Galilejské jezero

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Galilejské jezero, Tiberiadské jezero, Genezaretské jezero či Kineretské moře (hebrejsky: ים כנרת, Kineretské jezero, či zkráceně Kineret; arabsky: بحيرة طبريا) je největší izraelské sladkovodní jezero nacházející se v Severním distriktu u Golanských výšin, v severní části Velké příkopové propadliny. V obvodu má přibližně 53 km a je 21 km dlouhé a 13 km široké. Jeho rozloha je 166 km2 a maximální hloubka 43 m. Leží 212 metrů pod úrovní světového oceánu a je tak nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě a druhým nejníže položeným jezerem (po Mrtvém moři).

V povodí jezera je prováděno extenzivní zemědělství, zejména v Chulském údolí (bavlna, tolice vojtěška) a při březích jezera (banány, datle, bavlna). Galilejské jezero je hlavním zdrojem pitné vody pro Izrael a pokrývá přibližně jednu třetinu jeho spotřeby.

Je historickou rybářskou lokalitou - již více než dva tisíce let je využíváno pro rybářství - a křesťany je pokládáno za místo Ježíšových zázraků. Část jeho vod je odváděna Národním rozvaděčem vody do jižní části země pro potřeby zavlažování a část je na základě izraelsko-jordánské mírové smlouvy odváděna do Jordánska. +more Na západním břehu jezera se nachází město Tiberiada, které je podle židovské tradice jedním ze čtyř svatých měst judaismu.

...
...
...
...
...
...
...
+more images (4)

Etymologie

Galilejské jezero má několik různých názvů. Přízvisko „Galilejské“ získalo podle oblasti Galilea, v níž se nachází, a jeho frekventované použití má původ ve Vulgatě, kde se nazývá moře Galilejské (řecky: θάλασσα τῆς Γαλιλαίας, latinsky: Mare Galilaeae). +more V Izraeli je však nejčastější označení Kineret (či Kineretské jezero) a je pravděpodobné, že tento název má svůj původ, s ohledem na tvar jezera, buď v hebrejském slově kinor (כנור; což znamená „harfa,“ „lyra“ či „citera“), nebo v názvu opevněného města Kineret, které stávalo na západním břehu jezera a po němž nezůstalo ani stopy. Je však také možné, že bylo slovo kineret do hebrejštiny přejato z kanaánštiny. V Tanachu je toto jezero označováno jako Kineretské moře.

Citera (hebrejsky: כנור, kinor) podle níž je možná pojmenované Kineretské (Galilejské) jezero Křesťanské náboženské texty jej naopak označují podle malé úrodné pláně (Genezaret) ležící, západně od jezera, jako Genezaretské jezero či Genezaretské moře. +more Název „Genezaretské“ však také mohl vzniknout pořečtěním slova kineret.

Arabský název jezera (arabsky: بحيرة طبريا) v překladu znamená Tiberiadské jezero.

Historie

Rybáři na Galilejském jezeře

Starověk

Galilejské jezero leží na starověké obchodní stezce Via Maris, která vedla mezi Egyptem a severními říšemi Sýrií, Malou Asií a Mezopotámií. Na březích jezera založili Řekové, Hasmonejci a Římané vzkvétající města a osady, včetně Gadary, Hippos a Tiberiady. +more Historik Iosephus Flavius byl touto krajinou tak nadšen, že o ní napsal: „člověk by toto místo mohl označit touhou přírody. “ Rovněž ve svém díle zaznamenal zdejší prosperující rybářský průmysl, kdy na jezero pravidelně vyplouvalo 230 lodí.

+morejpg|náhled'>Kristus na Genezaretském jezeře. Eugène Delacroix (1854) Většina z putování Ježíše Nazaretského se údajně odehrálo u břehů Galilejského jezera. V tomto období docházelo k rozvoji osad při pobřeží (Betsaida, Kafarnaum) a značnému obchodu a lodní dopravě. Synoptická evangelia popisují, jak Ježíš učinil z rybářů na jezeře své učedníky. Byli jimi Šimon a jeho bratr Ondřej a bratři Jan a Jakub. Jedna z Ježíšových nejznámějších řečí - Horské kázání - se odehrála na hoře s výhledem na jezero a mnoho jeho zázraků se mělo odehrát zde, včetně chůze po vodě, zastavení bouře a nakrmení pěti tisíců.

