Cesko.wiki Fruška gora
Author
Albert FloresFruška gora (v srbské cyrilici Фрушка гора, maďarsky Tarcal-hegység) je pohoří v jihozápadní části Vojvodiny, v historickém regionu Srem/Srijem. Táhne se od města Ilok na hranici Srbska s Chorvatskem až po Sremské Karlovce. Zvedá se jižně od Dunaje. Pohoří má na délku 75 km a na šířku 12 km. Většina území hor je od roku 1960 chráněna jako Národní park Fruška gora . Rozloha pohoří je 255 km2 Nejvyšším vrcholem je Crveni Čot (539 m n. m.)
Severně od Frušky Gory se rozkládá metropole Autonomní oblasti Vojvodina, město Novi Sad. V blízkosti kopců se potom rozkládá několik menších sídel (Vrdnik, Irig, Bukovac, Sremski Karlovci, Popovica, Stari Ledinci, Beočin a další). +more Žádná obec se nenachází přímo v samotném pohoří nebo na jeho vrcholku.
Název
Název "Fruška" pochází ze starého slovanského etnonyma Frug, které označovalo Franky. Název pohoří tedy znamená "Hory Franků". +more Obdobný název existuje historicky i v němčině (Frankenwald). Maďarských názvů uvedeného pohoří existuje více. Kromě nejrozšířenějšího Tarcal-hegység (pohoří Tarcal) se používá také Árpatarló (mimo jiné označuje nedaleké město Ruma v maďarštině).
Historie
Pohoří bylo ostrovem v prahistorickém Panonském moři. Proto někdy bývá označováno za součást tzv. "ostrovních hor".
Na vrcholu Erdeš byly dohledány pozůstatky lomu z doby kamenné.
Na konci 19. +more století byla v Beočinu postavena první cementárna v Zalitavsku, využívala materiál, který se získával právě v pohoří Fruška Gora. Těžilo se zde také hnědé uhlí. Již tehdy začaly vznikat první lázně a využívány byly léčebné prameny.
za druhé světové války zde působili partyzáni. Pohoří bylo jedno z mála míst, které jim v rovné Vojvodině mohlo poskytnout útočiště. +more Lokalita byla tehdy součástí nezávislého státu Chorvatsko, které bylo řízené ustašovským režimem. Dodnes připomíná osudy místních partyzánů řada památníků a náhrobků padlých. První jednotky (Fruškogorský partyzánský oddíl) zde byly zformovány již v roce 1941. O rok později se zde síly Osy pokoušely partyzány zlikvidovat. V rámci Operace Fruška Gora byl zabit velký počet lidí a vypalovány rovněž i okolní vesnice.
Po válce byla Fruška gora, stejně jako zbytek sremu, začleněna do Socialistické republiky Srbsko v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Místní vojenská základna jugoslávské armády a vysílač na Irišském Venci byly v roce 1999 cílem bombardování NATO.
V roce 2000 byl na Frušce goře zastřelen srbský (jugoslávský) politik Ivan Stambolić. Zatčen zde byl také válečný zločinec Goran Hadžić.
Fauna a flóra
V rozsáhlých lesích žije velké množství rostlin a živočichů. Lesy jsou výhradně listnaté, rozšířené jsou lesy lipové. +more) 90 % území národního parku pokrývají lesy. Hranice lesa začíná zhruba na 300 metrech nadmořské výšky.
Vyskytují se zde lanýže. Ve volné přírodě se vyskytují divoká prasata, daňci a mufloni se vyskytují potom v oborách, stejně jako bizoni.
Hospodářství
Těžba a hospodaření s vodou
V blízkosti města Vrdnik se nachází opuštěný uhelný důl, který byl v provozu v letech 1813-1968 jako první důl na území AP Vojvodina. Několik dalších - převážně povrchových dolů - je aktivních. +more Na Frušce Goře se nachází ložiska horniny trachyt.
V průběhu let bylo vybudováno celkem 14 umělých jezer, především na jižní straně pohoří (některá známější se však nacházejí blíže k Dunaji). Cílem bylo zamezit lokálním povodním, ale také podpořit turistiku a rybolov. +more Jezera nesou (ve směru od východu k západu) tyto názvy: Ljukovo, Šelovrenac, Dobrodol, Međeš, Borkovac, Popovica, Kudoš, Mutalj, Testera, Manđelos, Čalma, Moharač, Bruje, Sot.
Ledinecké jezero a Beli kamen vznikly neplánovaným zatopením dvou původních povrchových dolů po bombardování NATO v roce 1999. Některé společnosti v současné době mají zájem vypustit některé jezera a obnovit těžbu trachytu.
Na území pohoří se nachází zhruba 180 pramenů vody. Některé jsou léčivé a minerální. +more V lokalitě Vrdnik se proto nacházejí také lázně. Většina vody, která zde vyprší, se vsákne do země a jen malá část vyvěrá na povrch. V podobě potoků potom voda odtéká ze severní strany do Dunaje nebo na jižní do Sávy. Existuje zde také několik desítek vodopádů.
