FC Baník Ostrava

FC Baník Ostrava (zkráceně FCB, celým názvem: Football Club Baník Ostrava, a.s.) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v Ostravě. Ve své historii vyhrál čtyřikrát československý a český ligový titul a pětkrát domácí pohár. Tým hraje nejvyšší českou soutěž 1. českou fotbalovou ligu. Své domácí zápasy sehrává na Městském stadionu v Ostravě-Vítkovicích, který má kapacitu 15 123 diváků.

Založen byl v roce 1922 pod názvem SK Slezská Ostrava. Baník je v klubovém názvu nepřetržitě obsažen od roku 1952. +more Klubovými barvami jsou modrá a bílá. Největšími rivaly Baníku jsou AC Sparta Praha a Slezský FC Opava.

Symboly

Tradice

Název "Baník" pochází ze slovenského ekvivalentu slova "horník" a odkazuje tak na historické kořeny klubu, kdy klub byl založen horníky. Původní název "SK Slezská Ostrava" odkazoval na místo založení klubu, tedy v městské části Slezská Ostrava. +more Na kombinaci těchto dvou faktorů si klub zakládá svou tradici, tj. hornický klub ze Slezska. Fanoušci to také často používají při tvorbě textů pro své chorály a popěvky.

Dresy

Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrála s bílými dresy a modrými trenkami, které se od té doby staly tradičními klubovými barvami. +more Ty byly na domácí sadě dresů rozšířeny v letech 1998-2000 o diagonální červený pruh (Nike) a v letech 2006-2008 o oranžové rukávy a trenky, resp. oranžové límečky a okraje (Kappa). Fanoušci proti tomu vytrvale protestovali, takže se klub vždy brzy vrátil pouze k tradiční bílé a modré.

Na venkovních sadách je oproti domácí sadě obvykle prohozena bílá barva za modrou a modrá za bílou nebo je použita černá barva (opět odkazující na hornickou tradici).

Historie značky dresů

Domovské stadiony

1922-1925: bez vlastního hřiště/stadionu * 1925-1934: hřiště na Kamenci * 1934-1958: stadion Stará střelnice * 1959-2015: stadion Bazaly * 2015-dosud: Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích Několik zápasů (např. z technických důvodů) Baník odehrál i na Stadionu odborářů v místech dnešního OC Futurum nebo na stadionu NH Ostrava v Zábřehu.

Historické názvy

Zdroj:

* 1922 - SK Slezská Ostrava (Sportovní klub Slezská Ostrava) * 1945 - SK Ostrava (Sportovní klub Ostrava) * 1948 - JTO Sokol Trojice Ostrava (Jednotná tělovýchovná organizace Sokol Trojice Ostrava) * 1951 - JTO Sokol OKD Ostrava (Jednotná tělovýchovná organizace Sokol Ostravsko-karvinské doly Ostrava) * 1952 - DSO Baník Ostrava (Dobrovolná sportovní organizace Baník Ostrava) * 1961 - TJ Baník Ostrava (Tělovýchovná jednota Baník Ostrava) * 1970 - TJ Baník Ostrava OKD (Tělovýchovná jednota Baník Ostrava Ostravsko-karvinské doly) * 1990 - FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, a. s. +more) * 1994 - FC Baník Ostrava Tango (Football Club Baník Ostrava Tango, a. s. ) * 1995 - FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, a. s. ) * 2003 - FC Baník Ostrava Ispat (Football Club Baník Ostrava Ispat, a. s. ) * 2005 - FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, akciová společnost).

Historie

Vznik klubu a historie od roku 1922 do 1937

Klub vznikl 8. +more září 1922 jako SK Slezská Ostrava, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, však byli nemajetní horníci bydlící v kolonii Kamenec. Organizátory byli Karel Aniol, Arnošt Haberkiewicz, Petr Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák. Tým byl oficiálně registrovaný 14. října 1922. Prvním předsedou klubu se stal Karel Aniol. Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrál s bílými dresy a modrými trenýrkami. Od té doby jsou to tradiční barvy klubu. K prvnímu zápasu došlo 4. března 1923, kdy SK Slezská nastoupila proti rezervě tehdy silného Slovanu Ostrava.