V roce 135 potlačili Římané povstání Bar Kochby (také označované jako druhá židovská válka). Následně vyhnali všechny Židy z Jeruzaléma, načež se centrum židovské kultury a učení přesunulo do zdejší oblasti, zejména pak do Tiberiady. +more V této oblasti později vznikl jeruzalémský talmud.

V období Byzantské říše se jezero stalo díky svému významu v Ježíšově životě jedním z hlavních cílů křesťanských poutníků. To vedlo k rozvoji plně kvalifikovaného cestovního ruchu, který zahrnoval jak pohodlné hostince, tak turistické trasy.

Středověk

Význam jezera poklesl, když Byzantská říše ztratila kontrolu nad touto oblastí a ta následně přešla pod kontrolu Umajjovského chalifátu a posléze dalších islámských státních útvarů. Mimo Tiberiadu byla hlavní města v oblasti postupně vylidněna. +more 4. července 1187 se poblíž jezera uskutečnila mezi křižáckými vojsky a muslimy vedenými sultánem Saladinem bitva u Hattínu, při které došlo k velké křižácké porážce.

Současnost

Politická mapa Galilejského jezera a okolních oblastí v současnosti. +more V roce 1909 založili židovští pionýři první společnou zemědělskou osadu (kibuc) Kvucat Kineret, kde se židovští imigranti učili farmářství a zemědělství. Později zdejší pionýři založili kibuc Deganija. Kineret byl kolébkou kibucové kultury v počátcích sionismu a byl také rodištěm Naomi Šemer a místem posledního odpočinku Rachel - dvou nejprominentnějších izraelských básnířek.

V roce 1923 uzavřelo Spojené království a Francie Sykesovu-Picotovu dohodu, která rozdělila území bývalé Osmanské říše mezi Britský mandát Palestiny a Francouzský mandát Sýrie. Britové přenechali Francouzům jižní část Golanských výšin výměnou za severní část Jordánského údolí. +more Hranice byly přepsány tak, že oba břehy řeky Jordán a celé Galilejské jezero, včetně deset metrů širokého pruhu po jeho severním pobřeží, připadlo mandátní Palestině, společně s následujícími dodatky: Rybáři na jezeře * Jakákoliv existující práva Syřanů k využívání vod Jordánu musí zůstat nedotčená. * Syrská vláda má právo vystavět nové molo v Semachu nebo společně využívat existující molo. * Obyvatelé Sýrie a Libanonu mají stejná práva rybolovu na Chulském a Galilejském jezeře a řece Jordán jako obyvatele Palestiny a palestinská vláda je zodpovědná za kontrolu těchto vodních ploch.

Národní rozvaděč vody postavený v roce 1964 odvádí část vod jezera do hlavních izraelských populačních center a je jedním z hlavních zdrojů pitné vody v zemi. Izrael také vodou z jezera zásobuje Jordánsko (v souladu s Izraelsko-jordánskou mírovou smlouvou). +more Zvýšená poptávka po vodě a několik suchých zim vyústilo v nedostatek vody a pokles vodní hladiny, někdy až pod takzvanou „červenou linii,“ kdy může dojít k nezvratným škodám a je již zakázáno vodu z jezera odčerpávat.

Dnes je nejvýznamnější ekonomickou aktivitou na jezeře cestovní ruch a celá zdejší oblast je oblíbená prázdninová destinace. Mnoho historických a náboženských míst kolem jezera, zejména město Tiberias, je ročně navštíveno miliony místních a zahraničních turistů. +more Mezi další ekonomické aktivity patří rybářství a zemědělství. V pásu úrodné půdy kolem jezera se pěstují především banány. Na jezeře je také rozvinutá místní lodní doprava.

