Hadikové

Dějiny

Polní maršál Andrej Hadik (1710-1790) Hadikové pocházejí z Horních Uher a připomínají se od 16. +more století, prvním doloženým předkem je evangelický farář Boldiszar (Baltazar) Hadik uváděný v archivních pramenech v roce 1585 s latinskou formou jména Hadikius. V další generaci vynikl János (Jan) (1585-1642), který proslul jako stoupenec luteránství a působil jako kazatel v Trnavě. Jeho potomci během 17. století pronikli mezi nižší zemanskou šlechtu v Turčianské župě. Příslušníci rodu sloužili převážně v císařské armádě, Boldiszarovi pravnuci Mihály (Michal) a István (Štěpán) padli v v tureckých válkách. V další generaci Mihály Hadik (†1733) byl také důstojníkem ve vojsku a za zásluhy byl v roce 1720 povýšen do šlechtického stavu spolu s udělením erbu.

Zámek Futak (dnes Futog (Srbsko) Nejvýznamnějším příslušníkem rodu byl vojevůdce Andrej Hadik (1710-1790), který se vyznamenal v dynastických válkách doby Marie Terezie. +more Proslul především za sedmileté války odvážným přepadením Berlína, díky kterému vzniklo slovní spojení husarský kousek. Dobytí hlavního města největšího nepřítele Marie Terezie vyneslo Hadikovi trvalou přízeň Habsburků. V armádě nakonec dosáhl nejvyšší hodnosti polního maršála a svou kariéru zakončil jako prezident Dvorské válečné rady. Po sedmileté válce byl povýšen do uherského hraběcího stavu (1764) a později získal i říšský hraběcí titul (1777). Ke svému jménu připojil predikát de Futak podle panství Futog (v dnešním Srbsku), které koupil v roce 1770 a později zde nechal postavit barokní zámek. Jeho manželkou byla hraběnka Františka Lichnovská z Woštic (1725-1787), oba zemřeli na zámku Futak. I v dalších generacích se potomci svými sňatky spříznili s řadou vlivných šlechtických rodů (Kolovratové, Festeticsové, Zichyové, Széchenyiové, Stadionové, Hohenlohové).

Andrej Hadik měl tři syny, z nichž dva navázali na otcovu vojenskou kariéru. Druhorozený Karel Josef (1756-1800) byl polním podmaršálem a zemřel na následky zranění z bitvy u Marenga, nejmladší Andrej (1764-1840) dosáhl v napoleonských válkách hodnosti generála jezdectva a nakonec byl zemským velitelem ve Slezsku. +more Oba sice měli potomstvo, ale trvalé pokračování rodu zajistil pouze jejich nejstarší bratr Jan (1755-1833), který se věnoval správě rodových statků, proslul jako amatérský malíř a byl čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni. Jeho jediný syn Adam Josef (1784-1852) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti kapitána. Jeho dcera Gizela (1825-1890) byla manželkou moravského zemského hejtmana a českého místodržitele hraběte Rudolfa Stadiona.

I když panství Futak prodali již v roce 1805 Chotkům, díky sňatkům a dalším nákupům získali další statky v různých částech Uher. V 19. +more století vynikl Adamův syn Béla (Adalbert) (1822-1885), který sloužil u rakousko-uherského námořnictva a dosáhl hodnosti kontradmirála a byl také nejvyšším komořím arcivévody Maxmiliána, kterého doprovázel do Mexika. Oženil se s hraběnkou Ilonou Barkóczyovou (1833-1887), která byla dědičkou rozsáhlého majetku po svém otci v Zemplínské župě. Na základě toho jejich nejstarší syn Endre (Andreas) (1862-1931) přijal v roce 1887 alianční jméno Hadik-Barkóczy. Endre byl v letech 1917-1918 předsedou Sněmovny magnátů, jeho potomstvo odešlo do exilu po druhé světové válce. Mladší bratr János (Johannes) (1863-1933) byl posledním uherským ministerským předsedou před zánikem monarchie, jeho mandát ale během revolučních událostí na konci října 1918 trval jen necelý jeden den. Nejmladší z bratrů Miksa (Maximilian) (1868-1921) působil v diplomacii a v letech 1912-1918 byl rakousko-uherským vyslancem ve Švédsku. Potomci Endreho a Jánose odešli po druhé světové válce do exilu a příslušníci rodu dnes žijí převážně v USA.