SK Slezská Ostrava byl tehdy chudý tým, který neměl ani své hřiště. To si obvykle půjčoval od svých městských rivalů za stokorunu. +more Své vlastní hřiště si otevřel na podzim roku 1925 na Kamenci. Hřiště bylo však kamenité a sotva regulérní. V roce 1934 se klubu podařilo získat pozemky ve Staré střelnici od bohatého průmyslníka Wilczka. Během léta na nich byl postaven nový stadion Stará střelnice. Mnozí lidé zde chodili bez nároku na odměnu pracovat na stavbu přímo ze směny.

SK Slezská Ostrava začala hrát roku 1923 ve III. třídě župy, což byla nejnižší soutěž. +more Téhož roku postoupil do divize. Trvalo to však ještě nějakou dobu než se tým dostal do nejvyšší soutěže v Československu . V roce 1934 tým postoupil do moravskoslezské divize. Ze Slezské se stal populární tým a zvedl se o něj veřejný zájem. Derby proti Slovanu Ostrava sledovalo na Staré střelnici 5 400 diváků.

V roce 1934 se klub začal věnovat placení hráčů, což ve stejném roce povolil Československý fotbalový svaz. V divizi se tým držel ve středu tabulky a čelil týmům jako byli např. +more SK Baťa Zlín a Polonia Karviná. V sezóně 1936-1937 Slezská divizi vyhrála a postoupila do kvalifikačního turnaje o první ligu. SK Slezská čelila několika známým týmům jako třeba DFC Prag nebo SK Čechie Karlín. Kvalifikaci se ji podařilo vyhrát a poprvé v historii postoupila do první ligy.

Období od roku 1937 do 1952

V té době hrály v 1. československé lize týmy převážně z Prahy, které byly pokročilé ve všech směrech. +more Postup do nejvyšší československé ligy byl pro SK Slezská obrovský úspěch. Během své patnáctileté historie se mu podařilo postoupit z nejnižší soutěže až do nejvyšší ligy v zemi. První ligový zápas se hrál na Staré střelnici 22. srpna 1937 proti 1. ČsŠK Bratislava. Ve druhém zápase se v Praze střetl ze Spartou. Přestože ve Spartě hrála většina reprezentačních hráčů, Baník vyhrál 3:2, což byla obrovská senzace. V nejvyšší soutěži se Slezská udržela 3 roky, poté roku 1940 sestoupila do divize.

Slezská Ostrava hrála divizi až do roku 1943, kdy opět postoupila do 1. ligy. +more Postupem do nejvyšší soutěže se zvýšil u místních lidí zájem o fotbal. Novou hymnu Slezské složil Vladimír Brázda a na gramofonovu desku ji nazpíval Rudolf Asmus, později slavný operní pěvec, jenž působil v Národním divadle a léta byl členem berlínské Komické opery. V sezóně 1943-1944 se rapidně zvýšila domácí návštěvnost. Zápas se Slávii Praha sledovalo 33 000 lidí. Ligový ročník 1944-45 se neuskutečnil, úřady jen občas dovolily sehrát nějaké přátelské utkání. V poválečných měsících si starší fotbalisté odbývali vojenskou službu. V roce 1949 se klub vrátil do 1. ligy. Klub změnil své jméno v roce 1947 na Sokol Trojice Slezská a znovu v roce 1948 na OKD Ostrava. Nový stadion Bazaly byl otevřen 19. dubna 1959.

Období od roku 1952 po rok 1967

V roce 1952 klub přijal název DSO Baník Ostrava. Od té doby se název příliš nezměnil. +more V sezóně 1954 dosáhl tehdy svého nejlepšího úspěchu, skončil druhý hned za Spartou Praha. V sezóně 1958/59 hrál Baník naposledy na Staré střelnici. Její parametry přestaly splňovat podmínky ČSTV. Hřiště nebylo travnaté, ale škvárové a to byl také důvod k jeho uzavření.

