Dálnice A1 (Chorvatsko)

Most Maslenica Odpočívka Maruna A1 Dálnice A1 (chorvatsky Autocesta A1, hovorově Dalmatina, Croatica, Jadranska autocesta, Autocesta Zagreb - Split - Dubrovnik, dříve i Autocesta Kralja Tomislava) je nejdelší, nejvýznamnější a během letní sezóny i nejvytíženější chorvatská silnice. Spojuje hlavní město Záhřeb s druhým největším městem země Splitem, které je zároveň metropolí Dalmácie a jedním z nejvyhledávanějších letních turistických lokalit, v budoucnosti má dálnice dosáhnout až do Dubrovníku. Dálnice představuje důležitý severojižní dopravní koridor Chorvatska a je významnou součástí Jadersko-Jónské dálnice, která v budoucnu propojí letoviska na pobřeží Jaderského a Jónského moře od Terstu až po jih Peloponéského poloostrova. Spojuje mnohá významná chorvatská města a rovněž zajišťuje přístup do několika národních i přírodních parků, památek světového kulturního dědictví a do podstatné části přímořských letovisek. Po její trase vedou dvě evropské silnice: E65 v úseku Záhřeb - Bosiljevo a Žuta Lokva - Vrgorac a E71 v úseku Záhřeb - Dugopolje (Split).

Z celkové plánované délky 550 km je k roku 2021 v provozu 483 km mezi Záhřebem a obcí Karamatići (blízko města Ploče v Dubrovnicko-neretvanské župě), přičemž dálnice spojuje města Karlovac, Gospić, Zadar, Šibenik, Split, Makarska a Ploče. Dálnice vede také několika tunely - Mala Kapela (5761 metrů dlouhý), Sveti Rok (5759 m) (ten prochází hranicí mezi dvěma klimatickými zónami a to středomořskou a vnitrozemskou evropskou) a pak ještě na dvě desítky menších. +more Nedaleko Karlovace vede dálnice těsně u hranice se Slovinskem, dále na jih prochází krajinou Plitvických jezer a Národního parku Krka, ve své jižní části se téměř dotýká bosenských hranic.

Na provozovaném úseku dálnice mezi Záhřebem a Karamatići je postaveno celkem 376 objektů - mostů, tunelů, nadjezdů, podjezdů, apod. - které představují okolo 20 % délky tohoto úseku dálnice.

Dálnice je po celé své délce zpoplatněna, přičemž mýtné se vybírá v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. Průměrná cena za kilometr je asi 0,47 chorvatské kuny. +more Úsek dálnice ze Záhřebu po křižovatku Bosiljevo spravuje společnost Autocesta Rijeka-Zagreb (ARZ) a zbytek Hrvatske autoceste (HAC).

Charakteristika

Dálnice A1 je hlavní severojižní spojnicí v Chorvatsku, která spojuje hlavní město Záhřeb s regionem Dalmácie, kde kopíruje tzv. jadranskou magistrálu, která spojuje všechna významná přímořská letoviska. +more Dálnice také představuje obrovský přínos pro chorvatskou ekonomiku a podporuje především rozvoj cestovního ruchu, což se odrazilo i na rychlejším rozvoji původně zaostalejších regionů v jižní části země.

Komunikace sestává ze čtyř jízdních pruhů, které jsou směrově rozděleny středovým dělicím pásem na dva jízdní pruhy doplněné o krajnici. Výjimkou je jen viadukt Drežnik, který byl sice vybudován ve čtyřech jízdních pruzích ale bez krajnic.

Dálnici spojuje s okolními komunikacemi 34 mimoúrovňových křižovatek (stav k prosinci 2021), převážná většina z nich je trubkovitého tvaru. Výjimkou je křižovatka Lučko u Záhřebu, která je hvězdicová. +more Číslování výjezdů a křižovatek je sekvenční, tedy podle pořadí. Součástí vybavení dálnice je množství odpočívadel, kde je provozovaná široká škála služeb - od parkovišť se sociálními zařízeními až po velké motely s čerpacími stanicemi, či restauracemi.

A1 je po celé délce vybavena automatickým monitorovacím systémem, především na místech s proměnlivou hustotou dopravy, s vysokým rizikem nehod, ale i na místech s nepředvídatelným počasím. Systém zahrnuje i proměnlivé dopravní značení, pomocí kterého správa dálnice upravuje maximální povolenou rychlost vzhledem k dopravní a povětrnostní situaci.

Historie

Myšlenka spojit dálnicí dvě největší chorvatská města - Záhřeb a Split vznikla ještě koncem 60. let +more_století'>20. století. Tehdy se však uvažovalo o trase údolím řeky Uny přes města Bihać a Knin, tedy i přes území Bosny a Hecegoviny a z velké části odlišně od současné trasy (oproti současné byla trasa o 80 km kratší). V roce 1971 byly dokonce schváleny projekty na výstavbu prvních dvaceti kilometrů, avšak těsně před podpisem smluv se banka, která měla poskytnout úvěr, dostala do finančních potíží. V roce 1971 dokonce společnost Dalmacija Film natočila o přípravných pracích na nové dálnici krátký čtrnáctiminutový propagační film s názvem Autoput Zagreb - Split. Po finančním uzdravení banky byly však připravené peníze využity na přestavbu cesty Vrlika - Knin - Strmica.

Výstavba dnešní A1 však přece jen začala již v roce 1970 a to nezávisle na projektu dálnice Záhřeb - Split. Šlo o 39 kilometrů dlouhý úsek Záhřeb - Karlovac, který byl součástí jihoslovanské magistrály 11 na trase Záhřeb - Rijeka. +more To však bylo na dlouhé roky vše, protože prioritou byla takzvaná Dálnice Bratrství a jednoty, jejíž součástí je dnešní chorvatská dálnice A3. Začátkem 90. let, po osamostatnění Chorvatska, se začalo opětovně uvažovat o výstavbě dálnice v současné trase. Napomohla tomu i válka v Jugoslávii. Podle technických studií z roku 1986 se začal v roce 1993 urychleně budovat most Maslenica, který byl náhradou za původní most, zničený během války. Také oficiálně začala výstavba tunelu Sveti Rok, ale kvůli pozicím srbských jednotek první práce na úpravě terénu začaly až po zániku státního útvaru Republika Srbská Krajina a odsunu jednotek v roce 1995. Samotná ražba začala až v roce 1997.

Výstavba samotné dálnice A1 začala v roce 1999, v roce 2001 byl do provozu uveden úsek Karlovac - Vukova Gorica. Výstavba dálnice do Splitu následně nabrala rychlé tempo a v roce 2003 stavaři odevzdali do užívání úsek Vukova Gorica - Tunel Mala Kapela a Gornja Ploča - Zadar. +more Následující rok byl dobudován chybějící úsek Tunel Mala Kapela - Gornja Ploča a byly otevřeny i další dva úseky Zadar - Pirovac a Vrpolje - Dugopolje. 26. června 2005 byla trasa Záhřeb - Split dokončena otevřením tunelu Mala Kapela a úseku Pirovac - Vrpolje. Výstavba dálnice pokračovala dál s cílem dosáhnout města Dubrovník a spojit tak Chorvatsko s jižní částí Dubrovnicko-neretvanské župy, která je od zbytku země oddělena úzkým pobřežním pásem Bosny a Hercegoviny. 27. června 2007 byl otevřen úsek Dugopolje - Šestanovac, kterým se obchází problémový úsek Jadranské magistrály ve městě Omiš. 22. prosince 2008 byl otevřen úsek Šestanovac - Ravča. Dalším otevřeným úsekem je úsek Ravča - Vrgorac, který je v provozu od 30. června 2011, čímž celková délka vzrostla na 467,5 km. Od prosince 2013 je dálnice prodloužena o dalších 16 km až k obci Karamatići a dosahuje délky 483 km.

