Imre Frivaldszky

Imre Frivaldszky (známý jako Imre Friváldszky von Friváld, Frivaldszky von Frivald Emerich, či slovensky Imrich Frivaldský; 6. února 1799, Bačkov - 19. října 1870, Jobbágyi, Maďarsko) byl uherský botanik, zoolog - entomolog, přírodovědec a lékař. Proslavil se jako světoznámý přírodovědec, pokrokový bojovník a zastánce nových vědních směrů na území tehdejší rakousko-uherské monarchie.

Život

Narodil se v Bačkově (Bocsko) na Zemplíně v okrese Trebišov v rodině zemanského rodu Frivaldských, pocházejících z Rajecké Lesné v okrese Žilina.

Dvě třídy gymnázia absolvoval v Sátoraljaújhely, kde se už jako gymnazista účastnil přírodovědeckých exkurzí ve Slanských vrších. Ve spolupráci s dalšími přírodovědnými odborníky se podílel na vědeckém výzkumu flóry a fauny rodného kraje. +more Popisy přírodovědných exkurzí, bohaté sbírky botanických endemitů a později důsledný soupis živočišstva kraje se staly základními díly mladého a už tehdy velmi talentovaného přírodovědce. Ve studiích na střední škole pokračoval v Egeru v Maďarsku a zde se od roku 1814, pod vlivem Pavla (Pála) Kitaibela a Josefa Sadlera věnoval hlavně botanice na území Zemplínských vrchů. V průběhu let 1814-1815 byl zapsán ve filozofickém kurzu na Královské akademii v Košicích. Otec chtěl mít ze syna právníka, ale mladý Imre Frivaldszky projevoval zájem hlavně o přírodní vědy, a proto se v roce 1816 zapsal na lékařskou fakultu Pešťské univerzity. Více než studiu medicíny se však věnoval přírodním vědám, nejdříve botanice a později i zoologii.

Jako posluchač lékařské fakulty podnikal ve svém volném čase výlety do okolí Pešti a později i Budína. Během prázdnin, po prvním ročníku, vykonal okružní cestu po území Slovenska. +more Během prázdnin v roce 1819 prováděl své výzkumy v Maďarskem pohoří Mátra a v následujícím roce v Banátu. Bohaté sběry, které během těchto svých cest provedl, mu umožnily už jako mladému studentovi publikovat několik studií a článků v odborných časopisech. V roce 1821 ukončil vysokoškolská studia a věnoval se hlavně zvelebování přírodovědného oddělení národního muzea v Pešti. V roce 1822 ukončil studium medicíny. V následujícím roce se stal pomocným kustodem přírodopisných sbírek Maďarského národního muzea. Už jako kustod přírodovědných sbírek v roce 1824 obhajobou disertace o hadech získal hodnost doktora lékařských věd. Řádným kustodem muzea se stal však až roku 1850. V březnu roku 1824 se Imre Frivaldszky zřekl své lékařské praxe a věnoval se výhradně přírodním vědám. První roky pracoval v oblasti botaniky. V uvedené době se na území Uherska věnovalo botanice mnoho vědců, proto se rozhodl věnovat hlavně zoologii, zejména však entomologii. Po smrti entomologa Tobiase Koya koupil velkou část jeho knihovny a bohatou sbírku hmyzu, která se společně s Ochsenheimerovou (Ferdinand Ochsenheimer používal pseudonym Theobald Unklar (1767-1822) sbírkou motýlů, zakoupenou v roce 1823 (1824) stala základem entomologických sbírek muzea.

Své četné entomologické sběry začal Imre Frivaldszky na území okolí Pešti a Budína, ale později procestoval několikrát celé Uhersko. Inicioval několik vědeckých sběratelských entomologických expedic, přičemž mnoha z nich se účastnil osobně. +more Ze všech expedic přivezli účastníci velké množství různých druhů rostlin a živočichů, obzvláště hmyzu. V době, kdy se už ze zdravotních příčin nemohl náročných zahraničních cest účastnit, se zaměřil na výzkum pozemních a sladkovodních měkkýšů na slovenském území a na studium neznámých živočichů v uherských jeskyních.

Ze zdravotních důvodů (oční choroba) v roce 1851 opustil práci v muzeu a už jako soukromá osoba zpracovával výsledky ze svých expedic ve Svábhegyi nebo Jobbágyi. Jako člen mnoha domácích a zahraničních vědeckých společností, stálý dopisovatel vědeckých institucí v Londýně, Paříži, Florencii, Lipsku, Řezně, Altenburgu, Štětíně apod. +more byl znám ve vědeckém světě jako na slovo vzatý odborník. Už jeho počáteční výzkumy našly ohlas ve školních ročenkách v Sátoraljaújhely, Egeru, Košicích, Pešti a upozornily tehdejší vědecký svět na mimořádný talent. Imre Frivaldszky zanechal světu cenné výzkumy, obohatil přírodovědu o nové poznatky, v systematizaci flóry a fauny objevil nové poznatky. Svou obrovskou houževnatostí, systematickou prací a díky obrovskému talentu se probojoval do kruhu světoznámých přírodovědců a soustavným studiem popsal mnohé poddruhy, druhy i čeledi flóry a fauny středoevropské oblasti, z nichž mnohé nesou jeho jméno.

