Florence Griffith-Joynerová

Technology

12 hours ago

Author

Florence Griffith-Joynerová (21. prosince 1959 Los Angeles, Kalifornie - 21. září 1998 Mission Viejo, Kalifornie) byla americká atletka, sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka a držitelka dosud platných světových rekordů v bězích na 100 m (10,49 s) a 200 metrů (21,34 s). Ty jsou v platnosti již více než třicet let a v současnosti nejsou elitními sprinterkami obvykle přímo ohrožovány.

V roce 1988 se "Flo-Jo" stala vítězkou ankety Atlet světa. Zemřela ve věku 38 let, když ve spánku utrpěla epileptický záchvat.

Kariéra

Talent u své dcery objevila její matka a přihlásila ji do atletického oddílu. Po úspěších v žákovských a dorosteneckých kategoriích ji byla nabídnuta pozvánka do týmu kalifornské univerzity. +more Ze školy však musela pro nedostatek peněz odejít. Finanční podporu ji však nabídl její trenér Bob Kersee.

Na prvním ročníku MS v atletice v roce 1983 v Helsinkách doběhla ve finále závodu na 200 metrů na 4. místě (22,46 s). +more O rok později na olympijských hrách v Los Angeles získala na stejné trati stříbrnou medaili (22,04 s), kde prohrála jen s krajankou Valerií Brisco-Hooksovou. Pro stříbro si doběhla rovněž na druhém světovém šampionátu v Římě v roce 1987, kde byla rychlejší jen východoněmecká sprinterka Silke Gladischová. Zlatou medaili poté vybojovala ve štafetovém běhu na 4 × 100 metrů.

Soul 1988

Největší úspěchy své kariéry zaznamenala v roce 1988 na letních olympijských hrách v jihokorejském Soulu, kde vybojovala tři zlaté (100 m, 200 m, 4 × 100 m) a jednu stříbrnou medaili (4 × 400 m).

V semifinále běhu na 200 metrů trať zvládla v čase 21,56 s, čímž o 15 setin sekundy překonala světový rekord, který tehdy držely Marita Kochová i Heike Drechslerová (obě dvě čas 21,71 s běžely shodně ve své kariéře dvakrát). Ve finále dvoustovky Flo-Jo vylepšila semifinálový výkon o dalších 18 setin a čas 21,34 s je dosud na prvním místě dlouhodobých tabulek.

Podezření z dopingu

Její světové rekordy nadále vyvolávají otázky, zdali podezřele skvělých výkonů dosáhla bez podpůrných prostředků. Především první zmiňovaný rekord (100 m) představuje čas, k němuž se dnešní nejlepší sprinterky stále nedokážou přiblížit (časy nejlepších mají obvykle hodnotu mezi 10,70 - 11,00 s). +more Dosud nejblíže se dostala Jamajčanka Elaine Thompsonová-Herahová, která zaběhla stovku v čase 10,54 s.

I proto a z dalších důvodů (velmi rychlé ukončení kariéry ještě v roce 1988) je tato atletka podezřívána z dřívějšího užívání dopingu. Sama sportovkyně však vždy užívání jakýchkoliv podpůrných prostředků popírala a svoji výkonnost zdůvodňovala tvrdou prací a zdravým životním stylem.

Zajímavosti

Florence Griffithová-Joynerová je také nejrychlejší ženou historie, a to i podle změřené maximální rychlosti běhu. Na olympijských hrách v Soulu běžela jeden desetimetrový úsek za 0,91 sekundy, což odpovídá rychlosti 10,99 m/s = 39,56 km/h.

Osobní rekordy

Dráha * Běh na 100 metrů - 10,49 s - 16. +more červenec 1988, Indianapolis 20 px (Současný světový rekord) * Běh na 200 metrů - 21,34 s - 29. září 1988, Soul 20 px (Současný světový rekord) * Běh na 4 × 100 metrů - 41,98 s - 1. říjen 1988, Soul * Běh na 4 × 400 metrů - 3:15,51 min - 1. říjen 1988, Soul.

Osobní život

Pocházela z jedenácti dětí. Jejím manželem byl někdejší americký atlet, olympijský vítěz v trojskoku z roku 1984 Al Joyner. +more Její švagrovou byla jeho mladší sestra Jackie Joynerová-Kerseeová, olympijská vítězka v sedmiboji a ve skoku dalekém.