V sezóně 1965-1966 byl Baník oslaben po generační výměně. Skončil 13. a sestoupil do druhé ligy. O rok později Baník opět postoupil do 1. ligy.

Zlatá éra (70. až 80. léta)

V sezóně 1972-1973 Baník vyhrál Československý pohár. Jako vítěz domácího poháru postoupil do Poháru vítězů pohárů. +more Jednalo se o první ostravské vystoupení v evropských pohárech. Tam Baník porazil v prvním kole irský Cork Hibernians FC. V druhém kole byl ale vyřazen německým 1. FC Magdeburg, pozdějším vítězem poháru. V sezóně 1974-1975 Postoupil do Poháru UEFA, kde se probojoval přes španělský Real Sociedad San Sebastian, francouzské FC Nantes a italské SSC Napoli až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen německou Borussií Mönchengladbach.

V sezóně 1974-1975 skončil Baník v první lize až na 13. místě a příliš se nečekalo, že by dokázal nějaký zázračný výsledek v další sezóně. +more Pro další sezónu byl novým manažerem ostravského Baníku jmenován Pražák Jiří Rubáš. Baníku se podařilo odrazit se ze dna a v druhé polovině sezóny se stal poprvé v historii mistrem Československé ligy. Před posledním utkáním v Plzni byl Baník na druhém místě tabulky o jeden bod za Slávií Praha. Baník však vyhrál v Plzni 1:0, zatímco Slavii porazil Slovan Bratislava také 1:0. Díky těmto výsledkům se Baník mohl poprvé v historii radovat z ligového titulu. Tímto také postoupil do poháru mistrů, kde jej ve druhém kole vyřadil Bayern Mnichov, nad kterým ale vyhrál doma 2:1.

Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. +more V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978-1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf.

Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. +more Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např. : Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V létě roku 1976 přilákal až 35 000 diváků mezinárodní souboj tehdy mistrovského Baníku s výběrem Brazílie, který ladil formu před olympijskými hrami v kanadském Montrealu. Baník zvítězil gólem z penalty, kterou proměnil Petr Slaný. [url=http://fcb. cz/clanek. asp. id=Historie-Bazalu-2-Banik-vs-Brazilie-1-0-5600]].

V sezóně 1979-1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. +more V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil [[Bayern Mnichov[/url]]. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982-1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.

Konec zlaté éry (90. léta)

V následujících letech se Baník stáhl ze špičky tabulky. Prošel další generační změnou a týmu, složeným z většiny mladými hráči se v lize nedařilo. +more Přesto figuroval v horní části tabulky. V sezónách 1988-1989 a 1989-1990 skončil druhý v lize. V roce 1991 naposledy vyhrál Československý pohár, kdy v posledním zápase porazil Spartak Trnava 6:1. To byl na dlouhou dobu jeho poslední úspěch.

Období od roku 2000 do 2015

Od roku 1991 se klub stále propadal. K finančním problémům se připojili i sponzoři, kteří procházeli restrukturalizací po pádu komunismu. +more Výsledky byly všelijaké. Nejlepším umístěním bylo třetí místo v sezoně 1993/94. Klub však bojoval o ligové přežití v období 2000/01, kdy skončil 14. v tabulce, pouhé čtyři body před sestupem.

Po dlouhém trápení však přišel úspěch v sezóně 2003/04, kdy dosáhl ligového titulu. Baník celou sezónu suverénně vedl tabulku. +more V této sezóně se stal nejlepším střelcem Marek Heinz s 19 vstřelenými brankami. Po této sezóně však tým prošel dramatickou změnou. Trenéra Františka Komňackého a většinu hlavních hráčů vedení Baníku prodalo: René Bolfa, Jana Laštůvku, Miroslava Matušoviče i Marka Heinze. V další sezóně skončil sedmý v lize, přesto se mu ale podařilo vyhrát Pohár ČMFS. Od té doby se Baník objevoval pravidelně v horní části ligové tabulky a skončil dvakrát na třetím místě.

