Cesko.wiki Henryk Górecki
Author
Albert FloresHenryk Mikołaj Górecki (6. prosince 1933, Czernica - 12. listopadu 2010, Katovice) byl polský skladatel soudobé hudby, profesor a rektor Státní vysoké školy múzických umění v Katovicích, rytíř Řádu bílé orlice.
Život
Dětství
Henryk Górecki se narodil 6. prosince 1933 ve slezské obci Czernica na jihozápadě Polska. +more Rodina žila skromně, otec Roman byl úředníkem na místní železniční stanici, ale oba rodiče milovali hudbu a byli amatérskými hudebníky. Matka Ortylie zemřela když byly Henrykovi pouhé dva roky a řada jeho prvních skladeb je věnována její památce. O několik měsíců později, se otec znovu oženil a přestěhovali se do Rydułtowů. Henryk projevoval zájem o hudbu již v raném věku, ale otec a nová matka jej v tom nejprve nepodporovali, by naopak mu dokonce zakazovali hrát na matčino piano. V roce 1943 si však přece jen prosadil, že se mohl učit hrát na housle u místního amatérského hudebníka Pawla Hajdugy. Hajduga byl svéráznou postavou. Kromě hudby se zabýval výrobou nástrojů, malířstvím a sochařstvím, psal básně i filosofické traktáty.
V roce 1937 upadl při hře na sousedově dvoře a vykloubil si kyčel. Následný hnisavý zánět místní lékař nerozpoznal a dva roky bez adekvátní léčby vedly k nevratným změnám na kostech. +more Později musel strávit dvacet měsíců v nemocnici v Německu a podrobit se několika operacím. Následky tohoto zranění pak trpěl celý život.
Skladatelské začátky
Pohled na Rydułtowy, kde Górecki učil v letech 1951-1953
V letech 1951-1953 učil na základní škole na předměstí Rydułtowů a v roce 1952 byl přijat na pedagogické oddělení konzervatoře v Rybniku, kde studoval hru na klarinet, housle a klavír a hudební teorii. Čtyřleté studium se mu podařilo zvládnout za méně než tři roky. +more Z té doby pocházejí také jeho první skladby, převážně písně a drobné klavírní skladby. Příležitostně se pokoušel i o rozsáhlejší díla. V roce 1952 se zabýval zhudebněním balady Adama Mickiewicze Świtezianka. Skladba však zůstala nedokončena. Ekonomická situace skladatele byla v té době velmi svízelná. Učitelé byli obecně špatně placeni a i notový papír byl v té době těžko dostupný a drahý.
Górecki pokračoval ve studiu hudby na Hudební akademii v Katovicích u Bolesława Szabelského, který byl žákem Karola Szymanowského. Stejně jako později Górecki i jeho učitel čerpal inspiraci z polského goralského folklóru. +more Szabelski podporoval rostoucí sebedůvěru a nezávislost svého žáka a ponechával mu dostatečný prostor, aby mohl rozvíjet své vlastní myšlenky a projekty. Jeho první skladby se tak nesly v duchu neoklasicismu a osvojil si i techniku dvanáctitónové hudby. Akademii absolvoval v roce 1960 s vyznamenáním.
V roce 1959 se oženil s klavíristkou Jadwigou Rurańskou. Měli dvě děti, dceru Annu a syna Mikolaje.
Jeho 1. symfonie, kterou zkomponoval ještě v průběhu studia na Akademii, měla v roce 1961 velký úspěch na Bienále mládeže v Paříži. +more Na několik let pak do Paříže přesídlil a dále studoval. Velký vliv na něj měli zejména Olivier Messiaen, Roman Palester a Karlheinz Stockhausen.