Jednou z hlavních atrakcí je místo, kde z jezera vytéká řeka Jordán, kam jezdí tisíce poutníků z celého světa, aby se zde nechali pokřtít či překřtít.

Fyzickogeografická charakteristika

Batymetrická mapa jezera Jezero se nachází ve Velké příkopové propadlině, která odděluje africkou a arabskou tektonickou desku. +more V důsledku polohy na střetu tektonických desek je tato oblast místem občasných zemětřesení a v minulosti byla místem vulkanické činnosti. To je patrné zejména z hojného výskytu čediče a jiných vyvřelých hornin. Díky své poloze v depresi se nachází 212 metrů pod úrovní světového oceánu, a je tak nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě a druhým nejníže položeným jezerem (po Mrtvém moři).

Jezero, jehož maximální délka v severojižním směru je 21 kilometrů a maximální šířka v západovýchodním směru je 12 kilometrů, má délku pobřeží 55 kilometrů, rozkládá se na ploše 165 km² a jeho povodí zabírá plochu 2730 km². V nejhlubším místě dosahuje hloubky 44 metrů, zatímco průměrná hloubka je 25 metrů. +more Maximální objem jezera je 4,3 miliardy m³ a jeho běžná.

Hydrologie

Hlavní zdrojnicí jezera je řeka Jordán, která vzniká soutokem tří řek: Hasbani, tekoucí z libanonských hor (průměrný roční průtok je 125 milionů m3/rok), Banias, tekoucí z Golanských výšin (125 milionů m3/rok) a Dan, tekoucí z oblasti hory Hermon (250 milionů m3/rok). Dále do Jordánu přitéká na 140 milionů m3/rok z malých horských potoků Horní Galileje, avšak přibližně 100 milionů m3/rok je z řeky využito na zavlažování v Chulském údolí. +more Ve výsledku tedy do jezera z řeky Jordán ročně přiteče 540 milionů m3/rok.

Nadto jezero přijme dalších zhruba 70 milionů m3/rok ze sezónních potoků, 65 milionů m3/rok ze slaných podzemních pramenů a 65 milionů m3/rok ze srážek. Celkem tedy Galilejské jezero ročně získá 740 milionů m3/rok.

V jižní části jezera řeky Jordán jezero opouští (70 milionů m3/rok, 16 m3/s). Velké množství vody je z jezera odebíráno Národním rozvaděčem vody pro potřeby zavlažování jižní části země (500 milionů m3/rok) a přibližně 270 milionů m3/rok se odpaří.

Průměrná teplota vody během roku (°C), v letech 1969-1983:

. 25%" | hloubka v m. +more25%" | leden. 25%" | únor. 25%" | březen. 25%" | duben. 25%" | květen. 25%" | červen. 25%" | červenec. 25%" | srpen. 25%" | září. 25%" | říjen%" | listopad%" | prosinec
015,714,716,019,423,226,727,928,628,426,322,318,0
515,714,715,418,722,625,927,428,328,226,222,318,0
1015,714,715,017,721,524,727,128,128,126,222,318,0
1515,714,614,716,719,221,524,626,527,326,022,318,0
2015,714,614,515,917,417,417,718,620,321,820,817,6
2515,614,514,415,416,416,116,116,316,817,117,717,5
3015,414,514,315,015,715,415,415,816,116,115,916,2
3515,414,514,314,815,415,115,215,515,915,915,615,8
4015,414,514,314,215,315,015,115,515,915,815,515,5
.

Kyselost vody během roku (pH), v letech 1969-1983:

. 25%" | hloubka v m. +more25%" | leden. 25%" | únor. 25%" | březen. 25%" | duben. 25%" | květen. 25%" | červen. 25%" | červenec. 25%" | srpen. 25%" | září. 25%" | říjen%" | listopad%" | prosinec
0-128,08,38,68,78,88,98,78,68,68,58,38,0
12-228,08,18,17,97,98,08,07,97,97,97,98,0
22-327,98,18,07,77,77,67,67,57,57,57,77,7
32-407,88,07,97,77,67,67,57,57,57,47,47,5
.

