Hynek z Poděbrad

Hynek z Poděbrad, též Jindřich mladší nebo Hynek Minsterberský (německy Heinrich der Jüngere von Münsterberg; 17. května 1452 Praha - 11. července 1492 Poděbrady) byl syn krále Jiřího z Poděbrad, český diplomat a spisovatel. Do historie se zapsal hlavně jako autor děl s milostnými motivy a první český překladatel Dekameronu (části).

Život

Mládí

Byl třetím synem krále Jiřího z Poděbrad - jediným synem Jiříkovy druhé manželky Johany z Rožmitálu, který se dožil dospělosti. Jeho jméno bylo Jindřich, ale protože stejné jméno měl i jeho starší nevlastní bratr, pro rozlišení mu říkali Hynek. +more Král Jiří dbal na vzdělání svých synů a i Hynek získal u pražského dvora základy humanistického vzdělání. Jeho učitelem byl jistý Martin Rokycana.

Když Jiří již jako český král uzavřel v Chebu 25. dubna 1459 smlouvu mezi Českým královstvím a Saským kurfiřtstvím, která měla pevně stanovit hranice mezi oběma zeměmi, byly dohodnuty i vzájemné sňatky dětí panovníků a Hynek byl zasnouben s Kateřinou (* 1453, † 10. +more 7. 1491), mladší dcerou Viléma Saského, zvaného Chrabrý (1425-1482). Svatba se uskutečnila až v roce 1471, krátce před smrtí krále Jiřího.

V roce 1462 císař Fridrich III. +more povýšil Hynka a jeho bratra Jindřicha do stavu říšských knížat jako odměnu za Jiříkovu vojenskou a diplomatickou pomoc při obklíčení ve Vídni. Spolu s nejstarším bratrem Viktorínem, který byl povýšen již dříve, drželi Jiřího synové hrabství kladské a knížectví minsterberské, které jim král potom v roce 1465 udělil dědičně jako léna České koruny.

Po smrti krále Jiřího

Ačkoliv synové Jiřího z Poděbrad nemohli usednout na český trůn, náležela jim prominentní místa v tehdejší stavovské společnosti. Volebním zápisem daným v Krakově se český král Vladislav II. +more zavázal chránit je v jejich důstojenství a zbavit jejich statky dluhů, kterými byly zavázány pro potřeby zemské od krále Jiřího. Až do roku 1472 drželi bratři rodinné statky v nedílu. Při rozdělení majetku na Hynka připadly z českých statků Poděbrady a Kostomlaty, později zdědil po matce Lichtenburk, Mělník a Teplice. Hospodařit však Hynek příliš neuměl a kvůli rozmařilému životu se často ocital v dluzích.

V roce 1473 Hynek konvertoval ke katolicismu. Vstoupil i do politiky - na sněmu v Benešově téhož roku byl ustanoven jedním ze čtyř "zemských řiditelů" jako zástupce Vladislavovy strany. +more Brzy si však krále pohněval pro přátelské styky s protikrálem Matyášem Korvínem. Protože nebyl schopen splácet své dluhy, zastavil za 20. 000 dukátů Matyášovi panství Kolín, které získal v roce 1475 od svého bratra Viktorína. Tím Matyáš získal možnost udržovat uprostřed Čech uherskou posádku. S králem Matyášem cestoval jako přední člen jeho družiny do Itálie a působil též na jeho dvoře v Budíně. (Zde byla utvořena společnost Academia Corvina, jejímiž členy byly význačné kulturní osobnosti a která měla k dispozici několik tisíc svazků humanistické literatury nově založené korvínské knihovny. ).

Spory mezi Hynkem a králem Vladislavem byly uklidněny smlouvou v Brně z roku 1478. Stal se královým rádcem a pomocníkem. +more V roce 1483, když se v Praze rozpoutaly nepokoje, dělal prostředníka mezi městem a králem. Měl i nemalé zásluhy na dojednání náboženského smíru v Čechách v roce 1485.

