Hospental
Author
Albert FloresGeografie
Obec se nachází na jihu kantonu Uri v údolí Urseren mezi Andermattem a Realpem na soutoku Furkareuss a Gotthardreuss. Obec se skládá výhradně ze stejnojmenné vsi a bývalé osady Walser Zumdorf.
Pouze 49 ha, tj. 1,4 % rozlohy obce, tvoří urbanizovaná plocha. +more Z toho je 5 ha zastavěných ploch a 34 ha dopravních ploch. Rozsáhlejší je zemědělská plocha s 1131 ha, což představuje podíl 32 %. Patří sem rozsáhlé alpské oblasti o rozloze 946 ha. Pouze 185 ha tvoří louky a orná půda. Kromě toho 338 ha, tj. 10 %, pokrývají lesy a lesní porosty. Neproduktivní půda pokrývá většinu území obce, přesněji 1979 ha, tj. 56 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace (vysoké hory) nebo o oblasti s neproduktivní vegetací (vysokohorská vegetace).
Hospental sousedí na západě s Realpem, na severu s Göschenenem, na východě s Andermattem a na jihu s obcí Airolo v kantonu Ticino.
Historie
Hospental v roce 1900 Nálezy z 90. +more let 20. století poblíž plošiny Rossplatten ve výšce 2170 m n. m. ukazují na pozdně neolitické osídlení v této alpské oblasti z počátku doby bronzové.
Vesnice Hospental vznikla kolem hostince založeného klášterem Disentis v 9. nebo 10. +more století. Vesnice Zumdorf byla založena ve 12. století Walsery, kteří se přistěhovali do oblasti obývané dříve výhradně Římany. První zmínka pochází z roku 1285 pod názvem . V roce 1669 vesnice vyhořela. Díky rozšiřování alpských průsmyků došlo k rozkvětu autobusové dopravy a hotelnictví, i když to trvalo jen do dokončení Gotthardské dráhy v roce 1882. Rozsáhlé zemědělství doplňoval obchod s mulami, pohostinství, obchod s křišťálem a drobný zbrojní průmysl. Do roku 1886 patřil Hospental k farnosti Andermatt, poté se stal samostatnou farností. V roce 1888 vznikla z údolní obce Urseren samostatná politická obec Hospental. V letech 1920-1944 existovaly různé plány na výstavbu elektrárny Urseren. Projekt se nezdařil mimo jiné kvůli odporu obyvatel obce k přesunu jejich obydlí. V roce 1926 byla v obci na podporu turistiky otevřena stanice dráhy Furka-Oberalp-Bahn (FO, dnes součást Matterhorn Gotthard Bahn - MGB) a v roce 1960 lyžařský vlek na Winterhornu. Vzhledem k architektonickému významu obce byl v roce 1983 otevřen její obchvat, který odvedl tranzitní dopravu mimo centrum.
Obyvatelstvo
Vývoj populace
V letech 1770 až 1870 počet obyvatel mírně rostl. Poté se až do roku 1920 rozmohlo silné vystěhovalectví. +more Během tohoto období se počet obyvatel snížil o 180 osob, tj. o 40 %. Důvodem byla výstavba železnice, kvůli které přišli mulaři o práci. V letech 1920-1941 se počet obyvatel zvýšil (+13 %). Mezi lety 1950 a 1970 nastalo období stagnace. Další migrační vlna byla zaznamenána v letech 1970-1990 (-29 %), která trvá do současnosti (s výjimkou přechodného vrcholu v roce 2005).
. Vývoj počtu obyvatel left | Rok 1799 1850 1870 1880 1888 1900 1920 1941 1950 1970 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2016 left | Počet obyvatel 368 424 444 404 330 290 264 298 282 285 242 202 206 220 177 216 196 188
Jazyky
Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem, typickým pro kanton Uri (tzv. ). +more Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 97 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,5 % rétorománštinu a 0,5 % italštinu.
Národnostní složení
Z 220 rezidentů na konci roku 2005 bylo 215 (98 %) švýcarských státních příslušníků. Přistěhovalci pocházeli ze střední Evropy (Rakousko), jižní Evropy (Itálie a Portugalsko), Srbska, Černé Hory a Srí Lanky. +more Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 203 osob (98 %) švýcarské občanství, z toho pět osob mělo dvojí občanství.
Doprava
Železniční stanice Hospental Na trase z Andermattu do Brigu zastavují v Hospentalu poštovní autobusy Postauto a regionální vlaky Matterhorn Gotthard Bahn (MGB). +more Kromě toho přes Hospental vedou kantonální hlavní silnice č. 2 (silnice přes Gotthardský průsmyk) a č. 19. Přímo pod obcí prochází Gotthardský silniční tunel na dálnici A2 z Curychu směr Lugano.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www.hospental.ch]]- oficiální stránky
[[Kategorie:Obce v kantonu Uri[/url]]