Klub se i přes své sportovní úspěchy nacházel ve finančních problémech. Došlo k rozprodávání hráčského kádru, v prosinci 2011 dokonce odprodal i stadión na Bazalech. +more V únoru 2012 změnil klub majitele, když Tomáš Petera prodal svůj 95% podíl společnostem SMK Reality Invest (Libor Adámek), která již vlastnila Bazaly, a PAM market.

V sezóně 2011/2012 skončil Baník rovněž na 14. pozici v tabulce a vyhnul se tak sestupu na poslední chvíli. +more Vzhledem ke dluhům se musel klub uskromnit a trenér Radoslav Látal dostal za úkol připravit mužstvo na novou sezónu s mnohem menším finančním rozpočtem pro A tým. Klub získal dotaci od města ve výši 30 milionů korun na rekonstrukci stadionu Bazalů. Rekonstrukce hrací plochy se platila z peněz fanoušků, kteří prostřednictvím transparentního účtu Zachraňme Baníček. zaslali své dary.

Po sezóně 2014/2015 došlo k velké události, když se Baník přestěhoval na Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, kde od té doby hraje svá domácí utkání.

Pád do druhé ligy a návrat zpět (2015 až 2018)

Sezóna 2015/16

Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, azylový domovský stadion Baníku.

V sezoně 2015/2016 byl pro Baník konečnou v 1. české lize. +more Hned na začátku sezony opustilo tým několik hráčů základní jedenáctky (např. Michal Frydrych, který zamířil do Slavie Praha). Do Baníku však přišel třeba odchovanec Tomáš Mičola, který však vinou zranění odehrál v sezóně pouze 6 utkání. Celkově však oslabený tým pak na podzim získal jen 4 body a byl považován za již jistý sestupující tým. Nicméně v zimě klub přivedl na post trenéra zkušeného kouče Vlastimila Petrželu a klub převzal nový majitel Václav Brabec. Tým se sice do začátku jarní části sezony postavil na nohy s novými hráči, získal však jen dalších deset bodů, a společně se Sigmou Olomouc sestoupil do Fotbalové národní ligy.

Sezóna 2016/17

Sezonu 2016/2017 odehrál Baník Ostrava ve druhé lize. Hlavním cílem klubu byl okamžitý návrat do nejvyšší soutěže. +more I přes nevyrovnané výsledky se nakonec Baník umístil na druhém postupovém místě za Sigmou Olomouc. O postupu, na úkor Opavy, však rozhodl až výhrou proti Znojmu v posledním kole. Statisticky nejlepším střelcem se stal Alexander Jakubov, který však 10 z 11 gólů vstřelil ještě na podzim v dresu Varnsdorfu. Druhým nejlepším střelcem byl Tomáš Mičola se sedmi góly. Hlavní oporou týmu tak byl brankář Petr Vašek, který vychytal 18 nul a byl hlavním strůjcem pevné obrany Baníku, když tým obdržel pouze 20 gólů ve třiceti zápasech.

Pozitivem sezony 2016/2017 pak byla neutuchající podpora fanoušků. Dvakrát, v zápasech s Opavou a +more_SC_Znojmo'>Znojmem, se dokonce podařilo vyprodat Městský stadion.

Sezóna 2017/18

V letní pauze došlo k velkému návratu, když ostravská legenda Milan Baroš znovu oblékla modrý dres. Jako další posily přišel třeba pravý bek Lukáš Pazdera, ukrajinský stoper Oleksandr Azackyj, defenzivní štít Martin Šindelář či na hostování plzeňský útočník Tomáš Poznar. +more V kádru došlo však došlo i k odchodů, když v Baníku skončil lídr obrany minulé sezóny Tomáš Zápotočný či krajní záložník Karol Mondek, několika hráčům skončilo hostování v Baníku (Petr Nerad, Štefan Pekár, Tomáš Hučko, Ľubomír Urgela) a někteří hráči hostovat odešli (např. Josef Celba, Ondřej Chvěja, Matěj Helešic).

