Hlahol pražský

Zpěvácký spolek Hlahol v Praze je pražský smíšený pěvecký sbor. Byl založen v roce 1861 jako mužský pěvecký sbor, ženský sbor vznikl v roce 1879. Sídlí ve vlastní budově čp. 248 s předním průčelím na Masarykově nábřeží čo. 16 a zadním ve Vojtěšské ulici čo. 5, budova je chráněnou kulturní památkou.

Historie

Zakladatelem byl pražský sládek, zpěvák a sbormistr Jan Ludvík Lukes. V roce 1861 ustavil veřejný spolek, zpočátku výhradně mužský sbor o 120 členech, který poprvé pod názvem „Hlahol“ vystoupil na pohřbu Václava Hanky na Vyšehradě v lednu 1861. +more Prvním předsedou byl zvolen kníže dr. Rudolf Thurn-Taxis.

V roce 1862 vytvořil Josef Mánes pro Hlahol spolkový prapor s varytem a heslem „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“; jako svůj symbol má spolek sedmistrunné varyto i v současné době. Vedle koncertní činnosti Hlahol v +more_století'>19. století také vypisoval ceny na skladby, aby inspiroval české autory k původní tvorbě. Podporoval také vzájemné vztahy s pěveckými spolky, které vznikaly v Čechách a na Moravě podle jeho vzoru. Udržoval čilé kontakty i se sbory v jiných zemích a často koncertoval v zahraničí. Sbor často účinkoval při slavnostních příležitostech, např. odhalování pomníků, kladení základního kamene Národního divadla, pohřby význačných osobností atd.

Původně mužský sbor poprvé zpíval ve smíšené sestavě 9. +more března 1873. Stálý ženský sbor, tzv. dámský odbor, byl zřízen za působení sbormistra Karla Knittla na podzim roku 1879. V té době měl Hlahol 143 členek a 200 členů.

V roce 1905 se sbor nastěhoval do vlastní budovy na vltavském nábřeží v Praze. V roce 1925 počet členů přesáhl tisícovku. +more V roce 1936 bylo těleso rozšířeno o dětský sbor.

Za druhé světové války činnost sboru téměř ustala. Po válce se Hlahol dále rozvíjel po umělecké stránce, avšak ustaly styky se zahraničím a budova Hlaholu chátrala. +more Ačkoliv Hlahol býval poměrně bohatým spolkem (kromě uvedených dvou činžovních domů na nábřeží vlastnil ještě dům v Liliové ulici, který mu odkázal Josef Fanta), pro nedostatek financí ho byl nucen v 50. letech věnovat státu). V letech 1954-1958 byl Hlahol pěveckým sborem Městského domu osvěty. V roce 1957 byl ustaven vlastní orchestr Hlaholu jako samostatný odbor spolku, aby mohl sbor doprovázet při vystoupeních. Z finančních důvodů se však v roce 1978 rozpadl. V roce 1984 byl založen smyčcový orchestr.

V polistopadové době se zvýšil počet členů sboru a rozvíjela se koncertní činnost v Česku i za jeho hranicemi. Rovněž byla obnovena práce s komorním orchestrem. +more Sbor je členem Unie českých pěveckých sborů. V současnosti má pražský Hlahol asi šedesát členů.

Sídlo Hlaholu

Malba na keramice ve vrcholové lunetě, pod okny je nápis ZPĚVEM K SRDCI / SRDCEM K VLASTI Pražský Hlahol sídlí v památkově chráněné secesní spolkové budově, postavené v letech 1903 až 1905 a tvořené dvěma řadovými domy: na Masarykově nábřeží a ve Vojtěšské ulici.

Od svého vzniku vystřídal Hlahol několik sídel, scházel se např. v nynější Jungmannově ulici, v Řetězové ulici nebo na Václavském náměstí. +more V roce 1902 se spolek rozhodl zakoupit pozemek pro výstavbu vlastního domu. Díky darům členů a příznivců byla v roce 1903 zakoupena parcela mezi nábřežím a Vojtěšskou ulicí. Práce byly zahájeny v témže roce pod vedením stavitele Čeňka Gregora. Architekt František Schlaffer, člen sboru, i autor konečného projektu Josef Fanta pracovali bez nároku na mzdu. Budova byla otevřena 18. září 1905, kdy proběhla první zkouška sboru.

Mezi oběma vchody z nábřeží jsou umístěny pamětní desky připomínající tři sbormistry Hlaholu: Bedřicha Smetanu, Karla Bendla a Karla Knittla. V úrovni prvního poschodí zdobí fasádu obou průčelí zlacený nápis HLAHOL. +more Ve dvoře mezi oběma domy byl vybudován Velký sál se sedlovou prosklenou střechou. V Malém sále, který se využívá ke zkouškám, jsou vystaveny fotografie sboru. V prvním patře se nachází spolkové muzeum, kde jsou vystaveny pamětní předměty a ocenění, např. originál spolkového praporu od Josefa Mánesa i jeho skici či kladívko a lopatka použité při pokládání základního kamene.

V roce 1944 byly Hlaholu zabaveny sál, šatna s příslušenstvím, galerie, kancelář a zasedací síň a přiděleny organizaci Todt-Einsatzgruppe VII, Oberbauleitung v Praze IV. Hlahol se dočasně usídlil v domě ve Štěpánské ulici. +more V lednu roku 1945 začal znovu zkoušet ve vlastní budově, avšak opět v dubnu zabral referát branné moci magistrátu hl. m. Prahy sál a šatnu pro sklad mouky. Až po válce mohl spolek své sídlo znovu využívat.

Seznam sbormistrů

Jan Ludevít Lukes * Ferdinand Keller (tvůrce České besedy) * František Kaván * Bedřich Smetana * Karel Bendl * Karel Knittl * Josef Klička * Karel Douša * Adolf Piskáček * Jaroslav Křička * Jaromír Herle * Josef Stanislav * Václav Smetáček * Vratislav Vycpálek * Antonín Dolinský * Cyril Pecháček * Zdeněk Tomáš * Jan Kasal * Zdeněk Šulc * Roman Z. +more Novák (od 2001).

Čestnými členy spolku byli například Bedřich Smetana, Pavel Křížkovský, Josef Bohuslav Foerster, Leoš Janáček, Vítězslav Novák a Josef Suk.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. hlahol. +morecz]www. hlahol. cz[/url] - Oficiální stránky sboru * [url=http://www. ucps. cz/portal/cz/02-01-detail. php. id=263&chci_kraj=&chci_druh=&chci_char=&chci_hledat=hlahol&orderby=ORDER%20BY%20nazev]Profil sboru v katalogu České sbory[/url] * [url=http://www. ucps. cz/portal/cz/01-01-clanek. php. see_ID=897&chci_kategorii=1]Článek na portálu České-sbory. cz[/url].

Kategorie:České pěvecké sbory Kategorie:Spolky v Praze