Jablunkovské šance

stabilního katastru z roku 1836 Jablunkovské šance Jablunkovské šance jsou pásem opevnění budovaným podél slezské zemské hranice proti Turkům. Hlavní pevnost se nacházela v Jablunkovském průsmyku v Mostech u Jablunkova, menší objekty se nacházely v Bukovci, Hrčavě, Javořince, Svrčinovci (tzv. Alte Schanze - Staré šance) a Čierném (Hayducké šance, nebo také Hrnčiarské šance).

Historie

Dá se předpokládat, že již ve 14. století bylo v místě pozdějších šancí vystavěno jakési opevnění. +more V roce 1474 dal král Matyáš Korvín vybudovat cestu průsmykem a to se svolením samotných těšínských Piastovců.

Význam cesty ještě více vzrostl od roku 1494, kdy se tudy začala formanskými vozy dopravovat slovenská měď do Vratislavi a dále do Gdaňska. V roce 1529, kdy hrozilo nebezpečí vpádu tureckých vojsk, se zde začalo budovat opevnění. +more Tak vznikly šance, jejichž obrana byla svěřena tzv, vybraňcům. Byli to goralé z okolních vesnic, kteří za své služby na těšínsko-uherské hranici užívali určitých výsad. Významnou úlohu měly tyto šance za třicetileté války. V roce 1626 obsadil průsmyk generál Mansfeld, který pod tlakem vojenskopolitické situace Slezsko opustil. V tomtéž roce sloužilo na šancích 382 osob převážně z blízkého okolí. Kněžna Alžběta Lukrécie povolala z poddanských osad každého šestého poddaného, a proto byli tito lidé zváni vybraňci. Došlo rovněž ke vzniku šancí na Hrčavě a v Javořince, takže opevnění včetně vrchu Girové tvořila souvislý pás. K obnově bylo použito 19 000 kmenů silných stromů.

V roce 1638 byly šance Uhry zcela rozbořeny. Když však v roce 1642 začalo hrozit nebezpečí vpádu švédských vojsk, dala těšínská kněžna Alžběta Lukrécie staré šance urychleně obnovit. +more Mimo to bylo na vhodném místě postaveno nové opevnění, zvané velká šance, které později tvořilo základ všech zdejších obranných systémů. Po skončení třicetileté války však začalo opevnění opět chátrat. V roce 1663 bylo šancmistrem Janem Jakubem Samblem znovu obnoveno a v roce 1672 prohlášeno za zemskou pevnost. Od roku 1678 zde působila stálá vojenská posádka, která pak v roce 1688 odrazila útok uherských stoupenců Tökölyho. Ještě v letech 1703 a 1704 se tu opět bojovalo proti uherským povstaleckým jednotkám, které vedl sedmihradský vévoda František II. Rákóczi. Oba usilovali o vymanění Uher z nadvlády Habsburků.

Hlavní část chátrajícího opevnění byla v letech 1724-1729 přestavěna na pevnost. Měla pětipaprskový půdorys a byly zde také vystavěny kasárny, skladiště a další budovy. +more Valy a zákopy byly zpevněny kamenným zdvihem.

Významnější strategicko-vojenskou úlohu však šance již později nesehrály. Naposledy byly opraveny a rozšířeny v roce 1808, ale pak již chátraly. +more V roce 1848 byla pouze dvanáctičlenná posádka zahnána Kossuthovými stoupenci a narychlo ozbrojení obyvatelé Jablunkova zamezili uherským revolucionářům v dalším postupu do Slezska. Od téhož roku byly pak šance opuštěny, kameny z jejich staveb postupně rozebrány pro stavby a opravy domů místního obyvatelstva. Přesto je místo, kde se šance nacházely, i díky své příznivé poloze, navštěvováno turisty.

Současnost

Jablunkovské šance

Šance jsou kulturní památkou České republiky. V roce 1981 bylo kolem kulturní památky vytyčeno ochranné pásmo. +more V terénu jsou stále dobře patrné zbytky opevnění. Zachovaly se bývalé příkopy s valy, zbytky hradeb z původního opevnění a obranným příkopem.

V blízkosti je vybudováno návštěvnické centrum.

Vybraňci

V dobách míru na šancích sloužili horalští vybraňci pod velením hejtmana, který byl jejich správcem a soudcem. Vybraňci byli obdařeni podobnými výsadami jako v Čechách Chodové. +more Byli například osvobozeni od roboty a v okolních lesích byli neomezenými pány. Tyto oddíly byly zrušeny až v roce 1829.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam kulturních památek v okrese Frýdek-Místek

Externí odkazy

[url=https://www.facebook.com/%C5%A0ance-pro-%C5%A0anci-244971522515103/]Šance pro Šanci[/url] na Facebooku

Kategorie:Systémy opevnění Kategorie:Stavby v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Kulturní památky v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Třicetiletá válka Kategorie:Vojenské stavby v Moravskoslezském kraji