Během svého života popsal několik druhů hmyzu, např. : Melolontha albida Frivaldszky, 1835, Polyommatus eroides Frivaldszky, 1835, Phragmatobia Placida Frivaldszky, 1835, Plebejides sephyrus Frivaldszky, 1835, Orthos rorida Frivaldszky, 1835, Euprepia Placida Frivaldszky, 1835 a jiné. +more Na jeho počest bylo vícero druhů hmyzu pojmenováno jeho jménem, např. motýl Ahlberg frivaldszkyi (Kindermann in Lederer, 1853), brouk Pseudotrematodes frivaldszkyi Ménétriés, 1836 apod.

MUDr. Imre Frivaldszky zemřel ve své kurii v Jobbágyi v Novohradské župě.

Část jeho sbírky hmyzu z území Rakousko-Uherska, Turecka a Malé Asie byla uložena v Národním Budapešťském přírodovědném muzeu. Zde byla její velká část, společně se sbírkou Ferdinanda Ochsenheimera (1767-1822) zničena během povodní v roce 1838. +more Ironií osudu byl zbytek, který „přežil“ povodně, téměř celý zničen během protikomunistického povstání v Budapešti v roce 1956.

Bibliografie

Frivaldszky, I. : 1823, Dissertatio inauguralis medica sistens monographiam serpentum Hungariae, Budapest (Pestini), t. +more J. Trattner, 8, 64 pp. * Frivaldszky, I. : 1832 - 1833, Közlések a Balkány vidéken tett természettudományi utazásaról. Tudománytár 1832 - 33. . pp. * Frivaldszky, I. : 1834, Catalogus insectorum Emerici Frivaldszky. Budapest (Pestini), 12 pp. * Frivaldszky, I. : 1834, Ujabb közlései az általa esközlött balkányi természettud. utazásról. Budapest (Pestini), 31 pp. , 7 obr. * Frivaldszky, I. : 1834 - 36, Ujabb közlések a Balkány vidékén tett természeti utazásról. * Frivaldszky, I. : 1835, Közlések a’ Balkány’ vidékén tett természettudományi utazásról. A´ Magyar Tudós Társaság´ Évkönyvei, (Pest Buda), Második Kötet, 2(1832 - 1834): 235 - 276, tábl. I. - VII. * Frivaldszky, I. : 1837, Köczlések a Balkány vidékén tett természettudomanyi utazásrd. In: Magyar tudós Társasag Évkönyvei 4(3): 194 - 207. * Frivaldszky, I. : 1837, Neue Kerfe und Schnecken des Balkan. Gistl. Faunus. Neue Folge, 1(2): 84 - 93. * Frivaldszky, I. : 1938, Újabb Közlései az altala eszközlött, balkányi természettudományi ultazás - rol. Budan, 4, pg. 31, 8 far. tab. * Frivaldszky, I. : 1838, Balkány vidéki természettudományi utazás. Második közlés. In: Magyar Tudós Társaság Évkönyvei, 3(3): 156 - 184, 8 plates. * Frivaldszky, I. : 1844, Javaslat a természettudományok hazánkbani felvirágoztatása ügyében, Budapest (Pestini). . pp. * Frivaldszky, I. : 1844, T. Természettudományi expeditioja a Balkány vidékére. Tudománytár 1834. 222 pp. * Frivaldszky, I. : 1844, Kirándulás a szepesi kárpátokra természettudományi tekintetböl. A Magyar orvosok és természetvizsgálók nagygyülésének munkálatai, 4, 100 - 111, Budapest. * Frivaldszky, I. : 1845, Á Királyi magyar természettudományi társulat evkönyvet - elsö kötet. Budán. 1841 - 1845. Annalen der naturforsch. Gesellsch. V. Ungarn. 1 - 232, 3 far. tab. * Frivaldszky, I. & Frivaldszky, J. : 1857, Drei neue Grottenkäfer aus Ungarn. Verhandl. Wien. Zool. Bot. Verein, 7, 43 - 46. * Frivaldszky, I. & Frivaldszky, J. : 1861, Ein neuer Grottenkäfer aus Ungarn (Pholeuon gracile). Wien. Ent. Monatsschr. , 5, 384 - 387. * Frivaldszky, I. : 1865, Jellemzõ adatok Magyarorzság faunájához. A Magyar Tudományos Akadémia Évkönyvei, 11(1864 - 67), (4): p. 1 - 275, tábl. I. - XIII. Budapest (Pestini), Emrich Gusztáv nyomdája. * Frivaldszky, I. : 1865, Néhány hazánk faunáját jellemző állatfajnak részletes leírása. A Magyar Tudományos Akadémia Évkönyvei, 11(4): 205 - 206. * Frivaldszky, I. : 1898, Bogarak gyüjtésének némely fortélyai. Rovart. Lapok, 5, 87 - 89. * Frivaldszky, I. : 1898, Némely jegyzetek a lepke - gyüjtésröl. Rovart. Lapok, 5, 112 - 114.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

