Gospić

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Gospić | originální jméno = | obrázek = Gospic panorama s novog mosta.JPG | popisek = | vlajka = Vlag gospic.gif | znak = | nadmořská výška = 656 | stát = Chorvatsko | pojem vyššího celku = [url=://www.gospic.hr | telefonní předvolba = {+385} 053 | psč = 53 000 | označení vozidel = GS }} Gospić (v [[srbština|srbské][Region]] | název vyššího celku = Dalmácie | pojem nižšího celku = Župa | název nižšího celku = Licko-senjská | administrativní dělení = | loc-map = | rozloha = 967 | počet obyvatel = 12980 | obyvatelé aktuální k = 2001 | hustota zalidnění = | etnické složení = Chorvati - 92,84 % (2001) | náboženské složení = | starosta = Petar Krmpotić | vznik = 1263 | web =[/url]] cyrilici Госпић) je město v Chorvatsku, administrativní centrum Licko-senjské župy, ležící na řece Lika v krasové oblasti. Žije zde 12 980 obyvatel, převážně Chorvatů (93 %). Ještě v roce 1991 zde žilo 31 % Srbů.

Geografické poměry

Město se rozkládá v rovinaté krajině v nadmořské výšce přibližně 550 m n. m. +more v krasovém Ličském polji. Protéká ním řeka Novčica. Gospić se nachází 48 km severně od Zadaru, 50 km jihozápadně od Bihaće v Bosně a Hercegovině a 61 km jihovýchodně od města Senj na pobřeží Jaderského moře.

Historie

První zmínka o souvislém osídlení pochází z roku 1263, tehdy ještě pod názvy Kaseg či Kasezi. Dnešní jméno Gospić je poprvé zmíněno v roce 1604; pochází z chorvatského výrazu pro dámu (Gospa). +more Když se města zmocnila vojska Osmanské říše, postavili zde Turci dvě vojenské pevnosti. Vzhledem k horskému charakteru okolní krajiny se místní obyvatelstvo dlouhodobě živilo pastevectvím.

Koncem 17. +more století byli ale vypuzeni a město se stalo administrativním centrem regionu Lika. V rámci Dalmácie pod rakouskou nadvládou se Gospić stal jedním z měst tzv. Vojenské hranice.

Roku 1729 tu vznikla první škola, později vznikla i škola německá a dívčí. V +more_století'>19. století byly vybudovány nové mosty a od roku 1921 má město spojení i se železnicí.

Městem zmítaly boje během chorvatské války za nezávislost v 90. letech +more_století'>20. století. Místní srbské obyvatelstvo se zde vzbouřilo proti chorvatským úřadům. Východně od města procházela hranice se vzbouřeneckou Republikou Srbská Krajina. Frontová linie východně a jižně od města byla zaminovaná. Srbští povstalci svedli bitvu o město, ale neobsadili jej.

16. -18. +more října 1991 proběhl 11 km od města masakr, při kterém chorvatští vojáci povraždili asi 100 Srbů. Ještě před chorvatskou válkou za nezávislost žilo v Gospići okolo devíti tisíc obyvatel, po válce se tento počet snížil na zhruba šest tisíc. Z původních zhruba tří tisíc Srbů zůstalo v Gospići asi jen pět stovek.

Doprava

Město Gospić se nachází na hlavních dopravních tazích. Východně od něj je vedena dálnice A1, která směřuje na sever do Záhřebu a na jih do Zadaru. +more V obdobném směru je vedena i jednokolejná železniční trať. Nádraží je umístěno na jihovýchodním okraji Gospiće, u silnice č. D50 směrem do Gračace. Další hlavní silnice I. třídy směřují do měst Karlobag na pobřeží Jaderského moře a Peručace na sever.

Turistika

V blízkosti Gospiće se nachází řada turisticky atraktivních lokalit, mezi které patří např. národní Park Paklenica nebo pohoří Velebit.

Osobnosti

Ante Starčević (1823-1896), chorvatský politik, novinář a spisovatel, místní rodák * Vilém Steinmann (1840-1905), český klasický filolog, místní rodák * Nikola Tesla (1856-1943), srbský fyzik, narodil se 7 km západně od Gospiće v obci Smiljan

Partnerská města

Sieradz, Polsko

Externí odkazy

[url=http://www.gospic.hr/]Oficiální stránky města[/url]

Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Sídla v Licko-senjské župě