Hradiště (Vinoř)

Vinoř je pravěké a raně středověké hradiště zaniklá ves v místě staršího osídlení jižně od Vinoře (na území Prahy). Nachází se v oboře vinořského zámku v místech s pomístním názvem Hradiště nebo Bažantice. Na místě hradiště stávala ve vrcholném středověku a novověku vesnice Hradiště.

Historie

Raně středověké hradiště existovalo přibližně od poloviny desátého do dvanáctého století, ale lokalita byla osídlena i v předcházejících desetiletích. Vesnice, poprvé připomínaná roku 1396, stála na místě hradiště z mladší doby hradištní, jehož vysoký val na západní, severní a východní straně se dodnes zachoval a tzv. +more Malé hradiště na jižní straně plnilo patrně funkci předhradí. V roce 1542 je zmiňována také zdejší (osídlená) tvrz. V roce 1587 koupil ves Hradiště Bedřich Zápský ze Záp a spojil ji s Vinoří. Vinoř s Hradištěm přešla v roce 1626 do majetku Valdštejnů.

Výzkum

Hradiště bylo v archeologické literatuře poprvé zmíněno roku 1868, ale podrobnější popis provedl až Jaroslav Kudrnáč v šedesátých letech 20. století. +more V osmdedesátých letech 20. století zde Julie Richterová pořídila detailní plán hradiště a také odebrala povrchové sběry. Studenti Ústavu pro archeologii FF UK provádějí soustavný průzkum místa - povrchové sběry, geofyzikální měření a archeologický odkryv.

Při archeologickém výzkumu v roce 2017 byl odkryt bohatě vybavený hrob třináctileté dívky, označované posléze jako vinořská princezna. Hrob pochází z doby okolo roku 900. +more Podle nalezených stříbrných a zlatých šperků, které odkazují na prostředí Velké Moravy, a další výbavy, dívka patřila k nejvyšším společenským vrstvám tehdejší společnosti. Podle antropologické analýzy měla dívka jednu nohu výrazně kratší. V její stravě převažovaly obiloviny a menší část tvořilo maso a ryby. Hrob byl umístěn v nároží halové stavby, jejíž délka dosahovala nejméně čtyřiceti metrů. V českém prostředí není podobná stavba známá, ale je možné, že ve Vinoři vznikla pod vlivem severského prostředí a sloužila jako ceremoniální nebo sněmovní prostor.

V roce 2022 se výzkum zaměřil na prostor předhradí, který byl intenzivně osídlen už v době halštatské. Tehdejší sídliště bylo opevněno příkopem.

Stavební podoba

Dvoudílné raně středověké hradiště se nachází na pískovcové ostrožně chráněné ze tří stran strmými svahy. Vzniklo ve dvou etapách. +more Starší akropole měří tři hektary a přístupnou stranu z jihu chránil příkop a hradba dochovaná v podobě valu vysokého až 2,7 metru. Příkop před hradbou tzv. Velkého hradiště (akropole) byl čtrnáct metrů široký a přes tři metry hluboký. Za ním stála hradba s čelní zdí z nasucho kladených kamenů, propojená dřevěnou konstrukcí s téměř pět metrů širokým a přes tři metry vysokým zemním náspem. Zadní strana hradby se opírala o čtyřicet centimetrů silné dřevěné sloupy. Druhotně bylo k akropoli připojeno předhradí s rozlohou 0,7 hektaru, opevněné podobně mohutnou hradbou a příkopem.

Průlom ve valu akropole lze považovat za původní bránu. Druhý vstup do hradiště se pravděpodobně nacházel na severovýchodě, kde do údolí Vinořského potoka strmě klesá pěšina. +more Potok byl jediným zdrojem vody. Podle Vladimíra Daněčka celková délka valů měří 940 metrů a rozloha hradiště dosahuje 4,6 hektaru (3,7 hektaru akropole a 0,9 hektaru předhradí.

Na akropoli pravděpodobně stála kamenná církevní stavba. Nepřímo ji dokládají drobné nálezy jako jsou lidské kosti, opukové kameny, zlomek románské dlaždice, náhrobní kámen, geofyzikální měření a symbol kaple na některých starých mapách. +more Zdivo kostela bylo ve vrcholném středověku pravděpodobně využito ke stavbě tvrze, což vysvětluje absenci místního pískovcového stavebního kamene.

Přístup

Přístup k hradišti je po žluté turistické značce ze Satalic nebo z Vinoře a také po cyklostezce A263. Okolo hradiště vede Naučná stezka Vinořský park a Satalická Bažantnice.

Odkazy

Reference

Literatura

HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. +more Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 32-33. * František Holec: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148 * BOHÁČOVÁ, Ivana, PODLISKA, Jaroslav a kol. : Průvodce pražskou archeologií. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, zastoupený územním odborným pracovištěm v Praze, Praha 2017. 336 str. ; (ARÚ Praha), (NPÚ). Kapitola Velká Praha. 67: Hradiště Vinoř. S. 284-285.

Související články

Seznam hradišť v Praze

Externí odkazy

Vinoř Kategorie:Hradiště ve Středolabské tabuli Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli Kategorie:Zaniklé tvrze v Praze Kategorie:Archeologické lokality na území Prahy Kategorie:Vinořské panství Kategorie:Kulturní památky ve Vinoři Kategorie:Vinoř