Cesko.wiki Edikt z Fontainebleau
Author
Albert FloresEdikt z Fontainebleau byl významným dokumentem, vydaným francouzským králem Ludvíkem XIV. v roce 1685. Tento edikt zrušil toleranci vůči protestantům, kterou zastával jeho předchůdce Jindřich IV. Tímto krokem se Ludvík XIV. snažil prosadit katolickou jednotu ve Francii a potlačit protestantské náboženské skupiny. Edikt z Fontainebleau zakazoval protestantské bohoslužby a nařizoval protestantům buď konvertovat ke katolictví, nebo opustit zemi. Tato politika, známá jako dragonády, se stala symbolem útlaku a pronásledování protestantů ve Francii. Edikt z Fontainebleau měl vážné dopady na francouzskou společnost a ekonomiku, protože mnoho protestantů bylo nuceno opustit zemi a jejich odchodem ztratila Francie mnoho kvalifikované pracovní síly. Edikt z Fontainebleau zůstal v platnosti až do roku 1787, kdy byl pod tlakem veřejnosti zrušen na návrh krále Ludvíka XVI. Edikt z Fontainebleau je dodnes důležitým historickým dokumentem, který připomíná pronásledování náboženských menšin ve Francii.
Titulní strana ediktu z Fontainebleau Edikt z Fontainebleau je označení ediktu, vydaného 18. října 1685 francouzským králem Ludvíkem XIV.
Zrušil Edikt nantský, vydaný jeho předchůdcem Jindřichem IV. +more, který zajišťoval svobodu vyznání na území Francouzského království nekatolíkům (protestantům).
Edikt nantský
Edikt nantský měl především ukončit dlouhotrvající náboženské války ve Francii. Jindřich IV. +more měl k vydání ediktu i osobní důvody; sám byl totiž původním náboženstvím protestant. Poprvé se zřekl své víry po bartolomějské noci, kdy byl Karlem IX. držen v Louvru. V roce 1576 Jindřich, tehdy ještě král navarrský, uprchl z Paříže a vrátil se k protestantské víře. V roce 1584 se stal po smrti králova bratra Františka, vévody z Alençonu, oficiálním dědicem francouzského trůnu a o deset let později, 27. února 1594, byl korunován králem Francie, jejíž trůn se uprázdnil zavražděním Jindřicha III. Aby mohl být korunován, rozhodl se opět změnit víru na katolickou a proslul výrokem „Paříž stojí za mši“. Edikt nantský pak po čtyřech letech skutečně nastolil mír a přispěl k upevnění jednoty Francie.
Odvolání nantského ediktu a jeho důsledky
Na základě ediktu z Fontainebleau nařídil Ludvík XIV. bourání hugenotských kostelů (templů), stejně tak zavření protestantských škol.
Odvolání nantského ediktu vedlo k rozsáhlé emigraci hugenotů (zejména do Anglie, Nizozemska, Švýcarska, Braniborska a do zámoří), což poškodilo francouzské hospodářství; do Francie se například kvůli Ediktu z Fontainebleau nemohl vrátit vynálezce Denis Papin. Odhaduje se, že do exilu odešla asi čtvrtina francouzských hugenotů. +more Ti, kteří zůstali, byli podrobeni tvrdým perzekucím (často např. dragonádám). Podstatná část zůstala v pasivní rezistenci vůči tlaku na přijetí katolické víry. Za vlády Ludvíka XV. perzekuce postupně zeslábly.
Zrušení ediktu z Fontainebleau
Ludvík XVI. +more podepsal 7. listopadu 1787 edikt z Versailles (známý také jako Toleranční edikt), francouzským parlementem byl schválen o jeden a půl měsíce později, 19. ledna 1788. Plnou náboženskou svobodu přinesla Deklarace práv člověka a občana, z roku 1789.
V říjnu 1985 se francouzský prezident François Mitterrand veřejně omluvil potomkům hugenotů.
Odkazy
Reference
Související články
Dějiny Francie * Edikt z Alais
Externí odkazy
[url=http://histclo.com/act/rel/faith/christ/refor/fra/nan/eon-rev.html]Revocation of the Edict of Nantes: The Edict of Fontainebleau (1685)[/url] (anglicky)
Kategorie:Francouzské království Kategorie:Vzniklo 1685 Kategorie:Francouzské právo Kategorie:Dějiny Francie 17. +more století Kategorie:Historické listiny Kategorie:Dějiny francouzského křesťanství.