Hádanka
Author
Albert FloresHádanka je „drobný slovesný projev v podobě hříčky, která v náznaku předkládá určitý problém, k jehož řešení lze dospět důvtipem“ nebo logickou úvahou.
Charakteristika
Už Aristotelés definoval hádanku jako metaforu, k čemuž se také hlásila většina folkloristů. Známí folkloristé Alan Dundes a Robert Georges definovali hádanku jako „tradiční slovní vyjádření, které obsahuje jeden nebo více popisných prvků, z nichž některé mohou být v protikladu; to, k čemu prvky odkazují, to, co zastupují, má být uhádnuto. +more“.
Hádanka patří k malým folklórním žánrům, společně s pořekadly, příslovími, pranostikami, zaříkáními, lidovými nápisy nebo dopisy. Krátké ustálené slovesné výrazy se nazývají paremie, zabývá se jimi paremiologie
V hádankách jsou obsaženy vědomosti, názory, tradiční společenské normy, stereotypy a hodnoty praktické i sociální zkušenosti. Hádanky podobně jako další formy lidové slovesnosti poukazují na způsob chápání světa.
Lidová hádanka je často součástí jiných žánrů, typicky pohádky. Velmi často se v pohádkách vyskytuje, pokud se o něco soutěží. +more Známý je příběh princezny Turandot, která svým nápadníkům zadává obtížné hádanky, aby se jich zbavila.
Původ slova
Slovo „hádanka“ je velmi staré. Původ můžeme hledat v indoevropských jazycích (gátha v sanskrtu znamená píseň, gáthá verš, sloku), ve staroslovenštině slovo gadeti znamenalo rozmýšlet a hovořit. +more Do doby národního obrození se místo termínu hádanka používalo pohádka.
Soupeření hádankářů
V některých tradicích jsou známé hádankářské souboje. Ty byly obvyklé již v Indii, v Talmudu je také líčen takovýto souboj, odkazy na ně jsou i v arabské tradici. +more Ale vrcholem hádankářských soubojů je souboj mezi králem Heidherekem a bohem Odinem v Hervarasaze. Odin tu hraje s králem o život.
Severské hádankářské souboje byly předlohou i pro Tolkiena. V knize Hobit je popsán hádankářský souboj mezi Bilbem a Glumem.
Český svaz hádankářů a křížovkářů (ČSHAK), byl založen v roce 1968 a sdružuje české i slovenské tvůrce i luštitele hádanek, křížovek, sudoku, různých logických, početních a jiných úloh.
Historie
Hádanka má kolébku zřejmě na východě, český filolog a literární historik Václav Flajšhans uvádí, že pod vlivem syrských, arabských a hebrejských hádanek, vznikají křesťanské hádanky.
V Indii nalézáme hádanky již ve védách. Svědčí to o tom, že hádanka byla pevnou součástí tamního života „hótar, rší i bráhman dávali je králům a královnám při velikých obětech, zápasy pěvců luštily jich celé řady, byly mezi nimi mnohé záhadné a ještě více necudných anebo dvojsmyslných, také královnám předkládaných. +more“.
Velmi známá je řecká hádanka thébské sfingy:Zvíře ráno čtyřnohé, v poledne dvounohé a večer třínohé. Římské hádanky byly ovlivněné řeckými. +more Symphosius v 5. století sepsal sbírku hádanek. Symphosiova sbírka se stala vzorem pro pozdější hádanky středověké.
Hádanky ve sbírkách
Studii o evropských a českých sbírkách hádanek nejuceleněji podal V. Flajšhans v roce 1926 v Národopisném věstníku českoslovanském . +more Srovnávacím výzkumem hádanek se zabýval Anti Aarne. Dle Flajšhanse měli nejlepší sbírky Finové a Estonci.
První větší sbírku hádanek vydal v roce 1783 Fin Christfrid Gannander, na jeho práci navázal v roce 1844 Elias Lönnbot. První moderní vědeckou sbírku, s udáním pramenů, variant, paralel a výkladů, vydal v roce 1877 Francouz Rolland.
Nejstarším pramenem českých a slovenských hádanek je Klaretova sbírka Enigmaticus z roku 1360. Tato sbírka obsahuje 150 hádanek, ale neobsahuje jejich řešení, což je pro středověké sbírky typické.
Hádanka se vyskytuje i v Mastičkáři, to může být považováno za doklad, že mohly být v lidovém prostředí obscénní. Ale o středověkých hádankách v lidovém prostředí téměř nic nevíme.
Jan Jeník z Bratřic ve své sbírce Bohemica z roku 1838 má i kapitoly věnované hádankám. Tyto hádanky nepodléhají cenzuře, nalezneme zde hádanky sprosté.
Lidové hádanky nalézáme i ve sbírkách Čelakovského, Erbena, Němcové, Bartoše a dalších.
Druhy hádanek
Hádance nebyla, na rozdíl od jiných folklorních žánrů, nikdy věnovaná přílišná pozornost. Tudíž není přesně definované dělení. +more Obecně se hádanky dělí do několika základních skupin. První je tematická kategorie, hádanky jsou tříděny podle toho, zda jsou o přírodních jevech, rostlinách, živočiších, materiálním světe člověka atd. Dále podle toho, jestli jsou to slovní hry, počtářské hádanky, hádanky - vyprávění (to je již přechodný stupeň mezi lidovou prózou), jestli pojednávají o písmenech abecedy.
Hádanky můžeme rozlišit na hádanky založené na metafoře (Sedí pán na střeše, kouří a nekřeše. - Komín), slovní hříčky (Která rána létá. +more - Vrána) a početní úlohy (Půl deváta bez půl páta a dvě a půl třetí. - Půl deváta).
Hádanky můžeme dělit i z hlediska formy. Může se jednat o meforicko-metonymické, ty jsou vždy doplněné otázkami Co je to?, nebo Kdo je to?, např.: Bača bohatý
valach rohatý
pole nemerané
ovce nečítané
(Slnko, mesiac, nebo hviezdy)Nebo hádanky-přímé otázky:Co je nejcennější na světě. (Zdraví)Který pták má na ocase raka. +more (Straka)V současné době je nejrozšířenějším typem nepravá, nebo žertovná hádanka. Její řešení není skutečné. Velmi často tyto hádanky nacházíme v dětském folklóru. Jsou spíše anekdotami nežli hádankami. Je to za rohem a je to červené. (rajče na útěku)Je to černý a bílý a černý a bílý a černý a bílý a černý a bílý . a červený. Co je to. (Tučnák co padá z kopce). Hádanky je také možné dělit na lidové a umělé, ale často je těžké určit hranici. Oba proudy se totiž ovlivňovaly.
Zvláštním druhem je hádanka vexační neboli likvidační. K jejímu uhodnutí je třeba speciálních znalostí nebo zvláštního důvtipu. +more Často se vyskytuje v severské tradici, jelikož tam byly běžné hádankářské souboje. V takovém případě hádanka sloužila jako prokázání příslušnosti k nějaké sociální skupině. Například severská hádanka o bohu Ódinovi:Má to tři oči, deset nohou a jeden ocas. (jednooký Odin na osminohém koni Sleipmiru). V českém prostředí se vexační hádanka vyskytuje spíše jako parodie. Někdo obyčejný zesměšní např. krále, tím že odpoví vtipně a vyvázne smrti.
Hádanky mohou být i kresební.
Reference
Související články
Folklór * Vtip * Přísloví * Rčení * Pranostika * Lidová slovesnost