Ignaz von Lederer

Ignaz Ludwig Paul svobodný pán von Lederer (25. srpna 1769 Vídeň - 10. září 1849 Vídeň) byl rakouský polní maršál a vojevůdce napoleonských válek. V rakouské armádě sloužil od roku 1784, jako důstojník jezdectva se vyznamenal ve válkách proti revoluční Francii a v napoleonských válkách. V hodnosti polního podmaršála a divizního velitele vynikl v závěrečné fázi bojů proti Napoleonovi na Rýně a ve Francii, za zásluhy obdržel Vojenský řád Marie Terezie (1814). Později působil v Itálii, jako generál jezdectva (1830) vystřídal posty zemského velitele na Moravě a v Haliči, nakonec byl v letech 1832-1848 zemským velitelem v Uhrách. Na začátku maďarské revoluce požádal o odchod do penze, do výslužby odešel v nejvyšší armádní hodnosti polního maršála (1848).

Životopis

Erb rodu Ledererů Pocházel z úřednické rodiny, narodil se jako mladší syn diplomata a říšského dvorního rady Augusta Gottloba Lederera (1723-1795). +more Do armády vstoupil v prosinci 1784 jako poručík k dragounskému pluku č. 31. Jako důstojník jezdectva se vyznamenal ve francouzských revolučních válkách a po bitvě u Stockachu byl povýšen na majora (1799). Jako podplukovník byl poté přidělen k 4. jezdeckému pluku, s nímž pobýval v Kyjově. V roce 1804 dosáhl hodnosti plukovníka a převzal velení 11. dragounského pluku v Kyjově.

Pro tažení v roce 1809 byl jmenován generálmajorem a velel brigádě kyrysníků v záložním sboru knížete Lichtenštejna. +more V dubnu 1809 bojoval u Řezna, poté se vyznamenal statečností v bitvách u Aspern a Wagramu. Po válce byl brigádním velitelem v Sedmihradsku. V roce 1813 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v závěrečné fázi napoleonských válek byl velitelem divize na Rýně, v roce 1814 se svými jednotkami pronikl do Francie. V tažení roku 1815 bojoval v armádním sboru generála Colloreda a po skončení napoleonských válek byl jako divizní velitel v Mylhúzách součástí okupačních spojeneckých vojsk ve Francii.

Spojenecká okupační správa Francie skončila svou činnost v roce 1818 a Lederer se poté stal velitelem divize ve Vicenze. Později velel vyšším jednotkám na různých místech v Itálii, mimo jiné ve Veroně a od července do prosince 1829 byl krátce zastupujícím vrchním velitelem v Lombardsko-benátském království. +more V letech 1829-1831 byl zemským velitelem na Moravě a ve Slezsku se sídlem v Brně a v roce 1830 dosáhl hodnosti generála jezdectva. Krátce působil jako vrchní velitel v Haliči (1831-1832) a nakonec byl dlouholetým vrchním velitelem v Uherském království (1832-1848). V Pešti setrval šestnáct let, v závěru kariéry měl účast na začátku maďarské revoluce v roce 1848, kdy vzbouřencům odmítl vydat arzenál rakouské armády pro vyzbrojení uherské Národní gardy. Vzhledem ke svému věku a překotnému vývoji revolučních událostí požádal o uvolnění z funkce. K datu 16. června 1848 byl povýšen do hodnosti polního maršála a 1. července 1848 byl penzionován. Zemřel o rok později ve Vídni.

Tituly a ocenění

Spolu se všemi členy rodiny užíval od roku 1778 titul svobodného pána. Od roku 1815 byl čestným majitelem dragounského pluku č. +more 2. V roce 1827 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Jako vrchní velitel v Uhrách byl od roku 1840 držitelem uherského indigenátu. Během vojenské kariéry získal několik vyznamenání v Rakousku i od zahraničních panovníků.

Rakousko

+morepng'>60x60pixelů komandérský kříž Řádu Marie Terezie (1814) * 60x60pixelů zlatý Válečný kříž 1813/1814 (1814) * 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1827).

Zahraničí

+moresvg'>60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko, 1815) * 60x60pixelů komandér Řádu čestné legie (Francie, 1819) * 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Jiří a Sjednocení (Království Obojí Sicílie, 1821) * 60x60pixelů velkoříž Řádu sv. Ferdinanda a Za zásluhy (Království Obojí Sicílie, 1827) * 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Michaela (Bavorsko, 1843).

Rodina

V roce 1805 se oženil s Franziskou Xaverií von Trattnern (1785-1856), s níž měl tři syny, všichni sloužili v armádě. Nejmladší Hermann (1815-1832) zemřel předčasně jako podporučík, starší synové August (1807-1882) a Moriz (1809-1890) dosáhli u jezdectva generálských hodností.

Ignaz pocházel z početné rodiny, jeho bratři Paul (1761-1845), Josef (1771-1812), Karl (1772-1860) a Alois (1773-1842) působili v různých sférách veřejného života, uplatnili se ve státní správě, bankovnictví a diplomacii. Další bratr August (1768-1800) padl jako důstojník v bitvě u Marenga. +more Z dalších generací se v armádě uplatnili Josefovi potomci, syn Karl Josef (1800-1868) a vnuk Karl Ludwig (1837-1915), kteří také dosáhli generálských hodností. V jedné linii rod užíval od roku 1845 alianční jméno Lederer-Trattnern a jejím potomkům patřil do začátku 20. století velkostatek Slavičín na Moravě.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. napoleon-series. +moreorg/research/biographies/Austria/AustrianGenerals/c_AustrianGeneralsL. html#L21]Biografie maršála Ignaze Lederera na webu napoleon-series[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/BLK%C3%96:Lederer,_Ignaz_Ludwig_Paul_Freiherr_von]Biografie maršála Ignaze Lederera in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich[/url].

Kategorie:Rakouští maršálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Baroni Kategorie:Polní maršálové Kategorie:Narození 25. +more srpna Kategorie:Narození v roce 1769 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 10. září Kategorie:Úmrtí v roce 1849 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži.