Hynek ze Švamberka

Technology

12 hours ago

Author

Hynek ze Švamberka (okolo roku 1452 - 10. června 1489 v Praze) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka. Většinu života zastupoval svého otce Bohuslava ve správě rodového majetku a aktivně se účastnil mnoha ozbrojených konfliktů na jižních a jihozápadních hranicích Čech. Oženil se s Kunhutou ze Šternberka, s níž měl celkem osm dětí.

Rodina

Hynek ze Švamberka byl nejstarším synem a jediným potomkem z prvního manželství Bohuslava ze Švamberka s Lidmilou z Rožmberka. +more Jediným vodítkem k době Hynkova narození je sňatek rodičů, kteří byli oddáni v únoru roku 1452. Dne 12. listopadu 1475 se na Zelené hoře oženil s Kunhutou ze Šternberka, dcerou Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Narodili se jim:.

* Jindřich II. ze Švamberka * +more_ze_Švamberka'>Kryštof I. ze Švamberka, zakladatel zvíkovské rodové větve * Bohuslav VIII. ze Švamberka († 1512), oženil se s Markétou Šlikovou * Jan IV. ze Švamberka, zakladatel borské rodové větve * Volf ze Švamberka († 1505), oženil se s Annou z Gutštejna * Zdeněk ze Švamberka († 1495) * Markéta, klariska v Českém Krumlově * Anna, klariska v Českém Krumlově.

Hynkův život byl ovlivněn nejasným duševním onemocněním, na jehož základě se jeho otec rozhodoval, zda se nástupcem správy rodového majetku stane Hynek nebo jeho mladší bratr Jindřich I. +more ze Švamberka. Komu správa majetku připadne měli rozhodnout bratři Vok z Rožmberka, Petr z Rožmberka, dále Jan Strakonický ze Švamberka, Dobrohost z Ronšperka a Děpolt Popel z Lobkovic, ale Hynek nakonec zemřel dříve než jeho otec. Roku 1488 je doloženo Hynkovo léčení v Praze, kde také 10. června 1489 zemřel. Pohřben byl v katedrále svatého Víta, kde se dochoval jeho náhrobní kámen.

Kariéra

V mládí Hynek zastupoval svého otce při správě borsko-krasíkovského panství. V roce 1486 koupil ves Muckov od svého příbuzného Buriana Muckovského ze Švamberka, který jako poslední ze zchudlé muckovské větve rodu tuto vesnici vlastnil. +more Na borském panství pokračoval v otcově úsilí o rozvoj tamních rybníků. V roce 1478 získal důlní privilegium od krále Vladislava Jagellonského, které mu umožňovalo provozovat doly na dědičných i zápisných panstvích.

Hlavním náplní Hynkovy činnosti bylo válečnictví. Poprvé se samostatně účastnil vojenských akcí po boku +more_z_Gutštejna'>Buriana z Gutštejna a dalších šlechticů proti řezenskému biskupství, které údajně v Řezně poskytovalo útočiště Tomasi Schweizerovi, nepříteli Švamberků. O smír mezi oběma stranami se marně snažil vévoda Ludvík Landshutský, kterém Švamberkové sloužili.

Ve válce Vladislava Jagellonského s Matyášem Korvínem stál i se svým otcem na straně Matyáše Korvína. Bohuslav VII. +more se po čase dostal do sporu s Korvínem a v lednu 1478 jím byl zajat. Hynek se poté přestěhoval na Zvíkov, zastoupil otce v jeho funkci rožmberského regenta a uzavřel mírovou smlouvu s králem Vladislavem Jagellonským. Jeho příbuzný Racek ze Švamberka z bušovicko-střapolské rodové větve, hejtman na Hluboké, buď o smlouvě nevěděl, nebo ji ignoroval, a při jedné z Hynkových četných cest ho i jeho čtyřicetičlenný doprovod přepadl. Hynek útok úspěšně odrazil a z jeho oddílu byl zraněn jediný muž.

Zároveň od roku 1476 probíhala pohraniční válka jihočeské šlechty proti rakouským šlechticům ve službách císaře Fridricha III. +more Zatímco probíhala mírová jednání s císařem, porušovaly obě strany průběžně dohodnutá příměří. Hlavním soupořem byl císařský polní hejtman Bernart Scherfengerger, který roku 1477 vypálil Český Heršlák a dobyl město i hrad Rožmberk. Bohuslav VII. , ačkoliv se nacházel v zajetí, synovi písemně radil, aby posílil posádku Českého Krumlova. V následujících měsících Hynek usilovně sháněl žoldnéře a prostředky na jejich zaplacení. Mírovou smlouvu s Rakušany jménem svého otce Hynek uzavřel 7. června 1478, ale ještě téhož roku obě strany příměří opakovaně porušily.

Po propuštění otce z vězení mu Hynek předal správu rožmberského majetku a vrátil se ke správě borsko-krasíkovského panství a pohraničním válkám na jihozápadě Čech. Nadále podporoval Buriana z Gutštejna a sám vedl spor se Sezimou Prostibořským z Vrtby nebo s tepelským klášterem o městečko Úterý a ves Olešovice, které Švamberkové drželi, ačkoliv podle arbitráže Buriana z Gutštejna s klášterem měly už na začátku osmdesátých let patnáctého století připadnout klášteru. +more Švamberkové obě sídla vydali až roku 1486.

Poslední vojenské události Hynkova života se odehrály roku 1487, kdy se měšťané z Kašperských hor obávali napadení Němci, s nimiž Hynek válčil.