Běh na 100 metrů

Rychlost

Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je 44,72 km/h u mužů (Usain Bolt, 2009) a 39,56 km/h u žen (Florence Griffith Joynerová, 1988). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. +more Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku 2011), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti. Nejrychlejším „bílým“ sprinterem je Francouz Christophe Lemaitre, který v roce 2011 dosáhl výkonu 9,92 s. Před ním to byl Ital Pietro Mennea, který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce 1979. Po něm se to povedlo už jen Poláku Marianu Woroninovi, který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce 1984 neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem Hranice deseti sekund.

České rekordy

Nejrychlejším českým sprinterem na této trati je oficiálně Zdeněk Stromšík, který v roce 2018 zaběhl stovku za 10,16 sekundy. Již dříve však běžel s nedovolenou podporou větru 3 m/s stovku za 10,11 sekundy. +more Předchozí rekord 10,23 sekundy zaběhl roku 2010 sprinter Jan Veleba. Rekord v české ženské kategorii drží dlouhodobě běžkyně Jarmila Kratochvílová, a to časem 11,09 sekundy.

Světové rekordy

Současný světový rekord mužů má hodnotu 9,58 s, jeho autorem je jamajský sprinter Usain Bolt, který ho zaběhl 16. srpna 2009 na Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně. +more Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,25 až 9,40 s. Ženský světový rekord drží Florence Griffith-Joyner a má hodnotu 10,49 s.

Historie

Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. +more Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928-1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny IAAF. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.

Současní světoví rekordmani

Soubor:Usain Bolt Olympics cropped. jpg|Muži - Usain Bolt 9,58 s Soubor:Florence Griffith Joyner2. +morejpg|Ženy - Florence Griffith-Joynerová 10,49 s.

Současné rekordy - dráha

Současné rekordy podle kontinentů

Aktualizace 16. července 2022

Vývoj světového rekordu (el. měření)

Nejlepší běžci a běžkyně

Muži

Hranici 10 sekund doposud pokořilo 139 atletů (04/2019), hranici 9,90 sekund 34 z nich a hranici 9,80 sekund 8 běžců. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem Asafa Powell z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 92×, pod 9,90 sekund potom 43× a 8× běžel pod 9,80 sekund, Američan Maurice Greene běžel 53× pod 10 (11× pod 9,90). +more Světový rekordman Usain Bolt z Jamajky zaběhl pod 10 sekund 44 závodů, z toho ale běžel 31× pod 9,90 a 11× pod 9,80.