Počátkem 20. století patřilo Hadikům přes 30 000 hektarů půdy v různých částech Uherského království, vlastnili také několik honosných sídel. +more Největší podíl připadal na dědictví po rodině Barkóczy, které vlastnil hrabě Endre Hadik-Barkóczy v Zemplínské župě. Jeho hlavním sídlem byl zámek v Tovarné, který byl zničen v závěru druhé světové války. Ve 20. století zanikl i další rodový zámek na Slovensku v Pavlovcích nad Uhom. Hadikovské zámky v Maďarsku mají dnes účelové využití (Seregélyes, Tornanádaska).

Osobnosti

uherský ministerský předseda 1918 * Andrej (1710-1790), polní maršál císařské armády, prezident Dvorské válečné rady, 1763 uherský hrabě, 1777 říšský hrabě * Karel Josef (1756-1800), polní podmaršál císařské armády, zemřel na následky zranění z bitvy u Marenga * Andrej (1764-1840), generál jezdectva císařské armády, vrchní velitel ve Slezsku * Ágoston (Gustav) (1801-1873), účastník maďarské revoluce, odsouzen k trestu smrti, 1851 amnestován * Béla (Adalbert) (1822-1885), kontradmirál rakousko-uherského námořnictvo, nejvyšší komorník +more_Mexický'>arcivévody Maxmiliána * Endre (Andreas) (1862-1931), uherský politik, předseda Sněmovny magnátů 1917-1918, syn předešlého * János (Johannes) (1863-1933), uherský politik, ministr výživy 1917-1918, uherský ministerský předseda 1918, bratr předešlého * Maximilian (Miksa) (1868-1921), diplomat, rakousko-uherský vyslanec v Mexiku a ve Švédsku, bratr předešlého * Béla (Adalbert) (1870-1912), župan Zemplínské župy, bratr předešlého * Béla (Adalbert) (1905-1971), poslanec maďarského parlamentu.

Rodová sídla

Futog (Futak) (Srbsko) * Pavlovce nad Uhom (Palócz) (Slovensko) * Seregélyes (Maďarsko) * Tornanádaska (Maďarsko) * Tovarné (Tavarna) (Slovensko) * palác Hadik-Barkóczy v Košicích * palác Hadik v Budapešti

Erb

Původní erb udělený Hadikům v roce 1720 odkazoval na zásluhy členů rodu v tureckých válkách. V černém poli ze zlaté koruny vyrůstal zlatý lev držící v levé tlapě meč a v pravé tlapě useknutou hlavu Turka. +more Při povýšení do hraběcího stavu Andreji Hadikovi v roce 1763 získala rodina složitější erb se čtyřmi poli a původní znak se stal srdečním štítem. V prvním červeném poli byla ratolest vinné révy, která pocházela ze znaku Andrejovy manželky Františky, rozené Lichnovské z Woštic, ve druhém poli byla stříbrná věž, třetím modrém poli byla stříbrná obrněná paže s vavřínovou ratolestí. Čtvrté zlaté pole s černým dvouhlavým orlem odkazovalo na Hadikovu službu habsburské dynastii.

Galerie

Ján_Jakub_Stunder_-_Count_Ján_Hadik_sketching_Stunder's_Portrait_-_O_2506_-_Slovak_National_Gallery. jpg|Hrabě Jan Hadik (1755-1833), sbírky Slovenské národní galerie SeregelyesZichy-Hadik. +moreJPG|Zámek Seregélyes Karoly_Jozsef_Hadik. jpg|Polní podmaršálek Karel Josef Hadik Kaštieľ_Pavlovce_nad_Uhom. JPG|Zámek Pavlovce nad Uhom Hadik-Barkóczy_Ilona. jpg|Ilona Hadiková, rozená Barkóczy (1833-1887) Hadik_János_gróf,_Vasárnapi_Ujság,_1906. jpg|János Hadik (1863-1933) Magyarország,_Tornanádaska_1960,_Hadik-kastély. _Fortepan_29935. jpg|Zámek Tornanádaska Košice_-_pam. _budova_-_Hlavná_48. jpg|Palác Hadik-Barkóczy v Košicích Seregélyes_-_Palace. jpg|Zámek Seregélyes.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. arcanum. +morecom/hu/online-kiadvanyok/Nagyivan-nagy-ivan-magyarorszag-csaladai-1/otodik-kotet-356E/hadik-csalad-futaki-grof-359E/]Dějiny rodu Hadiků[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Hadik,_Genealogie_und_gegenw%C3%A4rtiger_Stand_der_Familie]Rodina Hadiků in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/hung/hadik1. html]Rodokmen Hadiků v 16. -18. století na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=http://w. genealogy. euweb. cz/hung/hadik2. html]Rodokmen Hadiků v 19. století na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url].

Kategorie:Uherské šlechtické rody