Georgij Lvov

Georgij Jevgeňjevič Lvov (rusky Георгий Евгеневич Львов; , Drážďany, Sasko - 7. března 1925, Paříž, Francie) byl ruský kníže ze šlechtického rodu Lvovů, politik a předseda ruské prozatímní vlády v roce 1917.

Životopis

Georgij Lvov se narodil v Drážďanech do rodiny pocházející z rodu Rurikovců. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Alexinu. +more Lvov studoval na Lomonosově univerzitě, pak pracoval ve státních službách až do roku 1893. Jeho manželkou byla hraběnka Julie Alexejevna Bobrinská (1867-1903), prapravnučka carevny Kateřiny II. a jejího milence Grigorije Orlova.

Politika před rokem 1917

Během rusko-japonské války organizoval Lvov stávky, a po revoluci v roce 1905 se připojil k Konstituční demokratické straně. O rok později byl zvolen do Dumy a po odchodu Sergeje Witteho byl nominován na dalšího ministerského předsedu. +more Místo Lvova však volby vyhrál Ivan Goremykin.

V době Stolypinových reforem se zaměstnával otázkou kolonizace Sibiře. V roce 1913 byl Lvov zvolen do Moskevské městské rady, ministr vnitra Nikolaj Malkakov však tuto volbu prohlásil za neplatnou. +more Do vypuknutí první světové války byl Lvov předsedou organizace Zemstvo.

Rok 1917

Během únorové revoluce, která svrhla cara Mikuláše II. +more, se Lvov stal hlavou prozatímní vlády, formálně jmenované carem jako jeho posledního zásah do politiky.

Lvovova vláda však neměla dostatečnou podporu, Lvov proto v červenci roku 1917 odstoupil ve prospěch ministra spravedlností jeho vlády Alexandra Kerenského.

Po bolševické revoluci

Osm měsíců po svržení panovníka převzali moc v zemi bolševici pod Leninovým vedením. Po Říjnové revoluci odcestoval Lvov i s rodinou do Ťumeně, kde jej v roce 1918 zatkla nově založená sovětská tajná policie Čeka a převezla ho do Jekatěrinburgu. +more O tři měsíce později byl ještě s dalšími dvěma osobami (jednou z nich byl Nikolaj Dmitrijevič Golicyn, Lvovův předchůdce ve funkci carského ministerského předsedy), propuštěn s podmínkou, že neopustí město. Tuto podmínku však Lvov nedodržel a bez prodlení uprchl do Omska. Tam se mu pod ochranou Československých legií podařilo sestavit protibolševickou vzdorovládu. Jejím jménem byl poté vyslán do USA, aby zde zajistil podporu a finanční prostředky pro bílou armádu v boji proti bošelvikům.

Ještě před definitivní porážkou bílých emigroval kníže Lvov do Paříže, kde znovuzaložil Semgor, organizaci na podporu ruského exilu, kterou bolševici v Rusku roku 1919 zakázali. Za tímto účelem do Evropy převedl majetek výboru uložený u amerických bank.

Sám Georgij Jevgeňjevič Lvov žil téměř bez prostředků v Paříži, kde byl i nadále činný v ruském emigrantském hnutí až do své smrti 7. +more března 1925. Byl pochován na pravoslavném ruském hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois nedaleko Paříže.

Reference

Literatura

PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. +more kniha, 219 str. , vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, str. 12 - 25, 30.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20110716163032/http://www. praviteli. org/vp/vp2/lvov. php]Lvovova biografie[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/georgij-lvov-premierem-ve-slozitych-dobach--1710798]Premiérem ve složitých dobách[/url] Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě Georgije Lvova, jeho názorech na politiku a jeho osudech před listopadem 1917 i po něm.

Kategorie:Ruští emigranti a exulanti Kategorie:Kadeti Kategorie:Premiéři Ruska Kategorie:Pohřbení na hřbitově Sainte-Geneviève-des-Bois Kategorie:Ruská knížata Kategorie:Narození 1861 Kategorie:Úmrtí 1925 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 2. +more listopadu Kategorie:Úmrtí 7. března Kategorie:Narození v Drážďanech.