Vrcholné období
Snímek z provedení skladby Beatus Vir komponované na počest papeže Jana Pavla II. +more V roce 1975 byl Górecki jmenován profesorem skladby a později i rektorem na škole v Katowicích, kterou sám absolvoval. Mezi jeho studenty byli např. Eugeniusz Knapik, Andrzej Krzanowski, Rafał Augustyn a jeho syn Mikołaj. Nikdy se nestal členem Komunistické strany a jeho působení na škole bylo ve znamení neustálého zápasu o ochranu školy, jejích studentů a zaměstnanců před zásahy politických orgánů do její činnost. V roce 1979 na svůj post rezignoval na protest proti rozhodnutí vlády nepřipustit návštěvu papeže Jana Pavla II. v Katovicích. Založil zde také místní pobočku Klubu katolických intelektuálů, která se přímo angažovala v boji proti komunistickému režimu. Politicky aktivní byl po celá sedmdesátá a osmdesátá léta. V roce 1991 pak zkomponoval Miserere pro velký sbor jako vzpomínku na policejní násilí.
Hudba Góreckého pokrývá celou škálu hudebních stylů, ale směřuje k relativní harmonické a rytmické jednoduchosti. Je považován za zakladatele tzv. +more Nové polské školy. Jeho rané práce z první poloviny padesátých let byly komponovány ve stylu Antona Weberna a dalších serialistů té doby. Jeho pověst v té době nezaostávala za jeho současníky a jeho postavení bylo potvrzeno v roce 1960, když skladba Monologhi pro soprán dvě harfy a bicí nástroje získala první cenu v Soutěži mladých polských skladatelů. Až do konce roku 1962 byl publikem festivalu soudobé hudby Varšavský podzim považován vedle Krzysztofa Pendereckiho za vůdce Polské moderní školy.
V polovině šedesátých let a na počátku let sedmdesátých se náhle odklonil od své počáteční kariéry radikálního modernisty a začal komponovat v mnohem tradičnějším a romantičtějším stylu. Tato změna stylu byla avantgardními hudebníky považována za zradu a i když nadále dostával hudební zakázky přestal být považován za nějak zvláště mimořádného skladatele.
Smrt
V posledních desetiletích svého života byl Górecki často nemocen. Premiéra jeho 4. +more symfonie, která se měla konat v roce 2010 v Londýně byla pro onemocnění skladatele zrušena. Zemřel 12. listopadu 2010 v Katovicích na komplikace provázející plicní infekci. Jen měsíc před smrtí obdržel nejvyšší polské vyznamenání Řád bílé orlice, který mu v nemocnici předala manželka polského prezidenta Anna Komorowska.
Pohřeb se konal 17. listopadu 2010 v katedrále Krista Krále v Katovicích. Urna s popelem skladatele byla uložena na Sienkiewiczově hřbitově v Katovicích.
V únoru roku 2013 bylo oznámeno, že světová premiéra 4. +more symfonie se bude konat v dubnu 2014 v Londýně, jak bylo původně oznámeno. Skladbu provede The London Philharmonic Orchestra v Royal Festival Hall.
13. září 2013 byla odhalena busta umělce na Grunwaldské třídě v Katovicích. Jeho jméno přijala Slezská filharmonie v Katovicích.
Vyznamenání
60x60pixelů komtur Řádu znovuzrozeného Polska (Polsko, 1994) * +moresvg'>60x60pixelů velkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska (Polsko, 2003) * 60x60pixelů rytíř Řádu bílé orlice (Polsko, 2010) * 60x60pixelů rytíř velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán, 2009).