Anonym: 1865, Linnaea, 33: 594 - 595.                        * Anonym: 1870, Österr. +more Bot. Z. , 20: 383 - 384.   * Anonym: 1871, Ann. Soc. ent. France, Paris 1(5): 468. * Anonym: 1871, Petit Nouv. Ent. , 3: 125. * Kraatz, G. : 1871, Berl. ent. Ztschr. , 15: IX. * Wallace, A. R. : 1871, Trans. ent. Soc. London (Proc. ) 1871: LIII. * Aigner, L. : 1897, Rovart. Lapok, 4: 5 - 9 + portrét. * RÉVAI NAGY LEXIKONA, Budapest, VIII. KÖTET: (Földpálya - Grec), Frivaldszky (frivaldini), Imre, 177. * Obermayer - Marnach, E. et kol. : Österreichisches Biographisches Lexikon 1815 - 1950, Bd. 1: 371 - 372. * Allodiatoris, I. : 1963, Frivaldszky Imre (1799 - 1870). Élövilág, 8(6): 49 - 54. * Hrubý, K. : 1964, Prodromus lepidoptera Slovenska, SAV Bratislava, 15, 23, 61. * Seliga, J. & Sokira, J. : 1970, Bačkovský rodák Imrich Frivaldský, doktor lekárských vied a prírodovedec 1799 - 1870. Propagačný materiál obce Bačkov k storočnici narodenia Imre Frivaldského. 1 - 4 + portrét a krátka bibliografia. * Lukëcs, D. : 1970, Száz éve hunyt el Frivaldszky Imre, a magyar állatgyűjtés úttörője. Búvár, 25(6): 430 - 431 + fotó. * Endrödi, S. 1971: Megemlékezés Frivaldszky Imréről halálának 100. évfordulóján. Êllatt. közlem. , 58, 1 - 4, 3 - 5. * Szelei, L. : 1971, Frivaldszky Imre 1799 - 1870. Tud. mezőgazd. , 9(4): 96 - 101. * Martinček, L. : 1972, Dvaja Frývaldskovci …, Technické noviny, XX(21): 2: (z 23. 5. 1972). * Tibenský, J. et kol. : 1976, Bibliografia prírodných, lekárskych a technických vied na Slovensku do roku 1850. I. autorská časť, 181 - 182: (krátka biografia a časť bibliografie). * Kolektiv: 1978, Frivaldský, Imrich. In: Encyklopédia Slovenska, II zväzok: (E - J), Veda SAV, Bratislava, 118. * Barica, J. : 1984, Imrich Frivaldský. In: Vede a národu: malá encyklopédia priekopníkov slovenskej vedy a techniky. Bratislava, Smena, 131 - 133 + portrét a 3 obr. * Robert Zander, Fritz Encke, Günther Buchheim, Siegmund Seybold: 1984, Handwörterbuch der Pflanzennamen, Auflage 13, Verlag Ulmer, Stuttgart, . * Kolektív: 1987, Frivaldský, Imrich (Frivaldszky, Friedvalszky), In: Slovenský biografický slovník, II. zväzok (E -J), Matica Slovenská, Martin, 131. * Hesselbarth, G. ; Oorschot, H. van & Wagener, S. : 1995, Die Schmetterlinge der Türkei, Band 2: 1184: (In: Frivaldszky, Janos), 1233: (časť bibliografie). * Okali, I. et al. : 1996, Slovník slovenských zoológov a zoológov so vzťahmi k územiu Slovenska. (Frivaldský Imre: 38). Bratislava. * Këlmën, G. : 1996, 125 éve hunyt el Frivaldszky Imre. Süni és a Természet, 3(2): 56 - 57. * Koleška, Z. : 1998, FRIVALDSKÝ (Frivaldszky) Imrich (Emerich, Imre), 79 + 230: (portrét). In: Seznam biografií československých entomologů (entomologové nežijíci) - II. Dodatky, doplňky a opravy biografických hesel „Seznamu biografií čs. entomologů (entomologové nežijíci) - I“ ve svazcích 1 - 15 z let 1979 - 1995, Klapalekiana, 34 (Suppl. ): 1 - 238. * Gaedike, R. & Groll, E. K. eds. 2001, Entomologen der Welt (Biografien, Sammlungsverbleib). Datenbank, DEI Eberswalde im ZALF e. V. : „Frivaldszky von Frivald Emerich (= Imre)“. * Okáli, I.

Kategorie:Slovenští entomologové Kategorie:Maďarští entomologové Kategorie:Koleopterologové Kategorie:Slovenští botanici Kategorie:Slovenští lékaři Kategorie:Narození 1799 Kategorie:Úmrtí 1870 Kategorie:Narození 6. +more února Kategorie:Narození v Bačkově (okres Trebišov) Kategorie:Úmrtí 19. října Kategorie:Úmrtí v župě Nógrád Kategorie:Muži.