Hospodaření s odpady
Stejně jako jiné lokality v Srbsku se Fruška gora potýká s tvorbou nelegálních skládek v blízkosti samotného národního parku. Pořádají se pravidelné akce s cílem snížit množství odpadu v oblasti.
Zemědělství a vinařství
Po podepsání Karlovického míru v roce 1699 se z oblasti stáhli Turci (Osmanská říše) což umožnilo návrat vinařské tradice. Na nižší (nezalesněné) části svahů vznikly rozsáhlé vinice, které v tehdejších Uhrách patřily k nejprestižnějším. +more Ve Sremských Karlovcích a v okolí se vyrábí oblíbené víno s názvem bermet. Dále se zde vyrábí vína typu tramín nebo ryzlink. Po roce 1990 získala v restituci některé vinice také srbská pravoslavná církev a tak je zde produkováno i víno klášterní.
Doprava
Autobusová zastávka v sedle pohoří a rozcestník. +more listnaté lesy Pohoří představuje významnou dopravní překážku ve směru Novi Sad-Šabac/Záhřeb. Přes pohoří bylo příčně vybudováno několik silnic, které procházejí různými sedly (např. Iriški Venac, Sofijini izvori apod).
Výhledově je plánován dálniční tunel, který by spojil nedaleký Tunel Mišeluk s městem Irig a tím zrychlil dopravu z jihu na sever a obráceně. Výstavba tohoto tzv. +more fruškogorského koridoru byla zahájena v roce 2021 za pomoci čínské společnosti. Dokončen má být do roku 2025.
Po hřebeni pohoří vede asfaltová cesta (Partizanski put, Partyzánská cesta), která se v průsmyku u Irišké Vence kříží s hlavní silnicí.
Pohořím nevedou žádné železniční tratě. Severně od něj se nachází těleso, resp. +more torzo bývalé trati Petrovaradín-Beočin. Východně potom prochází železniční trať Bělehrad-Subotica.
Kultura
Pohoří Fruška gora je v současné době domovem celkem 17 klášterů srbské pravoslavné církve. Historicky jich zde bylo mnohem více, počet dosahoval až pětatřiceti. +more Řada z nich byla zničena a předpokládá se, že mnohé tu existovaly ještě v předtureckých časech. Lokalita bývá občas přezdívána jako svatá hora.
* Beočin (klášter) * Bešenovo * Velika Remeta * Vrdnik-Ravanica * Grgeteg * Divša * Jazak * Krušedol * Kuveždin * Mala Remeta * Novo Hopovo * Privina Glava * Petkovica * Rakovac * Staro Hopovo * Šišatovac
Pohoří Fruška gora bylo navštěvováno často srbským romantickým básníkem, Brankem Radičevićem, který studoval v nedalekých Sremských Karlovcích. Radičević byl v nejvýchodnější části vrchů (Stražilovo) po své smrti také pohřben. +more Ostatní významní představitelé srbské literatury své doby čerpali často inspiraci v místních klášterech.
Poblíž sedla Iriški Venac se nachází Památník svoboda, vybudovaný na počest jugoslávských partyzánů v duchu socialistického realismu. V jeho blízkosti se nachází i televizní vysílač, který byl v roce 1999 poškozen během bombardování NATO.
V lokalitě Vrdnik, kde stojí již zmíněné lázně, se nacházejí pozůstatky středověké obranné věže (kula).
V obcích Sremski Karlovci a Čerević stojí regionální muzea.
Sport a turistika
Turistické značení. +more Každý květen se na Frušce Goře pořádá tzv. Fruškogorský maraton; turistický pochod, kterého se zúčastňuje řada obyvatel jak blízkého Nového Sadu, tak i celé bývalé Jugoslávie.
Pohořím vede řada turisticky značených tras, které spojují zajímavé lokality s většími sídly po obvodu pohoří. Vedou tak např. +more k vysílači na Irišském Venci nebo na Stražilovo. Západo-východním směrem vede tzv. Fruškogorská tranzverzála. Značené jsou rovněž i vodopády nebo studánky, podél kterých vedou stezky. Místo je oblíbeným výletištěm obyvatel Nového Sadu a okolních měst. Oblíbené je zde např. i prvomájové grilování Z některých míst je vidět vrchol Avala, pohoří Cer a další části Srbska. V blízkosi Irišského Vence se nachází také rozhledna. Vstup do národního parku je zpoplatněný od roku 2023.
Pohoří navštěvuje postupně i větší množství zahraničních turistů.
Vinařskou tradici regionu zdůrazňuje místní Fruškogorská vinařská stezka.
V pohoří se nachází několik hotelů (např. hotel Norcev), na různých místech i horské domy , na Irišském Venci potom informační centrum Národního parku Fruška Gora. +more V nižších polohách existují různé ranče nebo salaše.
Externí odkazy
[url=http://www.npfruskagora.co.rs/]Oficiální stránky Národního parku Fruška gora[/url]