Golem (Bretan)

Golem, původním autorským názvem Člověk z hlíny nebo Golemova vzpoura (v rumunském originále nebo , maďarsky , německy ), je opera o jednom dějství rumunského skladatele Nicolae Bretana na jeho vlastní libreto podle divadelní hry Illése Kaczéra (1887-1980) Golem se chce stát člověkem. Měla premiéru 23. prosince 1924 v Maďarské opeře v Kluži.

Vznik a charakteristika opery

Nicolae Bretan prožíval na počátku 20. let 20. +more století úspěšné období: měla úspěšnou premiéru jeho první opera Světlonoš, narodila se mu (jeho jediná) dcera Judit, úspěšně zpíval v maďarském divadle v Kluži a současně hostoval v rumunském divadle tamtéž. Po připojení Transylvánie k Rumunsku Trianonskou smlouvou cítil Bretan jako vlasteneckou povinnost nabídnout své služby rumunské opeře, kam v roce 1922 i přestoupil. Ředitelem rumunského divadla v Kluži se však stal Constantin Pavel, Bretanův dlouholetý odpůrce, a skladatelova situace se měla brzy zhoršit.

Mezitím však v říjnu 1922 zhlédl Bretan v maďarské činohře hru Illése Kaczéra Golem se chce stát člověkem (Gólem ember akar lenni). Začal přemýšlet o jejím zhudebnění, vyžádal si spisovatelovo svolení a v červnu 1923 přistoupil k její kompozici; nejen že ji napsal za velmi krátkou dobu devíti dnů (od 29. +more června do 8. července 1923), ale navíc vytvořil libreto simultánně v rumunštině, maďarštině a němčině (všechny tyto jazyky ovládal na literární úrovni).

Zatímco námět je převzat ze známé pražské pověsti o Golemovi, tématem je lidská touha zanechat po sobě na světě stopu. Pro rabbiho Löwa ztělesňují výsledek tuto touhu tři další postavy opery: vnučka Anna je jeho potomkem, Golem jeho vlastnoručním výtvorem, učedník Baruch jeho intelektuálním dědicem. +more Vedle toho je zde téma snahy člověka vyrovnat se Stvořiteli, které končí uznáním porážky. Nejde však jen o intelektuální dilema rabbiho Löwa, psychologicky a emočně nejpropracovanější a nejrozmanitější postavou je překvapivě Golem, „belcantový rebel“, jehož touze po lásce a po životě, který by pokračoval i dalšími generacemi, odpovídá i hudba zacházející do extrémů od brutality do něhy. Sám Bretan řekl: „Golem je lidštější než mnohé lidské bytosti. “ Jako motto opery zvolil skladatel biblický citát „De profundis ad te clamavi, Domine. “.

Podobně jako v jiných Bretanových operách je samotný děj bez dramatických okamžiků. Až na moment, kdy rabbi vytrhne Golemovi z úst šém, sestává akce jen z rozhovoru. +more Vlastní konflikt se odehrává v nitru postav. Hlavními hrdiny opery jsou rabbi Löw a Golem; Löwova dcera Anna a učedník Baruch jsou významní svou přítomností, jejich vokální part je však velmi krátký. Podobně jako ve Světlonošovi používá Bretan v Golemovi sbor, avšak jen ze zákulisí (jako hlas nebes) a na jediném, poměrně krátkém místě. V klíčovém místě - když Golem spatří Anninu nahotu a konsternovaně se zastaví, čímž dá rabbimu příležitost ho zničit - se ozve citát ze Světlonoše spojený se sestoupením božstva na zem mezi smrtelníky.

Bretan plánoval uvést svou operu již v sezóně 1923/1924, ale ještě před jejím začátkem byla rumunská vláda nucena zrušit veškeré dotace na operu. V případě klužského rumunského divadla byla jednou z prvních obětí právě inscenace Bretanova Golema. +more Díky svým dobrým stykům s klužskou maďarskou operou nakonec Bretan dosáhl toho, že Golem byl poprvé uveden na této scéně v maďarské verzi 23. prosince 1924.

Díky známému námětu i inscenační nenáročnosti je Golem světově nejhranější Bretanovou operou. Roku 2008 byl například uveden v Marseille v rámci festivalu Festival des Musiques Interdites Marseille Terezin 2008. +more Roku 2015 jej uvádí Neuköllner Oper (v Berlíně-Neuköllnu).

Opera trvá asi 50 minut.

Osoby a první obsazení

Děj opery

Odehrává se v Židovském městě pražském. Velká, goticky klenutá místnost v domě rabbiho Löwa.

Rabbi Löw čte ve velké knize, tiše prozpěvuje modlitby. V posteli v rohu místnosti leží jeho šestnáctiletá vnučka Anna, těžce nemocná.