Roky výstavby	Úsek	Délka	Datum otevření	Celková délka
1970 - 1972	Záhřeb - Karlovac	39,28 km	1972	39,28 km
1999 - 2001	Karlovac - Vukova Gorica	18,16 km	2001	57,44 km
	Celkem za roky 1972 - 2001	Celkem za roky 1972 - 2001	Celkem za roky 1972 - 2001	57. 44 km
2001 - 2003	Vukova Gorica - Bosiljevo 2	7,81 km	26. +more06. 2003	65,25 km
2001 - 2003	Bosiljevo 2 - Tunel Mala Kapela	39,289 km	30. 06. 2003	104. 539 km
20011 - 2003	Gornja Ploča - Zadar 2	54,422 km	30. 06. 2003	158. 961 km
	Celkem za roky 2002 - 2003	Celkem za roky 2002 - 2003	Celkem za roky 2002 - 2003	101,521 km
2002 - 2004	Tunel Mala Kapela - Gornja Ploča	100,873 km	15. - 24. 07. 2004	259,834 km
2002 - 2004	Zadar 2 - Pirovac	37,01 km	30. 06. 2004	296,844 km
2002 - 2004	Vrpolje - Dugopolje	44,743 km	30. 06. 2004	341,587 km
2001 - 2005	Tunel Mala Kapela	5,25 km	26. 06. 2005	346,837 km
2002 - 2005	Pirovac - Vrpolje	33,511 km	26. 06. 2005	380,348 km
	Celkem za roky 2004 - 2005	Celkem za roky 2004 - 2005	Celkem za roky 2004 - 2005	221,387 km
2005 - 2007	Dugopolje - Šestanovac	36,872 km	27. 06. 2007	417,22 km
	Celkem za roky 2006 - 2007	Celkem za roky 2006 - 2007	Celkem za roky 2006 - 2007	36,872 km
2006 - 2008	Šestanovac - Ravča	40,27 km	22. 12. 2008	457,49 km
2007 - 2011	Ravča - Vrgorac	10,01 km	30. 06. 2011	467,5 km
2007 - 2013	Vrgorac - Mali Prolog - Karamatići	16,10 km	20. 12. 2013	483,5 km
	Celkem za roky 2008 - 2013	Celkem za roky 2008 - 2013	Celkem za roky 2008 - 2013	66,38 km

1 - Tunel Sveti Rok a most Maslenica již od roku 1993.

Výjezdy a křižovatky

Všechny výjezdy a křižovatky na dálnici jsou mimoúrovňové a většina z nich je trubkovitého tvaru.

Na dálnici se k prosinci 2021 nachází 31 výjezdů a tři křižovatky. První je Lučko nedaleko Záhřebu, která spojuje A1 s dálnicí A2. +more Druhá se nachází nedaleko obce Bosiljeva - na A1 se tam napojuje A6, třetí na jihu státu, kde se z A1 odpojuje 9 km dlouhá A10 vedoucí na bosenské hranice. Výjezdy slouží na opuštění dálnice a následné napojení na státní resp. župní cestu. Výjimku tvoří výjezd Vučevica, který dálnici spojuje s lokální cestou 67061. Právě tento výjezd se stal terčem kritiky kvůli jeho nízkému využití. Během letní sezóny jej denně využijí řádově desítky vozidel, zatímco ostatní výjezdy až tisíce.

wikitable	Dálniční křižovatky na A1
Posavska autocesta	Dálnice A3	+moresvg|25px'>Křižovatka	Křižovatka Záhřeb-Lučko (1)
Primorsko-goranska autocesta	Dálnice A6	Křižovatka	Křižovatka Bosiljevo (6)
Brza cesta	.	Křižovatka	Křižovatka Josipdol (7a) (v přípravě)
Kvarnerska autocesta	Dálnice A7	Křižovatka	Křižovatka Žuta Lokva (9) (v přípravě)
Autocesta A10	Dálnice A10	Křižovatka	Křižovatka Ploče (31)
Pelješka brza cesta	Dálnice D8	Křižovatka	Křižovatka Slivno (Pelješac) (35) (v přípravě)
Pelješka brza cesta	Dálnice D8	Křižovatka	Křižovatka Doli (38) (v přípravě)

.