V roce 1488 se Hynek spolu s bratrem Jindřichem připojil k slezským knížatům, která se vzepřela proti Matyášově rozpínavosti. Za toto jednání byl však nucen postoupit Matyášovi panství Poděbrady a Kostomlaty a jejich doživotní užívání mu bylo ponecháno jen z milosti (po Matášově smrti získal Kostomlaty zpět).

Osobní život

S Kateřinou Saskou měl jedinou dceru Annu, která byla provdána za staršího jihočeského šlechtice Jindřicha IV. +more z Hradce. Se svou milenkou Kateřinou Vojkovou ze Štítar a ze Strážnice měl několik dětí, mezi nimi syna Fridricha, kterému odkázal Kunštát a Kostomlaty. Za své hlavní dědice však ustanovil svého bratra Jindřicha Minsterberského a jeho syny.

Byl znám svou slabostí pro ženské pohlaví a žil dosti nevázaným životem. Rád pořádal hostiny a turnaje. +more Své umění v zápase i tanci často předváděl na dvorských slavnostech a turnajích v Praze i v Budíně. Při turnaji v roce 1482 na Staroměstském náměstí dosáhl i veřejné pochvaly. Na válečném poli však nijak nevynikl.

Je prvním historicky známým Čechem, který onemocněl syfilidou. Na tuto nemoc zemřel v červenci 1492 na hradě v Poděbradech. +more Jeho ostatky byly převezeny do Kladska a pohřbeny do zdejší rodinné hrobky v kostele Panny Marie Růžencové při klášteře minoritů. Roku 1558 byly ostatky všech 8 členů rodiny přeneseny do hlavního farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Dílo

Byl autorem, který vnesl do literatury prvky renesance. Přeložil 11 novel z Dekameronu a přidal k nim jednu novelu vlastní. +more Hynkovy překlady vydal Antonín Grund, spolu s Hynkovým pokusem o původní českou novelu, pod názvem Boccaciovské rozprávky. Psal především zábavnou prózu, pro své překlady si vybíral vesměs témata milostná až erotická. V jeho tvorbě se prolínají středověké a renesanční prvky. Důležité je, že tradiční středověké prvky užil ve skladbách jiného zaměření. Novum nalézáme v užití bezrozměrného verše. Nemalý význam má také to, že Hynek psal česky, přičemž jazykem humanistů byla latina. Byl vnímán jako hříšník kvůli cizoložství a smilství, proto byl také označován hanlivými přízvisky nejnemravnější a nejnecudnější.

Jeho díla mají erotický nádech, projevuje se v nich renesanční pohled na svět. Jeho tvorba se dochovala v Neuberském sborníku, jehož vznik klademe do posledního desetiletí +more_století'>15. století. Sborník byl značně poškozen, některé listy vytrhány.

Zajímal se také o alchymii. Je mu věnována část expozice v Muzeu alchymie v Kutné Hoře, neboť právě v centru města získal v roce 1480 do svého držení Knajslíkovský dům.

Původní dílo: # próza: O štěstí; Ctnost, Rytíř a Moudrost; novela O jedné pěkné paní, jménem Salomeny, a o jejím velmi netrefném manželu # poezie: O ženitbě; Boj Štěstí s neštěstím; Veršové o milovníku; Májový sen ([url=http://kramerius5. nkp. +morecz/uuid/uuid:8962ed50-a100-11e2-9a9f-005056827e51]dostupné online[/url]); Stesk na ženitbu.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Hynek z Poděbrad. Sv. 19, str. 1000. [url=http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:be6bd460-04ce-11e5-91f2-005056825209]Dostupné online.[/url]

Související články

Humanismus a renesance v české literatuře

Externí odkazy

[url=https://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-osob/hynek-z-kunstatu/]Hynek z Kunštátu na stránkách husitstvi.cz[/url]

Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad Kategorie:Čeští princové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští spisovatelé 15. +more století Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Narození 1452 Kategorie:Narození 17. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1492 Kategorie:Úmrtí 11. července Kategorie:Úmrtí v Poděbradech Kategorie:Pohřbení v Kladsku Kategorie:Muži.