František II. Batthyány

Hrabě František II. Batthyány (maďarsky Batthyány II. Ferenc, 1577, Glashütten bei Schlaining - 13. září 1625, Schlaining) byl uherský šlechtic z magnátského rodu Batthyányů. Zastával vysoké úřady v Uherském království. Vlastnil panství na území dnešního Burgenlandu a Maďarska a Slovinska a byl ochráncem protestantů.

Život

Lobkovic, manželka Františka Batthyányho František Batthyány byl jediným synem +more_Batthyány'>Baltazara III. a hraběnka Dorothey Zrinské. Vyrůstal nejprve v Güssingu a později u dvora císaře Rudolfa II. v Praze. V roce 1603 byl povýšen na svobodného pána. Byl komorníkem císařů Rudolfa II. , Matyáše a Ferdinanda II. , královským nejvyšším stájníkem (1608) a vrchním županem (1609) Šoproňské župy.

František Batthyány byl polní hejtmanem v Dolních Uhrách. V roce bojoval v rakousko-turecké válce proti Osmanům v roce 1593 u Ostřihomi, v roce 1595 u Stoličného Bělehradu a roku 1602 u Velké Kaniže. +more Za zásluhy v bojích byl v roce 1603 povýšen do hraběcího stavu. V roce 1605 Osmané napadli Batthyányho území, zpustošili je a část obyvatelstva odvlekli do zajetí. Batthyány bránil svá území, za což od císaře Rudolfa II. získal panství Körmend.

V roce 1607 se v Neuhausu oženil s českou šlechtičnou Evou Popelovou z Lobkovic (asi 1585-1640). Tímto sňatkem získal mimo jiné panství Neuhaus, Uherský sv. +more Gotthard, Rakičán a Bičke. Manželé žili v Güssingu a měli tři syny a tři dcery. Nejstarší syn Baltazar (* 1607 nebo 1608) zemřel ve věku 14 let. Františekovým dědicem se stal syn Adam, který sehrál významnou roli v průběhu protireformace. Nejmladší syn Gabriel (* 1623) zemřel v kojeneckém věku. Dcera Marie Magdalena († 1664), nejprve provdaná za hraběte Ladislava Csákyho, Alžběta, provdaná za hraběte Jiřího z Erdődy, a Barbora, provdaná za mladšího hraběte z Forgácse.

Když byl Ferdinand II. +more v roce 1618 korunován uherským králem, nesl Batthyány meč svatého Štěpána, ovšem v roce 1620 se František Batthyány jako kalvín postavil proti císaři v boji na stranu uherského vzdorokrále, protestanta Gabriela Betlena. Cítil ohrožení náboženské svobody v zemi a do bojů dokonce nasadil turecký oddíl z Kaniže. Po podpisu mikulovského míru, se ostřihomský arcibiskup Petr Pázmány, který byl v přátelském vztahu s Batthyánym, za Batthyányho přimluvil u císaře, který jej vzal na milost. František Batthyány byl po celý svůj život ochráncem protestantů. Zemřel dne 13. září 1625 ve Schlainingu.

Reference

Literatura

András Koltai: Adam Batthyány und seine Bibliothek, Amt d. Burgenländ. +more Landesregierung, Abt. 7 - Kultur, Wiss. u. Archiv, Hauptreferat Landesarchiv u. Landesbibliothek, Eisenstadt 2002, ISBN 3-901517-33-2. * Bibiana Kametler: Graf Adam I von Batthyany. Dissertation. Wien 1961. * Peter Jandrisevits: Urkunden und Dokumente über das Burgenland und Umgebung, Hrsg. Burgenländisches Landesarchiv, Eisenstadt 1932-1936 * Béla Iványi: Pázmány Péter, kiadatlan levélei, (dt. Pázmány Péter, unveröffentlichte Briefe), Körmend 1943. (maďarsky).

Externí odkazy

[url=http://www.batthyany.at/17_jahrhundert.html]Familiengeschichte 17. Jahrhundert[/url] auf der Website der Familie Batthyány

Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 1625 Kategorie:Narození 1577 Kategorie:Batthyányové Kategorie:Úmrtí 13. +more září Kategorie:Úmrtí v Rakousku Kategorie:Uherští župani Kategorie:Komorníci.