Výjezdy

Exit 1 Lučko (křižovatka s A3) * Exit 1a Donja Zdenčina * Exit 2 Jastrebarsko * Exit 3 Karlovac * Exit 4 Novigrad na Dobri * Exit 5 Bosiljevo 1 * Exit 6 Bosiljevo 2 (křižovatka s A6) * Exit 7 Ogulin * Exit 8 Brinje

* Exit 9 Žuta Lokva (budoucí křižovatka s A7) * Exit 10 Otočac * Exit 11 Perušić * Exit 12 Gospić * Exit 13 Gornja Ploča * Exit 14 Sveti Rok * Exit 15 Maslenica * Exit 16 Posedarje * Exit 17 Zadar 1

* Exit 18 Zadar 2 * Exit 19 Benkovac * Exit 20 Pirovac * Exit 21 Skradin * Exit 22 Šibenik * Exit 23 Vrpolje * Exit 24 Prgomet * Exit 24a Vučevica * Exit 25 Dugopolje, Split

* Exit 26 Bisko * Exit 27 Blato na Cetini * Exit 28 Šestanovac, Makarska * Exit 29 Zagvozd * Exit 30 Ravča * Exit 30a Vrgorac * Exit 31 Mali Prolog, Ploče (křižovatka s A10)

Mýto

Dálnice A1 je po celé své délce zpoplatněna. Poplatky se vybírají prostřednictvím mýta v mýtnicích, které se nacházejí na každém výjezdu. +more Řidič si při vjezdu na dálnici vyzvedne lístek obsahující magnetický pás, který při výjezdu z dálnice předloží. Na základě informací v magnetickém pásu je v závislosti na ceníku vypočítán poplatek za projetou trasu.

Od roku 2009 je v provozu mýtnice Demerje, která vypomáhá Lučku (největší mýtnice jihozápadně od Záhřebu) v nejkritičtějších obdobích letní sezony. Mýtnice je určena výhradně na bezhotovostní styk a jen ve směru od moře. +more Poplatky je možné platit prostřednictvím kreditní karty, respektive pomocí palubní jednotky ENC (z chorvatského elektronička naplata cestarine, tedy doslova elektronické placení mýta).

Ravči

Ceny mýta na vybraných trasách
Úsek	Délka1	Poplatek
Záhřeb - Zadar	253,9 km	125 HRK
Záhřeb - Šibenik	320,4 km	152 HRK
Záhřeb - Prgomet (Trogir)	352,4 km	167 HRK
Záhřeb - Dugopolje (Split)	380 km	181 HRK
Záhřeb - Šestanovac (Makarska)	416 km	199 HRK
Záhřeb - Vrgorac	464,8 km	223 HRK

1 - vzdálenost mezi mýtnicemi se neshodují se vzdálenostmi mezi výjezdy, protože mýtnice Lučko je od křižovatky Lučko vzdálená asi kilometr

- ceny jsou pro vozidla typu I (nižší než 1,9 m).

Odpočívadla

Dálnice je vybavena kvalitní sítí odpočívadel různých typů. V současnosti je v provozu 25 obousměrných a 2 jednosměrná odpočívadla. +more Největší škálu služeb nabízejí odpočívadla Desinec, Draganić a Vukova Gorica, která kromě parkovacích míst, občerstvení a možnosti doplnění pohonných hmot nabízejí i informační centrum a ubytovací prostory. Mezi kvalitní odpočívadla patří například i odpočívadla Dobra, Zir, Nadin či Mosor, kde se nachází čerpací stanice i rozsáhlé plochy na parkování vozidel a oddych turistů.

Síť odpočívadel s čerpacími stanicemi je doplněna o malá odpočívadla (parkoviště s toaletami), z nichž jsou některá doplněna o občerstvovací služby. Některá z těchto odpočívadel (konkrétně Modruš, Lički Osik a Krka) dostala od organizace EuroTEST nejvyšší hodnotící známku a byla označena za velmi dobré.

Intenzita dopravy

Doprava na A1 je nejhustší během letní sezony a to především v sobotu, kdy dochází k výměně turistických zájezdů. Nejproblémovějšími body jsou mýtnice, především Lučko u Záhřebu, v minulosti i tunely Mala Kapela a Sveti Rok, které měly původně jen jeden tubus. +more V roce 2009 byly problematické úseky vyřešeny otevřením druhých tubusů a rozšířením mýtnice Lučko na 15 pruhů a výstavbou nové mýtnice Demerje ve směru do Záhřebu, která slouží převážně na bezhotovostní styk.

Intenzita dopravy je na dálnici A1 vyčíslovaná pomocí údajů pocházejících z mýtnic které provozují společnosti Autocesta Zagreb-Rijeka d. d. +more a Hrvatske autoceste d. o. o. Z údajů jsou zřetelné rozdíly mezi celkovou intenzitou během celého roku a v průběhu letní sezony a to především v okolí center turistického ruchu.