Po rabbiho pravici stojí Golem. Rabbiho jeho blízkost znervózňnuje, posílá ho hlídat oheň a sám horečně hledá v knihách příčinu Anniny choroby a lék na ni. +more Ale Golem rabbiho neposlouchá a nechce jít spát. Löwův učedník Baruch mlčky přináší knihu a při odchodu pohlédne k Anninu lůžku. Golem ho sleduje s nenávistí. Pak Löwovi prozradí, co způsobilo Anninu nemoc: Golem ji objal a políbil. Přesvědčuje sám sebe, že po něm Anna touží, ale nemůže popřít, že se ho dívka děsí. A je to právě fyzický kontakt s neživým Golemem, který Anně sebral životní síly.

Golema trápí, že není člověkem, a proto nemůže být Anně partnerem. Naléhá na rabbiho, aby mu dal skutečnou lidskou podobu, tělo z masa a kostí. +more Rabbi odmítá a tvrdí Golemovi, že to neumí. Přikazuje mu jako svému stvoření, aby na Annu zapomněl. Ale stejně jako lidé ani Golem si mnoho nedělá z příkazů svého stvořitele a holedbá se svou silou: celou Prahu by unesl na ramenou a nebojí se ani císaře.

To, co Golemovi způsobuje největší bolest, je jeho neplodnost. Polykal semena ovoce a procházel se v dešti, aby v něm vzklíčila k životu, ale marně: není uhněten z úrodné prsti, ale z jalového jílu. +more Cítí se vyrván z koloběhu stvoření a sní o Anně jako o své matce, dítěti i matce svého dítěte. Proč není Anna golemem - nebo on člověkem.

Anna blouzní. Když se k ní Golem s něžnými slovy přiblíží, odhání ho dívka jako anděla smrti, hrozí se jeho doteku a tiskne se k dědovi. Löw i Anna se modlí k Bohu za uzdravení.

Na Golemovu opakovanou žádost Löw vysvětluje, že jej nemůže učinit člověkem a dát mu schopnost plození. Golem nevěří a hrozí mu: nemůže-li jej rabbi učinit skutečně živým, může Golem rabbiho zabít. +more Löwův výkřik vzbudí učedníka Barucha. Golem ho vábí - prý aby jej mohl zabít společně s Löwem - ale Löw posílá Barucha pryč. I pomyšlení na to, že Anna umře a promění se v hlínu, Golema nejprve potěší, brzy však převládne lítost a soucit: Anna si přece tolik přeje žít.

Löw vysvětluje Golemovi, že jej oživil tím, že mu pod jazyk vsunul lístek s napsaným pravým Božím jménem. Nábádá ho, aby svému utrpení z nedosažitelných slastí života učinil konec tím, že si lístek vytrhne z úst. +more Golem nejprve hodlá uposlechnout, ale pak - k Löwovu zoufalství - trvá na své touze žít. Nechť rabbi napíše další pergameny, které z něj učiní pohledného muže z lidských tkání, aby se mohl stát Anniným ženichem. Sní o jejich společné budoucnosti, o tom, jak jí koupí všechny šperky Prahy a on sám se stane císařským maršálem.

Löw však takovou bohaprázdnou proměnu učinit neumí a nechce. Raději Golema zničí. +more Ale položivý Golem nemá ze smrti strach. Má-li být mrtvou hlínou, vezme Annu s sebou - stačí ji jen obejmout. Blíží se k lůžku a ani Löwovo zaklínání jej nezastaví. Probudí však Annu, která se vyděšeně vztyčí v posteli a noční košile se jí sveze z ramen a prsou. Golem nad tímto pohledem zůstává stát s otevřnými ústy; toho rabbi využije a vytrhne mu pergamen zpod jazyka. Golem se skácí jako neživá socha; je mrtev.

Rabbi je nešťasten, že musel svého „zázračného hliněného muže“ zabít, aby mohla Anna žít. Podzimní vítr zpívá Golemovi píseň věčného odpočinku (sbor Dormi tu în pace, al omului vis). +more Anna vstává zdráva z postele, do pokoje padají sluneční paprsky. Anna i Löw vzdávají Bohu díky za dívčino uzdravení (duet Inima mea îndurerată). Anna nařizuje, aby byl Golem pohřben jako člověk, protože tolik miloval, a lituje ho. Löw ji objímá: Golemova smrt jí vrátila život.

Instrumentace

3 flétny (1 pikola), 2 hoboje, 1 anglický roh, 2 klarinety, basklarinet, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 3 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, 3 tympány, bicí souprava, smyčcové nástroje (1. a 2. +more housle, violy, violoncella, kontrabasy).

Nahrávka

1987 (CD Nimbus Records 1996, NI 5424). Zpívají: (Golem) Alexandru Agache, (rabbi Löw) Tamás Daróczy, (Anna) Sandra Şandru, (Baruch) Dan Zancu. +more Moldavskou státní filharmonii Jasy (Filarmonica de Stat Moldova) řídí Cristian Mandeal.

Reference

Externí odkazy

[url=https://repositories.tdl.org/ttu-ir/handle/2346/13568]Podrobný dramatický a hudební rozbor opery (v angličtině), strany 104-185[/url]

Kategorie:Opery Nicolae Bretana Kategorie:Opery v rumunštině Kategorie:Opery v maďarštině Kategorie:Opery v němčině Kategorie:Opery z roku 1924 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Kluži