Gentský oltář

Gentský oltář je složený tabulový oltář, který byl vyroben na objednávku Jose Vijdta pro jeho rodinnou kapli Jana Bohoslovce v katedrále sv. Bavona v Gentu v Belgii . Na oltáři byl nalezen nápis, který uvádí, že práce na něm započal Hubert van Eyck, «maior quo nemo repertus (největší ze všech)», a zakončil je jeho bratr Jan, «arte secundus (druhý v umění)», roku 1432. Dodnes není jasné, který z obou bratrů přispěl ke vzniku díla více. Podle uvedeného nápisu se má za to, že Hubert dílo započal a Jan jej dokončil. 6. května roku 1432 byl oltář vysvěcen.

Oltář sestává z 12 panelů ve dvou řadách, osm z nich je malováno po obou stranách. Na nich je vyobrazeno 258 lidských postav. +more Výška oltáře ve střední části je 3,5 m, jeho šířka v rozloženém stavu 5 m. Hlavním tématem díla je vykoupení lidstva Kristovou obětí.

Vnější strana oltáře

Oltář v uzavřeném stavu Na vnější straně uzavřeného oltáře je vyobrazen donátor a jeho manželka, modlící se před sochami Jana Křtitele a Jana Evangelisty. +more Ve střední řadě je vyobrazena scéna Zvěstování Panny Marie. Postavy Marie a archanděla Gabriela jsou rozděleny vyobrazením okna, z nějž je vidět panorama města; předpokládá se, že znázorňuje pohled z okna domu Vijdtů. Podle jiného názoru by mohlo jít o výhled z ateliéru van Eycka v Gentu; to by mohlo objasnit, kde umělec žil a pracoval.

V horní řadě obrazů jsou prezentovány postavy starozákonních proroků a pohanských věštkyň, předpovídajících příchod Vykupitele.

Image:Hubert_van_Eyck_013.jpg|Donátor Image:Hubert_van_Eyck_014.jpg|Jan Křtitel Image:Hubert_van_Eyck_033.jpg|Jan Evangelista Image:Hubert_van_Eyck_031.jpg|Donátorova žena

Vnitřní strana

V otevřeném stavu se rozměry oltáře zdvojnásobí.

Ve středu horní řady obrazů je vyobrazení Boha-Otce, sedícího na trůnu (v některých pramenech se tato postava interpretuje jako Kristus). U jeho nohou leží koruna, symbolizující nadvládu nade všemi císaři. +more Po levé straně Boha je vyobrazena Panna Marie, po pravé Jan Křtitel. Vedle nich jsou obrazy Hold andělských kůrů, andělů bez křídel; jeden z nich (sv. Cecilie) hraje na varhany. Na krajních panelech řady jsou vyobrazeni nazí Adam a Eva; nad nimi jsou v malých obloukových panelech vyobrazeny scény oběti Kaina a Abela a zabití Abela Kainem.

Uprostřed spodní řady je scéna Klanění Beránku božímu, symbolizujícímu Krista. Tento ústřední motiv celého oltáře diváka jakoby vtahuje do svého děje. +more Krajina je detailně propracovaná a celá je prolita světlem. Nad oltářem se vznáší Duch svatý v podobě bílé holubice, v popředí je umístěna fontána - symbol křesťanství. V popředí vlevo od fontány je skupina starozákonních proroků - ti, kdo „uvěřili v Krista dříve, než přišel“ (proroci, církevní otcové, pohan Vergilius v bílém - „křesťan duchem“), v popředí vpravo dvanáct apoštolů, za nimi pak papežové, biskupové a řeholníci, nahoře vpravo pak průvod panen a mučednic.

Horní řada

Image:Retable de l'Agneau mystique (5).jpg|Adam a Hold andělských kůrů Image:Retable de l'Agneau mystique (1).jpg Image:Retable de l'Agneau mystique (6).jpg|Hold andělských kůrů a Eva

Spodní řada

Image:Retable de l'Agneau mystique (8). jpg|Spravedliví soudcové a vojsko Kristovo Image:Hubert_van_Eyck_004. +morejpg|Klanění Beránku Božímu Image:Retable de l'Agneau mystique (9). jpg|Průvod poustevníků a poutníků.

Historie oltáře

V roce 1566, v době války mezi Flandrami a Španělskem byl oltář přenesen z kostela do věže sv. Bavona a poté na gentskou radnici. +more Zvítězivší gentští protestanti se rozhodli darovat oltář anglické královně Alžbětě jako výraz díků za její pomoc ve válce. Následník donátora oltáře byl však proti a dosáhl toho, že oltář zůstal ve městě. Poté, co roku 1584 vládu v Gentu získali katolíci, byl oltář umístěn na původní místo.

V roce 1781 rakouský císař Josef II. +more při návštěvě kostela vyjádřil nespokojenost s nezahalenými postavami Adama a Evy. Panely s jejich vyobrazeními byly sňaty a přeneseny do klášterní knihovny.

