Eugen von Falkenhayn

Životopis

Erb rodu Falkenhaynů Pocházel ze starého slezského šlechtického rodu Falkenhaynů povýšeného v roce 1689 do hraběcího stavu, narodil se jako starší syn c. +more k. komořího hraběte Eugena Falkenhayna (1761-1826) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky Veterani-Mallentheimové (1766-1852). Eugen vstoupil jako dobrovolník do armády během války proti Napoleonovi v roce 1809 a stal se poručíkem u nově zorganizované zeměbrany. Vyznamenal se v bitvě u Wagramu, kde byl čtyřikrát zraněn. Byl povýšen na nadporučíka u pěšího pluku č. 2, znovu se vyznamenal v tažení v roce 1813. V hodnosti rytmistra byl poté pobočníkem maršála Bellegarda, v roce 1815 nastoupil jako pobočník u císaře Františka I. Jako major byl štábním důstojníkem u 5. jezdeckého pluku ve Vídni, ale císaře Františka často doprovázel na cestách. Jako císařský pobočník se zúčastnil kongresů v Cáchách (1818), Opavě (1820), Lublani (1821) a Veroně (1822). V roce 1823 byl povýšen na podplukovníka, stal se zástupcem velitele 6. kyrysnického pluku, od roku 1824 byl zároveň komorníkem u dvora arcivévody Františka Karla. V roce 1826 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem 6. pluku kyrysníku v Debrecíně.

Ottenschlag (Dolní Rakousy), sídlo rodu Falkenhaynů v 19. +more století V roce 1832 byl povýšen do hodnosti generálmajora a nadále vykonával funkci prvního komorníka u arcivévody Františka Karla, v letech 1840-1848 byl jeho nejvyšším hofmistrem a v roce 1840 získal hodnost polního podmaršála. Po vypuknutí revoluce v roce 1848 doprovázel císařský dvůr do Innsbrucku a pak do Olomouce. Krátce byl vrchním velitelem v Horním Rakousku, ale již v roce 1850 byl opět mimo aktivní službu. K datu 2. února 1851 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva a nakonec v letech 1851-1853 zastával čestnou funkci kapitána císařské gardy trabantů (Capitän der k. k. Trabanten-Leibgarde).

Tituly a ocenění

V roce 1811 byl jmenován c. k. +more komořím a jako nejvyšší hofmistr arcivévody Františka Karla obdržel v roce 1840 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy, v zahraničí obdržel ruský Řád sv. Stanislava I. třídy, velkokříž bavorského Řádu sv. Michaela a Záslužný řád bavorské koruny. Od roku 1849 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 18. Byl také členem Zemědělské společnosti ve Vídni.

Byl majitelem několika panství v Dolním Rakousku (Ottenschlag, Droß).

Rodina

V roce 1825 se oženil s hraběnkou Karolínou Colloredovou z Wallsee (1802-1835), dcerou státního ministra Františka de Pauly Colloreda (1736-1806). Karolína byla c. +more k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodili čtyři synové, dva z nich dosáhli v politice a státní správě vysokých funkcí.

* 1. František (1827-1898), c. +more k. tajný rada, komoří, podplukovník, poslanec dolnorakouského zemského sněmu, poslanec říšské rady, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, prezident rakouského Červeného kříže, I. ∞ 1854 Eleonora princezna z Oettingen-Wallersteinu (1834-1856), dáma Řádu hvězdového kříže, II. ∞ 1861 Marie Anna princezna z Oettingen-Wallersteinu (1840-1903), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže * 2. Julius (1829-1899), c. k. tajný rada, komoří, zemský hejtman v Horním Rakousku 1871, rakouský ministr zemědělství 1879-1895, poslanec hornorakouského zemského sněmu a říšské rady, ∞ 1857 Viktorie hraběnka Folliot de Crenneville-Poutet (1816-1900), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, vdova po hraběti Janu Nepomukovi Keglevićovi z Bužimi * 3. Rudolf (1830-1852), c. k. nadporučík * 4. Ladislav (1833-1865), c. k. komoří, podplukovník, pobočník císaře Františka Josefa, ∞ 1861 Josefína hraběnka Paarová (1839-1916), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže (podruhé provdaná za Jaromíra Černína z Chudenic).

Eugenův mladší bratr Jan Nepomuk (1801-1882) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála. Jejich teta Marie Udalrika Falkenhaynová (1765-1852) byla manželkou hraběte Prokopa Lažanského z Bukové a jako vdova později dlouholetou nejvyšší hofmistryní císařovny Karolíny Augusty.

Eugenovým švagrem byl diplomat František de Paula Colloredo-Wallsee (1799-1859), rakouský velvyslanec v Londýně a ve Vatikánu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Falkenhayn,_Eugen_Isidor_Graf]Eugen von Falkenhayn in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url]

Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Narození 4. +more dubna Kategorie:Narození v roce 1792 Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Úmrtí v roce 1853 Kategorie:Muži.