Italská kongregace v Praze

Italská kongregace v Praze, starším názvem Vlašská kongregace ( Congregazione Italiana di Praga, původním celým názvem La Congregazione della Beata Vergine Maria Assunta in Cielo, tedy Kongregace Milostivé Panny Marie nanebevzaté), byla instituce založená pražskou komunitou Italů, činná v letech 1573 až 1942.

Svého času kongregace hrála významnou roli při italské emigraci do střední Evropy a dále do severní Evropy.

Vznik kongregace

300x300pixelů Do roku 1560 se italská komunita rozšířila natolik, že jezuité z klementinské koleje na Starém Městě v kostele svatého Klimenta vedli kázání i v italštině. +more A podle svého zvyku, začali jezuité také se skutečnou systematickou organizací duchovního života početné italské komunity. Nakonec, rovněž z iniciativy jezuitů, někdy mezi lety 1573 až 1575 (zdroje se rozcházejí), italská komunita založila stálou organizaci, která nakonec vedla ke vzniku kongregace Nanebevzetí Panny Marie.

Charitativní a duchovní účel instituce po vzoru mariánských bratrstev (sodalit) při jezuitských kolegiích byl shrnut v hesle "Pro Deo et paupere" (Pro Boha a pro chudé), což byly dva hlavní cíle kongregace: obrana katolické víry v protestantských Čechách a realizace charitativních činností jako péče o chudé, bez ohledu na jejich vyznání. Péče o nemocné a poskytování svátostí umírajícím.

Prvním duchovním koadjutorem nové instituce byl italský kněz Blažej Montanini.

V tehdejších Čechách, silně ovlivněných reformním učením charismatického kazatele Jana Husa, představovala italská kongregace jednu z mála katolických organizací na českém území, a proto jí roku 1580 papež Řehoř XIII. +more udělil zvláštní nadání.

Vznik kongregace značně přispěl k posílení soudržnosti mezi příslušníky italské menšiny v Praze. Díky charitativní práci si u místního obyvatelstva vydobyla takovou prestiž a respekt, že se k ní po čase chtěli připojit i neitalští obyvatelé. +more Vazby mezi kongregací a jezuity byla velmi silná, přinejmenším v první prvních letech jejího života, a to natolik, že v roce 1618, když byli jezuité vykázáni z Čech, mnoho z nich našlo útočiště mezi členy kongregace.

Administrativa kongregace

Publikace ku příležitosti výroční volby představenstva kongregace, rok 1796. +more Kongregace neměla administrativní zázemí a řízení bylo svěřeno nejstarším členům. Teprve později, po roce 1600, vznikla z důvodu stále rostoucího počtu aktivit potřeba volby rektora a dvou asistentů volených na rok. Volba se obvykle konala každoročně kolem 15. srpna, tedy na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Po zvolení rektora a dvou asistentů, společně s desetičlennou radou, jmenovali tajemníka, zástupce tajemníka a pokladníka.

Založení špitálu a sirotčince

Benefiční koncert na podporu dětí ze sirotčince Z důvodu stále většího počtu chudých a potřebných, které členové kongregace ošetřovali ve vlastních domech, bylo v roce 1602 rozhodnuto o zakoupení domu architekta Domenica de Bossiho, jednoho z významných členů, aby zde zřídili špitál především pro chudé a pro opuštěné děti a zároveň sídlo kongregace. +more De Bossi svůj dům kongregaci odprodal za symbolickou částku. Brzy se však ukázalo, že i tento objekt nedostačuje, načež kongregace požádala císaře Rudolfa II. o povolení k zakoupení několika okolních domů. V roce 1608 instituce získala svolení císaře Rudolfa II. , jenž oceňoval charitativní činnost, povolení zakoupit další nemovitosti pro rozšíření a další udělil významné úlevy, jako úplné osvobození špitálu od veškerých daní a poplatků a možnost i v budoucnu zakoupit domů a pozemků k dalšímu rozšíření budovy. Tato privilegia následně potvrdili také další panovníci Leopold I. (v roce 1691), Karel VI. (v roce 1732) a Marie Terezie (v roce 1744). Budova na Malé Straně byla několikrát rozšiřována a nakonec v letech 1611-1617 zcela znovu vybudována. Součástí nového špitálu byla také samostatná kaple, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie a svatému Karlu Boromejskému, vysvěcená 23. července 1617 pražským arcibiskupem Janem Loheliem.

Vlašské kaple

Starém Městě

V roce 1569 již Italové v Praze měli vlastní oratoř u staroměstské jezuitské koleje v Klementinu, kde se setkávali ke společným bohoslužbám a také malou kapli, taktéž v těsném sousedství kostela sv. Klimenta, kde se komunita soustředila. +more Italská komunita se však mezitím rozrostla natolik, že kaple již kapacitně nedostačovala, ta proto byla v roce 1589 stržena a roku 1590 zahájena celková přestavba. Nová kaple byla dokončena v roce 1600 a vysvěcena v srpnu na svátek Nanebevzetí Panny Marie téhož roku Monsignorem Filippem Spinellim, papežským nunciem u dvora Rudolfa II. .

Současná podoba kaple pochází z let 1590-1600. Vznikla po celkové přestavbě menší kaple, která již kapacitně nedostačovala. +more Dodnes zaujímá, díky své svébytné architektonické struktuře na oválném půdorysu s vnitřním ochozem, tvořícím malé mělké kaple, význačné místo v historii české i evropské architektury, neboť je prvním příkladem italské kaple na oválném půdorysu v Evropě severně od Alp.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. iicpraga. +moreesteri. it/IIC_Praga]Oficiální stránky Italského kulturního institutu v Praze[/url] * [url=http://www. treccani. it/enciclopedia/giovanni-paolo-campana_%28Dizionario_Biografico%29/]Treccani, Enciclopedia Italiana[/url].

Kategorie:Zahraniční kulturní střediska v Praze Kategorie:Náboženské organizace v Praze Kategorie:Česko-italské vztahy