V roce 1792 Francouzi odvezli čtyři centrální části oltáře do Louvru. Napoleon chtěl získat i boční části oltáře; bylo navrženo vyměnit je za Rubensovy obrazy, ale gentští radní tuto výměnu odmítli. +more Když se Ludvík XVIII. po Napoleonově porážce stal francouzským králem, roku 1815 odvezené čtyři panely Gentu vrátil.

Později vikář kostela odcizil několik panelů oltáře a prodal je bruselskému obchodníkovi. Ten a anglický starožitník Edward Solly přeprodali panely pruskému králi +more'>Fridrichu Vilémovi III. pro berlínské císařské muzeum.

V roce 1861 belgická vláda za 50 000 franků koupila panely s vyobrazeními Adama a Evy. Části oltáře byly umístěny v muzeu v Bruselu.

Za první světové války se německá vojska, obsadivší Belgii v roce 1914, snažila najít části Gentského oltáře v Bruselu i v Gentu. Kanovník kostela sv. +more Bavona v Gentu se čtyřmi pomocníky ukryli části oltáře až do konce války v roce 1918. Podle podmínek Versailleské mírové smlouvy z roku 1919 se Gentu vrátily boční panely, jež získalo Prusko roku 1821 pro Císařské muzeum.

V noci z 10. na +more_duben'>11. dubna roku 1934 byl ukraden panel s vyobrazením «Spravedlivých soudců». Gentský biskup dostal prostředky na to, aby mohl vyplatit odměnu milion belgických franků za jeho nalezení. 25. listopadu téhož roku 1934 Arsen Coudertire z Gentu na smrtelném loži vypověděl, že panel ukradl on a ukryl ho ve svém stole. Panel se nicméně najít nepodařilo, a proto byla v roce 1945 tato část oltáře nahrazena kopií malíře Jefa Vandervekena.

Belgičtí fašisté hodlali celý oltář darovat Hitlerovi. +more_květen'>16. května roku 1940 byl na třech nákladních autech odvezen do Francie a uložen na zámku v Pau v jižní Francii. S fašistickou vládou bylo podepsáno ujednání, že oltář bude možno odvézt pouze se souhlasem tří stran - gentského starosty, představitele vichistické vlády a německého zmocněnce. V září roku 1942 si představitelé Německa vyžádali předání oltáře. Ze zámku v Pau ho převezli do Paříže a připojili k dalším uměleckým skvostům, jež shromáždili ve Francii pro Hitlerovo muzeum v Linci a pro sbírku Hermanna Göringa. Poté oltář odvezli do zámku Neuschwanstein v Bavorsku.

Koncem války nacisté uložili umělecké poklady v opuštěných solných dolech v Altaussee. 10. +more dubna 1945 přijelo do Salcburku několik nákladních aut s těžkými bednami. Hauptsturmführer SS Helmut von Hummel s pomocníky ze štábu Alfreda Rosenberga se rozhodli zničit vše, co bylo v šachtách uloženo. Skupině rakouských partyzánů se podařilo dostat doly pod kontrolu a Ernst Kaltenbrunner rozkázal odstřely v šachtách zastavit.

8. +more května roku 1945 Třetí americká armáda obsadila doly. Oltář byl poté dopraven do Mnichova a 20. srpna téhož roku se vrátil zpět do Belgie.

Galerie

Image:Ghent Altarpiece D - Lamb. jpg|Oběť Beránka Božího Image:Ghent Altarpiece D - Fountain. +morejpg|Fontána Image:Hubert_van_Eyck_017. jpg|Pějící andělé Image:Hubert_van_Eyck_036. jpg|Hrající andělé (s harfou, varhanami a houslemi).

Image:Hubert_van_Eyck_019. jpg|Vojsko Kristovo Image:Jan van Eyck- The Ghent Altarpiece - The Killing of Abel. +moreJPG|Kain a Abel Image:Hubert_van_Eyck_012. jpg|Detail vnější strany oltáře Image:Hubert_van_Eyck_030. jpg|Detail vnější strany oltáře.

Literatura

PĚŠINA, Jaroslav. Max Dvořák a dnešní stav otázky umění bratří van Eycků. Umění, roč. 9, 1961, č. 6, s. 576-607, obr.

Externí odkazy

[url=http://closertovaneyck. kikirpa. +morebe/]Closer to Van Eyck: Rediscovering the Ghent Altarpiece[/url] * Inigo Bocken: [url=http://wiki. science. ru. nl/Titus-Brandsma-Instituut/spirin/The_viewers_in_the_Ghent_Altar_Piece]The viewers in the Ghent Altar Piece[/url] , Vortrag auf der VLAC-Konferenz Material and Vision, Flemish Academic Centre for Science and the Arts, Brüssel, 25. November 2010. * Ferdinand Dupuis-Panther: [url=http://www. schwarzaufweiss. de/belgien/janvaneyck. htm]Jan van Eyck und das Geheimnis des Lamm Gottes[/url], in: Reisejournalismus-Portal Schwarz auf Weiss * [url=http://ghent-altarpiece. com/project_history_of_altar. html]history of Ghent altar[/url].

Kategorie:Gotické obrazy Kategorie:Gent Gentský Kategorie:Obrazy Jana van Eycka