolí.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 měla vesnice 228 obyvatel (z toho 122 mužů) německé národnosti, kteří se s výjimkou šesti evangelíků hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 223 Němců a 26 Čechoslováků. +more Kromě tří členů evangelické církve a sedmi lidí bez vyznání byli členy římskokatolické církve.

Obecní správa a politika

Od roku 1850 se Domina stala samostatnou obcí, kterou zůstala až do roku 1962. Již v roce 1868 k ní byly jako část obce připojeny Strážky a nejpozději k 30. +more červnu 1960 také Krásná Lípa. Od 1. ledna 1963 se i se svými osadami stala součástí obce Křimov.

Výsledky voleb

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. +more Z rozdělených 150 hlasů v Domině získaly 112 hlasů Sudetoněmecká strana, třináct hlasů Německá sociální demokracie, KSČ nezískala žádný hlas a 25 hlasů dostaly jiné české strany.

Školství

Děti z Dominy chodily do školy nejprve do Horní Vsi, ale od roku 1824 mohli začít navštěvovat jednotřídní školu v domě čp. 3. +more Od roku 1851 sloužila také dětem ze Strážek a v roce 1883 ji rozšířili na dvojtřídku.

Doprava

Bývalá nádražní budova

Vesnicí vede jediná silnice číslo III/25114 z Chomutova do Hory Svatého Šebestiána, která bývala hlavním dopravním tahem k tamějšímu hraničnímu přechodu. Nahradila ji silnice I/7, která vesnici obchází z jihu údolím Hačky. +more U silnice stojí zastávka linkové autobusové dopravy. Asi 700 metrů jihovýchodně od vesnice se nachází železniční zastávka Domina na trati z Chomutova do Vejprt, ale v jízdním řádu 2015/2016 ji obsluhovaly pouze dva páry vlaků o víkendech v období od května do září.

Pamětihodnosti

Ve vesnici stojí pseudorománská kaple Povýšení svatého Kříže z devatenáctého století. Uvnitř je oltář s litinovou Kalvárií ze druhé poloviny téhož století.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost - děkanství Chomutov * Římskokatolická farnost Křímov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Křimov