Important
Dílo
Op. 1 Čtyři preludia (1955) pro sólový klavír * Op. +more 2 Toccata (1955) pro dva klavíry * Op. 3 Three Songs (1956) pro střední hlas * Op. 4 Variace (1956) pro housle a klavír * Op. 5 Quartettino (1956) pro dvě flétny, hoboj a housle * Op. 6 Sonata (1956/84/90) pro sólový klavír * Op. 7 Písně radosti a rytmu (1956) pro dva klavíry a orchestr * Op. 8 Sonatina v jedné části (1956) pro housle a klavír * Op. 9 Pět malých preludií (1956) pro sólový klavír * Op. 10 Sonata (1957) pro dvoje housle * Op. 11 Koncert (1957) pro pět nástrojů a smyčcové kvarteto * Op. 12 Epitaph (1958) pro smíšený sbor a komorní soubor * Op. 13 Pět kusů (1959) pro dva klavíry * Op. 14. Symphony "1959" (1959) pro smyčcový orchestr a bicí nástroje * Op. 15 Tři schémata (1959) pro sólovou flétnu * Op. 16 Monologhi (1960) pro soprán, dvě harfy a bicí nástroje * Op. 17 Scontri (1960) pro orchestr (titul inspirovaný písní Luigi Nona) * (bez opusového čísla) Zpěv ve formě kánonu (1961/1984) pro smyčcové kvarteto * Op. 18 Schéma IV pro sólovou flétnu * Op. 19 Genesis - série tří děl pro různé instrumentální soubory: ** I - Elementi per tre archi (1962) pro smyčcové trio ** II - Canti strumentali per 15 esecutori (1962) pro tři housle, tři violy, dvě flétny, trumpety, mandolínu a bicí ** III - Monodram per soprano, metalli di percussione e sei violbassi (1963) pro soprán, kovové bicí nástroje a šest kontrabasů (bez opusového čísla) Tři tance ve starém slohu (1963) pro smyčcový orchestr * Op. 20 Choros I (1964) pro smyčcový orchestr * Op. 21 Chorus (1965) pro orchestr * Op. 22 Malá hudba I (1967) pro dvoje housle a kytaru * Op. 23 Music II (1967) 4 trubky, 4 pozouny, 2 klavíry a bicí * Op. 24 Staropolská hudba (1969) pro orchestr * Op. 25 Malá hudba III (1967) pro tři violy * Op. 26. Kantáta (1968) pro sólové varhany (bez opusového čísla) Sygnały Wratislaviae gloria pro plechy a smyčce * Op. 27 Canticum graduum (1969) pro orchestr * Op. 28 Malá hudba IV "Trombone Concerto" (1970) pro klarinet, trombon, violoncello a klavír * Op. 29 Ad Matrem (1971) pro soprán sólo, smíšený sbor a orchestr * Op. 30 Two Sacred Songs (1971) pro baryton a orchestr, op. 30b - pro baryton a klavír * Op. 31 Druhá symfonie "Koperníkovská" (1972) pro soprán a baryton sólo, smíšený sbor a orchestr * Op. 32 Euntes Ibant et Flebant (1972) pro smíšený sbor a cappella * Op. 33 Dvě písně (1972) na slova J. Tuwima texty pro sbor a capella * Op. 34 Tři tance (1973) pro orchestr * Op. 35 Amen (1975) pro smíšený sbor (bez opusového čísla) Dwa hejnały pro dechové nástroje * Op. 36 Třetí symfonie "Symfonie smutných písní" (1976) pro soprán sólo a orchestr * Op. 37 Tři kousky (1977) pro housle a klavír * Op. 38 Beatus Vir (1979) žalm pro baryton sólo, smíšený sbor a orchestr - věnovaný papeži Janu Pavlu II. * Op. 39 Szeroka Woda (1979), 5 skladeb pro smíšený sbor a cappella * Op. 40 Koncert pro cembalo (nebo klavír) a smyčcový orchestr (1980) * Op. 41 Mazurky (1980) pro klavír * Op. 42 Dvě písně na slova F. G. Lorca (1956-1980) pro střední hlas a klavír * Op. 43 Błogosławione pieśni malinowe, písně na slova C. K. Norwida (1980) pro hlas a klavír * Op. 44 Miserere (1981) pro velký smíšený sbor a cappella * Op. 45 Wieczór ciemny się uniża (1981), pět lidových písní pro smíšený sbor a cappella * Op. 46 Wisło moja, Wisło szara (1981), lidové písně pro smíšený sbor a cappella * Op. 47 Ukolébavky a tance (1982) pro housle a klavír * Op. 48 Písně na slova J. Słowackiego (1983) pro hlas a klavír * Op. 49 Tři ukolébavky (1984/1991) pro smíšený sbor a cappella * Op. 50 Ach, mój wianku lewandowy (1984), Sedm písní pro smíšený sbor a cappella * Op. 51 Idzie chmura, pada deszcz (1984), pět lidových písní pro smíšený sbor a cappella * Op. 52 Různé skladby (1956-61/90) pro klavír * Op. 53 Recitativos a Ariosos "Lerchenmusik" (1984/85/86) pro klarinet, violoncello a klavír * Op. 54 Písně Marie, pět mariánských písní pro smíšený sbor a cappella (1985) * Op. 55 O Domina Nostra. Meditace Panny Marie Čenstochové (1985) pro sólový soprán a varhany * Op. 56. Pod Twoją obronę (1985) 8-hlasý smíšený sbor a cappella * Op. 57 Na Anioł Pański biją dzwony na slova K. Przerwy-Tetmajera (1986) pro smíšený sbor a cappella (bez opusového čísla) Kostelní písně, 21 skladeb pro smíšený sbor a cappella (1986) * Op. 58 Pro vás, Anne-Lill (1986-1990) pro flétnu a klavír * Op. 59 Ari "operní scéna" (1987) pro tubu, klavír, tam-tam a velký buben * Op. 60 Totus Tuus (1987) pro smíšený sbor a cappella * Op. 61 Przybądź Duchu Święty (1988) pro smíšený sbor a cappella * Op. 62 Już się zmierzcha, hudba pro smyčcový kvartet (1. smyčcový kvartet) (1988) * Op. 63 Good Night (1990) pro soprán, alt flétnu, klavír a 3 TAM-Tams (bez opusového čísla) Intermezzo (1990) pro klavír * Op. 64 Quasi una fantasia (2. smyčcový kvartet) (1990-1991) * Op. 65 Koncert-kantáta (1992) pro altovou flétnu a orchestr * Op. 66 Kleines Requiem für eine Polka (Malé Requiem pro Polku) (1993) pro komorní soubor (klavír a 13 sólových nástrojů) * Op. 67 3. smyčcový kvartet . pieśni śpiewają (1993-5. /2005. ) * Op. 68 Tři písně na básně M. Konopnické (1954-55/95) pro hlas a klavír * Op. 69 Tři fragmenty na slova Stanislawa Wyspiańskiho (1996) pro hlas a klavír * Op. 70 Valentinský kus (1996) pro flétnu a zvonek * Op. 71 Klarinetový kvuintet: Píseň pro klarinet a smyčcové kvarteto (1996) * Op. 72 Salve, Sidus Polonorum (Kantáta ke sv. Vojtěchu) (1997) pro velký smíšený sbor, varhany, dva klavíry a bicí nástroje * Op. 73 Malá fantazie pro housle a klavír (1997) * Op. 74 . * Op. 75 Hej, z góry, z góry. kóniku bury - pět kurpianských písní pro sbor a cappella nebo pro hlas a klavír (2003) * Op. 76 Lobgesang pro smíšený sbor a zvony (2000) * Op. 77 Niech nam żyją i śpiewają pro vokální ansámbl (2000) * Op. 78 Quasi una fantasia - verze op.
Hudba pro film a divadlo
Wieża samotności (1959), scénická hudba na text Roberta Ardreya (Thunder Rock) * Akwarium (1959), scénická hudba na text Andrzeja Wydrzyńskiego * Papierowa laleczka (1960), píseň ze hry Pohled z mostu Arthura Millera * Jędrek (1969), hudba pro krátký film * Basquiat - Taniec ze śmiercią (1996), zpracování fragmentu 3. symfonie Symfonia pieśni żałosnych * Złodzieje (Ladrones, 2007), zpracování fragmentu 3. +more symfonie Symfonia pieśni żałosnych ve filmu režizéra Jaime Marquése.