Klima

Kvůli své kryté poloze, nízké nadmořské výšce a vlivu jezera jsou zde mírné zimy s průměrnými lednovými teplotami kolem 14 °C, což je výrazně více než průměrná teplota v rámci celého Izraele (4 °C). Díky absenci mrazových dnů je zdejší prostředí vhodné pro pěstování teplomilných plodin, jako jsou banány, datle, citrusy a zelenina. +more Léta jsou zde teplá, s průměrnou teplotou kolem 28 °C, což odpovídá celostátnímu průměru. Roční úhrn srážek je zde 380 mm.

Fauna a flóra

Tilapie Teplé vody Galilejského jezera prospívají rozličným druhům fauny a flory, jejichž výskyt podporuje komerční rybolov již více než dva tisíce let. +more Místní flora zahrnuje řadu rákosí podél pobřeží, stejně jako fytoplankton. Fauna zahrnuje zooplankton a bentos, stejně jako pestrou škálu druhů ryb, z nichž nejznámější je tilapie (Sarotherodon galilaeus galilaeus, známá také jako Svatopetrská ryba). Z ryb se dále loví cejn kineretský (Acanthobrama terraecanctae), cípal a tolstolobik. Celkový roční objem ulovených ryb byl v roce 2007 celkem 1100 tun.

Mezi hlavní druhy stromů patří duby (quercus), pistácie (pistacia), slivoně (prunus) a vrby (salix). Z křovin dále oleandry (nerium) a myrta (myrtus).

Panorama

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20081227000457/http://www. ilec. or. jp/database/asi/asi-09. html]International Lake Environment Committee - Kineretské jezero[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090107160504/http://www. jafi. org. il/education/100/PLACES/kineret. html]Židovská agentura - Kineretské jezero[/url] * [url=http://www. jpost. com/HealthAndSci-Tech/ScienceAndEnvironment/Article. aspx. id=169983]The Jerusalem Post - Kinneret reaches lowest red line[/url] (03/2010) * [url=http://archiv. eretz. cz/. p=4406]Eretz. cz - Galilejské jezero bude 2 roky zónou bez rybolovu[/url] (02/2010) * [url=http://archiv. eretz. cz/. p=670]Eretz. cz - Hladina Kinneretu stoupá, počasí přeje lyžování na Hermonu[/url] (02/2007) * [url=http://archiv. eretz. cz/. p=520]Eretz. cz - Kineret trpí, ale deště se očekávají už brzo[/url] (12/2006) * [url=http://archiv. eretz. cz/. p=6358]Eretz. cz - Mír na Kinneretu[/url] (09/2006) * [url=http://www. sviva. gov. il/bin/en. jsp. enPage=e_BlankPage&enDisplay=view&enDispWhat=Object&enDispWho=Articals^l4560&enZone=Lake_Kinneret]Ministerstvo životního prostředí Státu Izrael - Cesta za čistotou - Je to náš Kineret[/url] (09/2006) * [url=http://www. water. gov. il/water/console/kinnert_history. aspx]Izraelský vodní úřad - Údaje o stavu vodní hladiny Galilejského jezera[/url] * [url=http://www. britannica. com/EBchecked/topic/224050/Sea-of-Galilee]Encyclopædia Britannica - Galilejské jezero[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090415172217/http://ctsp. co. il/LBS%20pages/LBS_sea_of_galilee. htm]Christian Travel Study Programs - Galilejské jezero[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20161211150125/http://www. jewishvirtuallibrary. org/jsource/Society_%26_Culture/geo/Galilee. html]Jewish Virtual Library - Galilejské jezero[/url] * [url=http://www. biblewalks. com/Sites/seaofgalilee. html]BibleWalks - Galilejské jezero[/url] * [url=http://www. bibleplaces. com/seagalilee. htm]BiblePlaces. com - Galilejské jezero[/url].

Kategorie:Jezera v Izraeli Kategorie:Geografie Severního distriktu Kategorie:Geografie Golanských výšin Kategorie:Biblická místa Kategorie:Povodí Jordánu Kategorie:Turistické zajímavosti v Izraeli Kategorie:Posvátná jezera

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top