Sezónu 2017/2018 zahájil Baník slibně venkovní výhrou proti Brnu a domácí remízou s úřadujícím mistrem Slavií. Poté však přišla série nepřesvědčivých výsledků, kdy Baník prohrál všechna ostatní venkovní utkání, doma dokázal porazit pouze Karvinou a pětkrát remizovat. +more Baník tak měl na podzim na kontě 2 výhry, 5 remíz a 9 porážek, podzimní část sezóny tak zakončil na předposledním místě tabulky.

V zimní pauze však Baník začal výrazným způsobem posilovat, když získal celkem 8 nových posil díky přestupům - ze Zlína přišel Dame Diop, z Teplic Martin Fillo, z Mladé Boleslavi Jiří Fleišman, z Norska Christophe Psyché, ze Slavie Jan Laštůvka, z Bohemians Milan Jirásek, z Turecka Václav Procházka a ze Sparty Viktor Budinský.

Na jaře však tým pokračoval v nepřesvědčivých výkonech, což po zisku jednoho bodu ze tří utkání se Slováckem, Teplicemi a Jabloncem stálo v březnu post trenéra Radima Kučeru. +more Postu trenéra se ujmul bývalý trenér Zlína Bohumil Páník. Ve čtvrtfinále skončil postup Baníku v MOL Cupu, když na penalty vypadl s Mladou Boleslaví. V dalších bojích o záchranu se však Baník výkonnostně výrazně zlepšil a díky výhrám nad Jihlavou, Zlínem, Bohemians, Spartou a Zbrojovkou Brno, a také díky remízám s Plzní, Mladou Boleslaví, Libercem a Karvinou skončil nakonec na 13. místě v tabulce, bod nad pásmem sestupu.

Sezóna 2018/19

V letní pauze došlo k určité obměně kádru, když skončil Marek Hlinka, Tomáš Poznar, Tomáš Mičola či Dyjan Carlos de Azevedo. Naopak se vrátili bývalí hráči Baníku Patrizio Stronati a Daniel Holzer, navíc doplnění další posilou Adamem Jánošem. +more V zimě se pak přidal i Nemanja Kuzmanovič. V této sezoně se Baníku podařilo obsadit celkově 5. místo.

Sezóna 2019/20

I v této sezóně se odehrál dost pikantní přestup, tentokrát z Opavy přišel Tomáš Smola, dále pak Rudolf Reiter z Bohemians 1905 a Milan Lalkovič z Olomouce. Z hostování se vrátil Dyjan Carlos de Azevedo. +more Naopak na hostování odešli bratři Šašinkové (Jakub do Karviné, Ondřej na Slovácko), Oleksandr Azackyj do Zlína a Arťom Mešaninov do FK Baltika. Baník obsadil celkové 6. místo.

Sezóna 2020/21

V této sezóně přišel do Baníku Yira Sor a Gigli Ndefe. Baník skončil celkově na 8. místě.

Sezóna 2021/22

Do Baníku přestoupili hráči Ladislav Almási, Jiří Klíma, Lukáš Budínský a David Lischka, na hostování přišli Ubong Ekpai, Ladislav Lakács a Dominik Janošek. Z hostování se vrátili Roman Potočný, Denis Granečný a Ondřej Chvěja. +more Z Baníku odešli Patrizio Stronati, Martin Fillo, Daniel Holzer, Jakub Šašinka a v únoru 2022 Yira Sor a Dyjan Carlos de Azevedo.

Úspěchy A-týmu

Fanoušci

1. +more FC Brno. Domácí zápasy Baníku patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější v zemi. Nejvyšší návštěvnost Baník zaznamenal v mistrovské sezóně 2003/04, kdy domácí zápasy průměrně navštěvovalo přes 15 tisíc diváků. Průměrná návštěvnost dnes, se pohybuje okolo 10000 diváků s výjimkou velkých utkání s rivaly, nebo atraktivními kluby, na které je většinou vyprodáno, popřípadě návštěva minimálně přesahuje hranici 10 tisíc diváků. Ač číselně nejde o nejvyšší čísla, domácí zápasy Baníku jsou proslulé atraktivní a bouřlivou diváckou kulisou a samotní fanoušci Ultras Baníku se řadí mezi nejvěrnější v zemi.