Odkazy
Reference
Literatura
Howard, Luke B. "Motherhood, 'Billboard' and the Holocaust: Perceptions and Receptions of Górecki's Symphony No. +more 3". Musical Quarterly 82, no. 1 (Spring), 1998. 131-59. * Jacobson, Bernard. A Polish Renaissance. Twentieth-Century Composers. London: Phaidon, 1996. * Maciejewski, B. M. "Gorecki-His Music And Our Times". London: Allegro Press, 1994. . * Marek, Tadeusz, and David Drew. "Górecki in Interview (1968)-And 20 Years After". Tempo 168, 1989. 25-28 * Markiewicz, Leon. "[url=https://web. archive. org/web/20160227073621/http://www. usc. edu/dept/polish_music/PMJ/issue/6. 2. 03/Gorecki1962. html]Conversation with Henryk Górecki. Leon Markiewicz, July 1962[/url]". Polish Music Journal, Vol. 6, No. 2, Winter 2003. ISSN 1521-6039. * Mellers, Wilfrid. "Round and about Górecki's Symphony No. 3". Tempo New Series, No. 168, 50th Anniversary 1939-1989. March, 1989. 22-24. * Mirka, Danuta. "Górecki's Musica Geometrica". The Musical Quarterly 87 (2004): 305-32. * Morin, Alexander. Classical Music: The Listener's Companion. San Francisco, CA: Backbeat Books, 2002. . * Steinberg, Michael: The Symphony: A Listener's Guide. New York: Oxford University Press, 1995. . * Thomas, Adrian: Górecki. Oxford: Clarendon Press; New York: Oxford University Press, 1997. . (cloth) . * Thomas, Adrian. "Polish Music since Szymanowski". In: Music in the Twentieth Century. Cambridge and New York: Cambridge University Press, 2005. . * Thomas, Adrian. "Górecki, Henryk Mikołaj," The New Grove Dictionary of Music and Musician. 2001. Oxford University Press. * Wright, Stephen. "Arvo Pärt (1935-)". In: Music of the Twentieth-Century Avant-Garde: A Biocritical Sourcebook. Westport, CT: Greenwood Press, 2002. . * Baker's Biographical Dictionary of Musicians, centennial ed. , s. v. "Górecki, Henryk (Mikołaj). ".
Externí odkazy
[url=http://www. bruceduffie. +morecom/gorecki. html]Interview s Bruce Duffiem[/url] * [url=http://www. usc. edu/dept/polish_music/composer/gorecki. html]USC Polish Music Center životopis[/url] * [url=http://www. boosey. com/pages/cr/composer/composer_main. asp. composerid=2732&ttype=SNAPSHOT&ttitle=Snapshot]Henryk Górecki @ Boosey & Hawkes[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090225123655/http://www. usc. edu/dept/polish_music/PMJ/issues. html]Polish Music Journal, Vol. 6 No. 2, Winter 2003[/url] - Zvláštní vydání k sedmdesátým narozeninám. * [url=http://www. lunanova. org/podcasts/Belvedere13/gorecki. mp3]Lerchenmusik, op. 53[/url].
Kategorie:Minimalističtí skladatelé Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Skladatelé 21. století Kategorie:Křesťanští skladatelé Kategorie:Polští hudební skladatelé Kategorie:Polští hudební pedagogové Kategorie:Polští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Rektoři Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Komtuři Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Velkodůstojníci Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Narození 1933 Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Úmrtí 2010 Kategorie:Úmrtí 12. listopadu Kategorie:Úmrtí v Katovicích Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Varšavské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Jagellonské univerzity.