Cesko.wiki Filip Zikmund z Ditrichštejna
Author
Albert FloresFilip Zikmund z Ditrichštejna byl český spisovatel a cestovatel žijící v 16. století. Narodil se do šlechtické rodiny Zikmundů z Ditrichštejna a již v mládí projevil zájem o cestování a objevování nových zemí. V roce 1578 se vydal na svou první cestu do Sýrie, kde strávil několik let studiem místní kultury a tradic. Po návratu do Čech začal psát své cestopisy, které se staly velmi populárními. V dalších letech Filip Zikmund z Ditrichštejna podnikl několik dalších cest, včetně návštěvy Egypta, Persie, Indie a dalších zemí Blízkého východu. Během svých cest sbíral nejen informace a zážitky, ale také artefakty a vzorky nových rostlin a živočichů, které pak předával do sbírek českého krále a dalších šlechticů. Filip Zikmund z Ditrichštejna se stal uznávaným odborníkem na orientální kulturu a jeho cestopisy byly brzy přeloženy do několika jazyků. Byl také členem několika vědeckých společností a zastával významné funkce v české společnosti. Jeho životním dílem je kniha "Cesta do Sýrie", ve které popisuje své dojmy a poznatky z této země. Tato kniha je dodnes považována za cenný pramen informací o kultuře a historii Sýrie v 16. století. Filip Zikmund z Ditrichštejna zemřel v roce 1607, ale jeho příspěvky k poznání vzdálených zemí a kultur jsou dodnes ceněny a oceňovány.
Filip Zikmund hrabě z Ditrichštejna (Philipp Sigmund Graf von Dietrichstein) (9. března 1651 - 3. července 1716 Vídeň) byl šlechtic z významného rodu Ditrichštejnů, u dvora zastával vysoké funkce a získal Řád zlatého rouna. Ve Vídni nechal postavit palác, vlastnil také majetek v severních Čechách a na severní Moravě.
.jpg)
Mládí a dvorská kariéra
Narodil se jako nejmladší syn knížete Maxmiliána z Ditrichštejna (1596-1655) a jeho druhé manželky Sofie Agnes z Mansfeldu (1619-1677). Po otcově smrti se o výchovu Filipa Zikmunda starala matka a starší nevlastní bratr kníže Ferdinand z Ditrichštejna. +more V letech 1670-1674 podnikl kavalírskou cestu, během níž navštívil většinu evropských zemí. Téměř rok pobýval v Paříži, další rok strávil v Madridu, kde měl díky svému jménu snadný přístup ke dvoru a bylo mu uděleno několik audiencí u krále Karla II. Poté procestoval Pyrenejský poloostrov a další rok strávil v Římě.
Po návratu z cest zakotvil u dvora, stal se císařským komořím a tajným radou, od roku 1695 byl hejtmanem císařské tělesné stráže. V letech 1699-1705 byl nejvyšším štolbou císaře +more'>Leopolda I. , po nástupu Josefa I. musel odstoupit, ale znovu byl nejvyšším štolbou v letech 1713-1716. Rytířem Řádu zlatého rouna byl jmenován v roce 1694. Na přelomu 17. a 18. století patřil k aristokratické elitě ve Vídni, ale i když měl vysoké ambice a mohl si dovolit i podporovat mladší příbuzné, nedosáhl vlivu svého otce a nejstaršího bratra.
Majetkové poměry
Filipova matka Sofie Agnes byla od roku 1662 spoludědičkou svého bezdětného bratra Karla z Mansfeldu a po rozdělení se sestrami převzala Šluknov. Aktivně se věnovala správě panství i obnově zámku, přikoupila též další statky (Velké Březno). +more Po její smrti v roce 1677 zdědil tento celek v severních Čechách Filip Zikmund. Krátce poté se po uzavření manželství s Marií Alžbětou Hoffmannovou stal spolumajitelem panství Janovice na severní Moravě. Zde ale manželé prakticky nepobývali a z Janovic nechali odvézt i část vnitřního vybavení. Hodnotná hoffmannská knihovna byla přemístěna do Mikulova a stala se základem knížecí ditrichštejnské knihovny.
Jako přední dvořan pobýval převážně ve Vídni, kde v roce 1685 skoupil domy a pozemky na Schweinermarkt (dnešní Lobkowitzplatz) a v následujících dvou letech zde nechal postavit palác podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Později proběhly další úpravy pod vedením Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1709). +more Významné architekty angažoval i pro zakázky na svých českých panstvích a například Johann Lucas von Hildebrandt je autorem projektu kostela v Jiříkově.
Manželství a potomstvo
Jeho první manželkou byla od roku 1680 Marie Alžběta Hoffmannová z Grünbüchelu (1660-1705), po její smrti se podruhé oženil s Dorotou Josefou Jankovskou z Vlašimi (1666-1742). Potomstvo měl jen z prvního manželství, jediný syn Emanuel Josef (1690-1703) zemřel v dětství. +more Velmi mladá zemřela i starší dcera Marie Anna (1681-1704), která byla od roku 1700 manželkou hraběte Jana Václava Gallase. Ten se po ovdovění oženil s její mladší sestrou Marií Ernestinou (1681-1744). Gallas se nakonec stal neapolským místokrálem, ale krátce nato zemřel. Marie Ernestina se podruhé provdala za hraběte Aloise Tomáše Harracha (1669-1742), který byl pak neapolským místokrálem v letech 1728-1733. Marie Ernestina tedy dvakrát pobývala v Neapoli jako choť místokrále, pokaždé ale s jiným manželem. Po otci byla Marie Ernestina dědičkou Šluknova, Janovic i vídeňského paláce, všechen majetek následně přešel na rod Harrachů.
Odkazy
Reference
Literatura
KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620-1750); Pelhřimov, 2013 * SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I. +more; České Budějovice, 2009.
Externí odkazy
[url=http://genealogy.euweb.cz/dietrich/dietrich6.html]Rodokmen Ditrichštejnů[/url]
Ditrichštejnů +morejpg|náhled|vlevo|Bernardo_Bellotto|Canaletto:_Ditrichštejnský,_dnes_Lobkovický_palác_(Vídeň)'>Lobkovický palác ve Vídni Šluknov majetek Filipa Zikmuna z Ditrichštejna v letech 1677-1716.
Filip Zikmund Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 9. +more března Kategorie:Narození 1651 Kategorie:Úmrtí 3. července Kategorie:Úmrtí 1716 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.