Heterakidóza drůbeže
Author
Albert FloresHeterakidóza ptáků je parazitární onemocnění slepých střev mnoha druhů ptáků, domestikovaných i volně žijících, způsobované hlísticemi z rodu Heterakis.
V našich podmínkách parazitují nejčastěji Heterakis gallinarum, H. dispar a H. +more isolonche. Ve světě se popisují také H. berampora (Asie), H. bervispiculum (Afrika, Jižní Amerika), H. caudabrevis (Rusko), H. indica (Indie), H. linganensis a H. meleagris (Čína).
Původci heterakidózy
Heterakis gallinarum (Schrank 1788) - roup kuří
Malý červ žlutobílé barvy. Jeho tělo se k oběma koncům postupně zužuje a dosahuje u samců délky 5-13 mm, šířky 0,3-0,4 mm. +more Ústa jsou obdána 3 pysky, jícen je rozšířen v bulbus. Spikula jsou dvě, nestejně dlouhá. Samice je dlouhá 8-15 mm, široká 0,3-0,5 mm. Vulva je umístěna v polovině těla. Vajíčka jsou podlouhle oválná, s dvojitou stěnou, velikosti 60-80 x 36-50 µm. Juvenilní červi, larvy i vajíčka mohou být rezervoárem histomonád až po 4 roky.
* Heterakis dispar (Schrank 1790)
Samec je dlouhý 5-18 mm, široký 210-380 µm; spikula jsou krátká a stejně velká. Samice je 10-23 mm dlouhá, široká 290-470 µm. +more Vajíčka jsou silnostěnná, s hladkým povrchem, velikosti 60-80 x 35-55 µm. Ve vnějším prostředí se infekční larva vyvine ve vajíčku při teplotě 18-20 °C za 6-7 dní. Prepatentní doba je 18-25 dní.
* Heterakis isolonche (Linstow 1906)
Samec H. isolonche dosahuje velikosti 6-15 mm, spikula jsou stejně dlouhá. Samice jsou dlouhé 9-12 mm; vajíčka měří 65-75 x 37-46 µm.
Vývoj heterakid
Vývoj je přímý, bez mezihostitele (geohelminti). Příležitostně ale jejich vajíčka mohou pozřít dešťovky, které pak slouží jako mechanický roznašeč infekce. +more Vývoj vajíček ve vnějším prostředí, kam jsou vylučovány trusem hostitele, závisí na teplotě a vlhkosti. Při teplotách kolem 10 °C a nižších se vývoj vajíček zastavuje. Při optimální teplotě mezi 18-30 °C trvá vývoj infekční larvy asi 2-3 týdny. Vajíčka jsou poměrně odolná a po několik dní vydrží v úplném suchu. Ve vlhké půdě si udrží životnost až 8-9 měsíců.
Po pozření infekčních vajíček vhodným hostitelem se larvičky působením teploty a trávicích šťáv uvolní z vajíček a zavrtávají se do sliznice slepého střeva. Po 4-10 dnech se larvičky uvolňují a zůstávají trvale v luminu střev. +more Pohlavní dospělosti nabývají za 24-36 dní.
Klinické příznaky heterakidózy
Heterakidy kromě traumatizace sliznice slepých střev škodí i produkcí toxinů a snižováním odolnosti proti infekčním nemocem. Larvičky heterakid mohou také zavlékat do slepých střev infekční agens, například histomonózu.
Průběh heterakidózy není specifický, nejčastější známkou onemocnění jsou ospalost, průjem a silně páchnoucí výkaly, příp. pokles hmotnosti. +more Při pitvě se zjišťuje hemoragický zánět slepých střev (tyflitida), sliznice je pokryta hlenem a obsahuje kráterovité vředy (granulomy). Paraziti se vyskytují zčásti volně ve střevním obsahu, larvičky mohou pevně ulpívat ve sliznici střeva.
Diagnostika je založena na mikroskopickém vyšetření trusu a nálezu heterakid v obsahu slepých střev.
Prevence a terapie
Hlavním zdrojem infekce je společný chov mladé a starší drůbeže nebo její odchov v zamořeném prostředí. Preventivně se doporučuje pravidelná dehelmintizace, odstranění trusu s vypuzenými červi a zlepšení zoohygienických poměrů v chovu. +more K léčbě se používají anthelmintika.