Igor Volk

Igor Petrovič Volk (12. dubna 1937 Zmijiv, Charkovská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR - 3. ledna 2017, Bulharsko) byl sovětský (resp. od 1991 ruský) letec a kosmonaut, který se připravoval na nakonec neuskutečněné lety raketoplánem Buran, v rámci přípravy absolvoval v roce 1984 krátkodobý kosmický let Sojuzem T-12 na stanici Saljut 7.

Život

Mládí, pilot

Narodil se 12. +more dubna 1937 ve městě Zmijiv na východě sovětské Ukrajinské SSR. Později se jeho rodina přestěhovala na Dálný východ, do Vorošilova (dnešní Ussurijsk) a poté do Kurska, kde navštěvoval tamní letecký klub.

Od roku 1954 sloužil v Sovětské armádě, roku 1956 s úspěchem dokončil studium na Kirovogradské vojenské letecké škole , načež byl přeložen ke stíhacímu letectvu Bakuského okruhu PVO. Roku 1963 odešel z armády v hodnosti nadporučíka do školy zkušebních letců při +more_M. _Gromova'>Letecko-výzkumném institutu M. M. Gromova v Žukovském u Moskvy, kterou absolvoval roku 1965. V institutu zůstal jako zkušební letec, současně do roku 1969 dálkově studoval na MAI (Moskevská letecká škola). Létal na všech tehdy existujících letadlech v sovětské armádě, měl nalétáno přes 5000 letových hodin.

Kosmonaut

V Letecko-výzkumném institutu vznikla v červenci 1977 šestičlenná skupina zkušebních letců, která se začala připravovat na kosmické lety v rámci programu Eněrgija-Buran, jejím členem byl i Igor Volk. V srpnu 1978 získal souhlas Hlavní lékařské komise ke kosmickému výcviku a koncem roku byl jmenován velitelem skupiny. +more Od dubna 1979 letci zahájili všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku, a to formou opakovaných kratších stáží, pokračovali totiž v letech v institutu. Výcvik dokončil a kvalifikaci „zkušební kosmonaut“ získal v únoru 1982.

Let do vesmíru

V rámci přípravy na let raketoplánem Buran měl získat zkušenosti z letů do vesmíru na lodích Sojuz, proto byl už v září 1982 zařazen do posádky krátkodobého letu Sojuzu na stanici Saljut 7, k Leonidu Kizimovi a Vladimiru Solovjovovi. Nicméně v květnu 1983 byla posádka rozpuštěna.

Znovu zahájil přípravu k letu v prosinci 1983. Do vesmíru letěl na palubě Sojuzu T-12 (COSPAR 1984-073A) v létě roku 1984. +more Partnery mu byli Vladimir Džanibekov a Světlana Savická. Cílem jejich posádky byla sovětská orbitální stanice Saljut 7, kde již byla stálá posádka (Leonid Kizim a Oleg Aťkov). Nová trojice byla na stanici čtvrtou návštěvou. Na její palubě strávili 10 dní, pak se vrátili na Zem. Přistáli s kabinou na padácích na území Kazachstánu. Volk je registrován jako 143. člověk ve vesmíru s 11 dny strávenými v kosmu.

* Sojuz T-12, Saljut 7 (17. +more července 1984 - 29. července 1984).

Méně než dvě hodiny po přistání - s cílem ověřit pilotní schopnosti po kosmickém letu - na trase Bajkonur-Moskva pilotoval letadlo Tu-154 vybavené řízením Buranu a vzápětí letěl zpět s MiGem 25 upraveným tak, aby měl letové charakteristiky blízké Buranu.

Po letu

V čele oddílu kosmonautů institutu se podílel na vývoji systému řízení Buranu, účastnil se pojezdových zkoušek a zkušebních letů analogu raketoplánu OK-GLI ve funkci velitele posádky. Současně se připravoval na let Buranem, podle plánů institutu a nadřízeného ministerstva leteckého průmyslu měl být při první misi velitelem (jeho druhým pilotem měl být Rimantas Stankjavičjus, roku 1988 zaměněný Magomedem Tolbojevem). +more Současně se připravoval s Alexandrem Ivančenkovem z NPO Energija.

Roku 1987 se stal náčelníkem Odvětvového komplexu přípravy zkušebních kosmonautů (OKPKI), což bylo středisko přípravy kosmonautů ministerstva leteckého průmyslu.

Start Buranu byl odsouván a nakonec roku 1992 bylo rozhodnuto o zastavení prací na Buranu a v příštím roce i na raketě Eněrgija. Vedení institutu a zejména Igor Volk stále doufali v obnovení programu a přes výzvy vlády k ukončení činnosti udržovali oddíl kosmonautů až do začátku roku 2002, kdy z institutu odešli dva ze tří zbývajících kosmonautů, včetně Igora Volka. +more Mezitím Volk v letech 1995-1997 zaujímal funkci zástupce náčelníka institutu a vedoucího jeho Letového zkušebního střediska.

Vedle létání a kosmonautiky se Igor Volk věnoval i sportu, v letech 1986-1990 byl prezidentem Všesvazové tenisové federace SSSR. V letech 2003-2005 byl prvním viceprezidentem federace kosmonautiky, angažoval se v hnutí Zelených.

S manželkou Valentinou Alexandrovnou měl dvě dcery.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. astronautix. +morecom/astros/volk. htm]Bio at Astronautix (en)[/url] * [url=http://mek. kosmo. cz/bio/rusko/00143. htm]Osobní stránka na MEK[/url] * [url=http://mek. kosmo. cz/pil_lety/rusko/sojuz_t/so-t12/index. htm]Průběh letu[/url] * [url=http://www. lib. cas. cz/space. 40/INDEX2. HTM]Osobní stránka na Space[/url] * [url=http://www. kosmo. cz/modules. php. op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/rusko/buran/buran. htm]Raketoplán Buran[/url].

Kategorie:Sovětští kosmonauti Kategorie:Kosmonauti Ruska Kategorie:Hrdinové Sovětského svazu Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Narození 12. +more dubna Kategorie:Narození 1937 Kategorie:Úmrtí 3. ledna Kategorie:Úmrtí 2017 Kategorie:Muži.