Ferdinand Maxmilián z Morzinu

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Stránka Ferdinand Maxmilián z Morzinu na české Wikipedii je věnována životu a dílu významného českého šlechtice a politika Ferdinanda Maxmiliána hraběte z Morzinu. Ferdinand Maxmilián z Morzinu se narodil v roce 1664 a zemřel v roce 1738. Byl členem slavné šlechtické rodiny Morzinů, která zastávala významné postavení v české společnosti. Ferdinand Maxmilián se proslavil zejména svou politickou kariérou, kdy zastával mnoho vysokých pozic v rámci Habsburské monarchie. Byl úředníkem a dvorským státníkem a navázal také blízké vztahy s císařským dvorem. Ferdinand Maxmilián byl také mecenášem umění a podporoval mnoho významných kulturních a uměleckých projektů. Jeho příspěvek k rozvoji české kultury je významný, a proto je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů šlechty v Čechách. Na stránce jsou podrobně popsány všechny jeho životní etapy, politické aktivity a kulturní zapojení.

Hrabě Ferdinand II. Maxmilián František z Morzinu ( Ferdinand II. Maximilian Franz Graf von Morzin, 16. prosince 1693, Dolní Lukavice - 22. října 1763 tamtéž) byl český šlechtic, hrabě z rodu Morzinů původem z Itálie.

...
...

Život

Dolní Lukavici Narodil se na rodovém zámku v Dolní Lukavici jako syn hraběte Ferdinanda Matyáše z Morzinu a jeho manželky Kateřiny. +more Měl sestry Annu Kateřinu (mezi roky 1663-1723), provdanou Krakovskou z Kolovrat a Rosu Kateřinu (mezi roky 1663-1750), která se stala subprioresou dominikánského kláštera u svaté Anny na Starém Městě pražském.

V roce 1757/1758 na doporučení Karla Josefa Webera z Fürnbergu přijal Ferdinand Maxmilián z Morzinu do svých služeb na místo kapelníka a komorního skladatele mladého Josepha Haydna. Haydn byl kapelníkem hraběcího orchestru, čítajícího asi 16 hudebníků, a komponoval hudbu.

Pro Morzinův soubor napsal první symfonii i četná divertimenta pro dechové nástroje nebo pro dechy a smyčce. +more Symfonie č. 1 D-dur HV I je označována jako "Lukavická" (Lukawitzer Symphonie). Mimo tuto symfonii zkomponoval Haydn pro hraběte Morzina ještě symfonie HV I:2-5, které měly být složené přímo na lukavickém panství. Dále pak pro něj zkomponoval další, pozdější symfonie (10, 11, 15, 18, 32, 33, 37 a pravděpodobně také 107 a 108, častěji známé pod názvy Symfonie A a Symfonie B než pod číslováním, a 19 a 20), což svědčí o dobrém celoživotním vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. I pozdější místo u hraběte Esterházyho zprostředkoval Haydnovi hrabě Morzin.

Tyto rané Haydnovy kompozice měly ještě konvenční charakter, přesto však obsahují jistou svěžest a jiskru melodické invence, předznamenávající dílo budoucího mistra. Hrabě Morzin Haydnovi platil 200 zlatých ročně.

Z Haydnových záznamů ovšem vyplývá, že jeho zaměstnavatel hrabě Karel Josef z Morzinu (1717-1783) byl „vášnivým milovníkem hudby“. Haydn se dále zmínil, že na morzinských statcích spadl z koně a víckrát se již o jízdu na tomto zvířeti nepokoušel. +more Jak píše Griesinger: "Haydn prý ve svých pozdních letech rád vyprávěl příhodu, že když jednou doprovázel krásnou hraběnku z Morzinu při zpěvu na klavír, naklonila se nad ním, aby lépe viděla do not, přičemž jí mimoděk vypadl náprsní šátek. " Haydna pak Griesinger doslovně cituje: "Bylo to prvně, co mi byl takový obraz zjeven. " - Co je to, Haydne, co to děláte. zvolala hraběnka; pln uctivosti, odpověděl jsem: ale Vaše hraběcí milosti, koho by to nevyvedlo z míry. " Haydnovi tehdy bylo 26 let. Ze záznamů také plyne, že oním hudbymilovným hrabětem nebyl starý pán Ferdinand Maxmilián František (1693-1763), ale jeho jednačtyřicetiletý syn Karel Josef. Flirtující hraběnkou byla choť Karla Josefa, Marie Vilemína Rajská z Dubnice (1730-1774).

U hraběte z Morzinu však Haydn nepobyl příliš dlouho. Morzinové se následně dostali do finančních potíží, a proto byli nuceni svou kapelu roku 1761 rozpustit. +more Haydn pak našel útočiště ve službách u knížat Esterházyů, konkrétně knížat Pavla II. Antonína a Mikuláše I. Josefa, kde v letech 1761-1790 působil jako dvorní kapelník.

Manželství a rodina

Ferdinand Maxmilián byl dvakrát ženatý:

* první manželka Anna Kateřina Novohradská z Kolovrat. Manželé měli dvě děti: ** Karel Josef František (asi 1698-1752), ženatý Marií Vilemínou Rajskou z Dubnice ** Anna Karolína Šarlota (1718-1786), provdaná za Karla Josefa Lažanského z Bukové * druhá manželka Marie Aloisie Ludovika Lažanská z Bukové, dcera Adama Víta Lažanského z Bukové a jeho ženy Marie Kateřiny Fuggerové z Mickhausenu. +more Manželé měli dvě dcery: ** Marie Tereza (1736-1780), provdaná Černínová z Chudenic ** Marie Vilemína Rajská z Dubnice.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top