Na začátku každého zápasu ostravští fanoušci, zvaní „Chachaři“, zpívají klubovou hymnu „Baníčku, my jsme s tebou. “. +more Mezi tradiční pokřiky fandů Baníku patři „Baník, pičo. “, repertoár chorálů však čítá množství dalších popěvků a je pravidelně doplňován.

Fanoušci Baníku podnikají také výjezdy na všechny venkovní zápasy, přičemž jejich početní účast na venkovních zápasech dlouhodobě patří k vůbec těm nejlepším v Česku.

Baníkovští fanoušci se přátelí s polským GKS Katowice a v roce 2006 oslavili již 10 let této družby. Další klub, který měl vazby s ostravským Baníkem, byl Spartak Trnava, družba však již skončila.

Fanoušci Baníku mají však i určitou negativní reputaci kvůli konfliktnímu chování, rvačkách na stadionech i mimo ně, to se však týká radikálního jádra Baníku. Toto nejtvrdší jádro je, také mnohdy tvořeno i polskými příznivci družebního klubu GKS Katowice.

Přestupy

Tomáš Galásek, jeden ze známých ostravských odchovanců. +moreBaník patří k největším dodavatelům reprezentačních hráčů v zemi. Za posledních 15 let došlo ke stabilnímu nárůstu mladých hráčů, kteří se po odchodu pohybují v zahraničních soutěžích, ať už jde o belgickou ligu, ale i Bundesligu či Serii A. .

Mezi největší přestupy patří přestup Milana Baroše do Liverpool FC za 180 milionů korun, přestup Matěje Vydry do Udinese Calcio za 100 milionů korun či transfer Václava Svěrkoše do francouzského FC Sochaux za nezveřejněnou částku (odhadem za 65 milionů korun).

Několik hráčů přestoupilo v minulosti do Sparty Praha, např. Zdeněk Pospěch, Miroslav Matušovič, Tomáš Řepka, Libor Sionko, Daniel Holzer a další.

Zajímavosti

Do Baníku se vrátili jeho slavní odchovanci Václav Svěrkoš, který si dvakrát utrhl vazy a Marek Jankulovski, který pro stejné zranění odehrál za Baník po svém návratu pouhých 7 minut a ukončil hráčskou kariéru. Zatím posledním slavným ostravským navrátilcem je Milan Baroš, který ukončil své angažmá v FC Slovan Liberec a vrátil se již potřetí domů na sezóny 2017/18-2019/20.

Soupiska

Změny v kádru v letním přestupovém období 2022-2023

B-tým

Soupiska rezervního týmu, který nastupuje v MSFL

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:

* 1923: III. třída Moravskoslezské župy * 1924: II. +more třída Moravskoslezské župy * 1925-1930: I. třída Moravskoslezské župy * 1931-1932: II. třída Moravskoslezské župy * 1932-1934: I. třída Moravskoslezské župy * 1934-1937: Moravskoslezská divize * 1937-1938: Státní liga * 1939-1940: Národní liga * 1940-1943: Moravskoslezská divize * 1943-1944: Národní liga * 1945-1946: Státní liga - sk. A * 1946-1948: Státní liga * 1949: Celostátní československé mistrovství * 1950: Celostátní československé mistrovství II * 1951-1952: Mistrovství československé republiky * 1953-1955: Přebor československé republiky * 1956-1966: 1. liga * 1966-1967: 2. liga - sk. B * 1967-1993: 1. liga (ČSR) * 1993-2016: 1. liga (ČR) * 2016-2017: Fotbalová národní liga * 2017- : 1. liga.

Jednotlivé ročníky

Zdroj:

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže