Cesko.wiki Enterolobium cyclocarpum
Author
Albert FloresEnterolobium cyclocarpum je druh statného tropického stromu z rodu ušatec (Enterolobium) a čeledě bobovitých, který je pod domorodým jménem „Guanacaste“ národním stromem středoamerické Kostariky.
Výskyt
Tento strom pochází ze Střední a ze severu Jižní Ameriky kde obvykle vyrůstá v oblastech okolo pobřeží a dále roste i na mnoha karibských ostrovech. Mimo tato místa původního výskytu se pěstuje v tropické Africe, na indickém subkontinentu, v jihovýchodní Asii a na ostrovech jihozápadního Pacifiku. +more Roste do nadmořské výšky 1000 až 1500 m, ve vlhkých oblastech vyžaduje dobře odvodněnou půdu, snáší i mírné zasolení.
Popis
Dlouhověký opadavý strom, původně rostoucí v suchých tropických lesích, kde v období sucha (na severní polokouli v prosinci) shazuje na dva měsíce listy. Strom dosahuje výšky 20 až 30 m, ojediněle až 50 m, a jeho rovný a sloupovitý kmen měří v průměru i více než 2 m. +more Svůj habitus přizpůsobuje místu růstu, strom rostoucí na otevřené pastvině je kompaktnější, jeho silné větve se objevují níže na kmeni a rostou více vodorovně, kdežto strom rostoucí v lese je vytáhlejší a jeho větve rostou více vzhůru za světlem. Kůra stromů, tlustá 2 až 3 cm, je světle šedé barvy a na kmeni jsou hluboké svislé červenohnědé brázdy. U mladého stromku jsou tyto pukliny blíže u sebe a kůra vypadá červenější. Má velmi dobrou regeneraci, ulámané větve rychle nahrazuje novými. Jeho kořenový systém je hluboký a velice široký, jako bobovitá rostlina obohacuje půdu v okolí o dusík.
Dvakrát zpeřené listy o velikosti cca 20 × 17 cm vyrůstají střídavě na mladých větvích nejvíce po obvodu koruny. Jejich palisty brzy opadají a řapíky jsou obvykle s přisedlou žlázou. +more Mají 10 až 30 primárních dílů a každý z nich nese 20 až 50 párů čárkovitě podlouhlých zašpičatělých lístků 8 až 15 mm dlouhých a 3 až 6 mm širokých které jsou z obou stran řídce chlupaté a na rubové straně světlejší.
Ke konci února, kdy nastává období dešťů, vyrůstají nové listy a v jejích paždích současně asi po 50 pětičetných bílých nebo nazelenalých voňavých aktinomorfních oboupohlavných květů nahloučenych do květenství hlávky majících až 3 cm v průměru. Hlávky jsou sestaveny do hroznů nebo lat. +more Květy mají zvonkovitý, krátce zubatý kalich dlouhý cca 3 mm a nálevkovitou korunu asi 6 mm. Květ obsahuje po 20 vyniklých, u báze v trubku srostlých tyčinek s malými prašníky, přisedlý semeník s mnoha vajíčky a pestík s nitkovitou čnělkou zakončenou malou bliznou. Jsou opylovány létajícím hmyzem nejčastěji v noci.
Vývoj opyleného vajíčka trvá velice dlouho, teprve za devět až deset měsíců se v korunách objeví malé drobné zelené lusky tvaru okrouhlého zploštělého disku, až za rok po opylení dosáhnou hnědé barvy signalizující zralost a spadnou na zem. Tyto pro rod Enterolobium typické plody (vážící až 20 g), nepukavé lesklé hnědé lusky tvaru lidského ucha, obsahují ve dvou řadách až 20 hnědých vejčitých semen. +more Ta jsou veliká 1,5 až 2 cm a značně tvrdá, mají světle hnědý nebo oranžový kroužek. Mezi semeny je v luscích sladká vláknitá buničina. Chromozómové číslo: 2n = 26.
Rozmnožování
Nepohlavně se může rozmnožovat dřevnatými řízky. Častěji se však množí pohlavně, tj. +more semeny, která vyklíčí jen po narušení tvrdého osemení a přístupu vlhkosti k embryu. Rychle klíčí a semenáčky rostou z počátku velice rychle, v prvních létech za rok 2 až 3 m. Nepoškozená semena jsou klíčivá teprve asi po pětiletém ponoření ve vodě. Spadlé plody žerou koně, krávy a tapíři kteří ve svém trusu roznášejí po okolí semena s narušeným osemením; takto se mohou stromy šířit i na kilometry daleko.
Význam
Stromy Enterolobium cyclocarpum jsou ceněny jak pro svůj majestátný vzhled, tak i pro kvalitní žíhané načervenale hnědé dřevo známé pod jménem kelobra. Je pružné, pevné a lehké, odolné proti vodě, hnilobě i termitům a lze ho lehce opracovávat. +more Používá se na konstrukční řezivo a v nábytkářství, vyrábějí se z něj čluny, vozíky i ozdobné věci. Ze semen se dělají drobné upomínkové předměty nebo se melou na mouku výživnou hodnotou srovnatelnou s pšeničnou. Mladé větve se odlamují a slouží jako doplňkové krmivo pro koně, skot, kozy a prasata. Nezralých lusků obsahujících saponin se používá jako náhrada za prací prostředky. Odvar z kůry slouží jako lék na onemocnění dýchacích cest a samotná kůra obsahující hodně tříslovin je vhodná k činění kůží.
Lusky obsahují hořlavé látky a proto se používají coby palivo v domácnostech. Suché dřevo stromů má výhřevnost okolo 19 MJ/kg (hnědé uhlí 18 MJ/kg, černé 23 MJ/kg) a používá se v tamním drobném venkovském průmyslu.
Pro svou dekorativní hodnotu a poskytovaný stín se vysazuje do parků nebo podél cest a slouží jako větrolamy. Větrem roznášené opadané listy jsou využívány pro zelené hnojení, zemědělská půda v okolí z něho získává hodně dusíku a jiných nutných živin.
Poznámka
„Guanacaste“ byl národním stromem Kostariky vybrán na počest obyvatel stejnojmenné severní provincie Guanacaste, kteří se v roce 1824 „odtrhli“ od Nikaraguy a připojili ke Kostarice. Název Guanacaste pochází z indiánského jazyka Nahuatl, v němž guanacaste znamená „strom ucha“; strom rodí plody, které připomíná lidské uši.
Pohledy z blízka
Image: Starr 060904-8710 Enterolobium cyclocarpum. jpg|Část koruny Image: Enterolobium. +moreJPG|Mladé listy Image: Starr 070221-4716 Enterolobium cyclocarpum. jpg|Nedozralé plody se schnoucími listy Image: Frutos del carocaro. jpg|Spadané plody.