Největší intenzita byla zaznamenána mezi křižovatkou Lučko a výjezdem 1a Donja Zdenčina, kde v roce 2020 projelo denně v průměru 38 845 vozidiel. Během letní sezony byl zaznamenán výrazný nárůst o téměř 70 procent až na 64 141 vozidiel. +more Výraznější snížení intenzity dopravy nastává až jižně od křižovatky Bosiljevo 2, na které se rozděluje doprava do města Rijeka (dálnice A6 na západ) a do lické oblasti a na Dalmácii (směr jih).

Statistika intenzity dopravy
Místo sčítání	Průměrná roční denní intenzita dopravy	Průměrná letní denní intenzita dopravy	Poznámky
1919 Lučko	38 845	64 141	Mezi křižovatkou Lučko a výjezdem Donja Zdenčina
1931 Zdenčina	38 167	64 719	Mezi výjezdem Donja Zdenčina a Jastrebarsko
1920 Jastrebarsko	35 576	63 019	Mezi výjezdem Jastrebarsko a Karlovac
1804 Karlovac	29 077	55 598	Mezi výjezdem Karlovac a Novigrad
3027 Novigrad	28 380	56 206	Mezi výjezdem Novigrad a Bosiljevo 1
3021 Bosiljevo 1	29 143	58 744	Mezi výjezdem Bosiljevo 1 a křižovatkou Bosiljevo 2
3009 Bosiljevo 2	18 620	44 172	Mezi křižovatkou Bosiljevo 2 a výjezdem Ogulin
3025 Ogulin	17 548	42 690	Mezi výjezdem Ogulin a Brinje
4214 Brinje	17 418	42 568	Mezi výjezdem Brinje a Žuta Lokva
4215 Žuta Lokva	17 052	40 976	Mezi výjezdem Žuta Lokva a Otočac
4216 Otočac	16 712	40 399	Mezi výjezdem Otočac a Perušić
4217 Perušić	16 544	40 264	Mezi výjezdem Perušić a Gospić
4919 Gospić	16 304	40 006	Mezi výjezdem Gospić a Gornja Ploča
4903 Gornja Ploča	18 302	45 038	Mezi výjezdem Gornja Ploča a Sveti Rok
4909 Sveti Rok	18 022	44 995	Mezi výjezdem Sveti Rok a Maslenica
4805 Maslenica	18 150	45 073	Mezi výjezdem Maslenica a Posedarje
4806 Posedarje	17 306	42 469	Mezi výjezdem Posedarje a Zadar 1
4809 Zadar 1	14 019	34 861	Mezi výjezdem Zadar 1 a Zadar 2
4921 Zadar 2	14 815	34 873	Mezi výjezdem Zadar 2 a Benkovac
5313 Benkovac	13 775	32 179	Mezi výjezdem Benkovac a Pirovac
5314 Pirovac	12 820	29 025	Mezi výjezdem Pirovac a Skradin
5315 Skradin	13 287	29 393	Mezi výjezdem Skradin a Šibenik
5316 Šibenik	12 144	26 872	Mezi výjezdem Šibenik a Vrpolje
5410 Vrpolje	12 232	26 824	Mezi výjezdem Vrpolje a Prgomet
5411 Prgomet	10 797	23 117	Mezi výjezdem Prgomet a Vučevica
5417 Vučevica	10 841	23 148	Mezi výjezdem Vučevica a Dugopolje
5517 Dugopolje	11 490	22 213	Mezi výjezdem Dugopolje a Bisko
5911 Bisko	9 526	19 632	Mezi výjezdem Bisko a Blato na Cetini
5912 Blato na Cetini	9 742	19 698	Mezi výjezdem Blato na Cetini a Šestanovac
6015 Šestanovac	9 307	18 614	Mezi výjezdem Šestanovac a Zagvozd
6017 Zagvozd	5 970	11 773	Mezi výjezdem Zagvozd a Ravča
6021 Ravča	5 890	11 741	Mezi výjezdem Ravča a Vrgorac
6028 Vrgorac	5 332	10 589	Mezi výjezdem Vrgorac a křižovatkou Ploče
6030 Ploče	4 057	8 168	Od křižovatky Ploče dále na jih

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Dálnice v Chorvatsku