Hippolyt Římský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hippolyt Římský byl významným křesťanským teologem a spisovatelem 3. století, který patří mezi nejvýznamnější postavy rané církve. Narodil se pravděpodobně v Římě a získal literární vzdělání, které ho připravilo na jeho pozdější teologickou činnost. Byl jedním z největších kritiků herezíí své doby a bránil orthodoxní víru proti různým sektařským názorům. Hippolytův nejznámější spis se nazývá "Filozofumena" (česky "Filozofumena"), který je rozsáhlou kritikou různých filozofických a náboženských směrů té doby. Další důležitou částí jeho díla je "Refutace všech herezíí" (česky "Oproti všem herezím"), ve které se zabývá konkrétními herezemi a jejich chybnými naukami. Hippolyt také napsal mnoho dalších teologických spisů, jako například komentáře ke knihám Bible či životopisy svatých. Hippolytova teologická práce měla velký vliv na formování raně křesťanské teologie. Jeho dílo klade důraz na biblické učení a nauku církve, zatímco kritizuje a odmítá hereze a sektařské směry. Jeho spisy byly však po jeho smrti z velké části zapomenuty a znovuobjeveny až v 19. století. Hippolyt byl také významnou postavou v rané církevní hierarchii. Byl biskupem římského předměstí Portus a je považován za prvního protipapeže. Na konci svého života byl zatčen a uvězněn na příkaz císaře Maximiana, který chtěl potlačit křesťanskou víru. Podle legendy byl Hippolyt svázán srdce a očima a utopen v moři, což později vedlo k jeho uctívání jako mučedníka a světce. Hippolyt Římský je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších teologů rané církve a jeho dílo je důležitým zdrojem informací o vývoji křesťanské teologie a raného křesťanství. Je uctíván jako světec v katolické církvi a jeho památka připadá na 13. srpna.

Svatý Hippolyt či Hippolytus (asi 170 zřejmě na východě římské říše - 235 na Sardinii) byl první vzdoropapež (od roku 217). Od roku 192 byl v Římě presbyterem. Byl žákem Ireneje z Lyonu a je považován za nejdůležitějšího církevního Otce Západu této doby. Církev ho prohlásila za svatého mučedníka a jeho svátek slaví 13. srpna (východní církev 10. srpna).

Hippolytské schizma

K hippolytskému schizmatu došlo roku 217 v okamžiku, kdy římský biskup Kalixt I. +more umožnil druhé pokání pro hříchy sexuální povahy, ačkoli byly dosud smilstvo, vražda a odpad od víry považovány za smrtelné hříchy, které se církev neodvažovala promíjet. Hippolyt Kalixtovi mj. předhazoval, že nedostatečně brání církev proti sabellianismu, modalistickému monarchianismu. Nakonec Hippolyt Kalixta obvinil z peněžní zpronevěry a dalších prohřešků a nechal se zvolit římským biskupem, za něhož ho uznávala skupina, která se držela rigidního učení zvláště v oblasti sexuální morálky.

Za vlády Maximina Thraxe došlo k novému pronásledování křesťanů a roku 235 byl Hippolyt spolu s právoplatným římským biskupem Pontianem poslán do dolů na Sardinii, kde oba zahynuli; oba dva církev uznává jako svaté, neboť během tohoto vyhnanství došlo ke smíření Hippolyta s církví a k ukončení schizmatu.

Traditio apostolica a další díla

Nejznámějším Hippolytovým dílem je Apoštolská tradice (latinsky Traditio apostolica). Tento spis vznikl mezi lety 210 a 215 a umožňuje nám pohled do života církve té doby. +more Protože se původní řecký text ztratil, je dílo dostupné pouze v latinském, arabském, sahidském a etiopském překladu; ty však nejsou vždy zcela dochované a mezi sebou se někdy i výrazně liší. V Traditio nalézáme první záznam průběhu biskupského svěcení a nejstarší eucharistickou modlitbu, která se v moderní době dočkala nového užití, neboť její přepracování se stalo součástí liturgie vícero církví (např. tzv. druhá eucharistická modlitba užívaná římskokatolickou církví).

Hippolyt je jinak autorem převážně řecky psaných komentářů ke knize Daniel a k Apokalypse a nejrůznějším dogmatickým a církevně právním pojednáním. Je též autorem polemického spisu, který je znám pod latinským názvem Refutatio Omnium Haeresium (Vymítání všeho kacířstva), jehož obsah byl od středověku až do +more_století'>19. století znám jen z malé části. Pod názvem Filosofumena byl totiž do té doby k dispozici prakticky jen obsah Knihy I, jež kritizuje řeckou antickou filozofii, a část Knihy IV, jež pro změnu kritizuje astrologii, zbytek byl ztracen. Další části byly objeveny až v roce 1842, a to Mynoidem Mynasem, jenž hledal z pověření francouzské vlády ve východních archivech dosud neznámé texty. Obsahově významné jsou zejména Knihy V-IX, v nichž se Hippolyt vymezuje vůči gnostikům a popisuje 32 jejich herezí. Podle některých badatelů je tato protignostická část Hyppolitova díla dokladem toho, že se ve skutečnosti jedná „o komentovaný a Hippolytem prokládaný výklad učení Simona Mága“, a ne o poctivou polemiku s učením existujících gnostických sekt.

Kromě toho Hippolyt stanovil výpočet data Velikonoc.

Important

římskokatolická církev

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve *Seznam papežů *Seznam vzdoropapežů *Svatý Poncián *Papežské schisma

Externí odkazy

[url=http://revue. theofil. +morecz/revue-clanek. php. clanek=322]Hippolyt Římský: Philosophumena (úryvek)[/url] * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=710]Hippolyt Římský: O preskripci heretiků (úryvek)[/url] * [url=https://frastan. webnode. cz/hippolyt-rimsky/]Frastan. webnode. cz[/url]: Contra Noetum, kapitoly 10-11. * [url=http://www. newadvent. org/cathen/07360c. htm]Hippolyt Římský (Katolická encyklopedie)[/url].

Kategorie:Vzdoropapežové Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Starověcí světci Kategorie:Biskupové starověku Kategorie:Církevní otcové Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Křesťanští mučedníci 3. +more století Kategorie:Úmrtí 235 Kategorie:Narození 2. století Kategorie:Muži.