Jan František Kristián Swéerts-Sporck

Život a majetkové poměry

Hybernské ulici v Praze +morejpg|vlevo|náhled|300x300pixelů|Nově_opravený_Konojedy_(zámek)'>zámek Konojedy u Úštěka Byl synem hraběte Františka Karla Rudolfa Swéerts-Reista (1688-1758) a jeho manželky hraběnky Anny Kateřiny Šporkové (1689-1754).

Jeho majetkem se již v době nezletilosti stalo rozsáhlé panství Lnáře v jižních Čechách, které zakoupil otec v roce 1745. Ze zámku Lnáře zahájil kavalírskou cestu po Evropě, téměř půl roku pobýval v Římě (1750-1751), procestoval také další místa v Itálii, dále v Nizozemí a Německu, studijní cestu zakončil v lednu 1752 návratem do Konojed v severních Čechách.

V císařských službách později dosáhl hodností c. k. +more tajného rady a komořího. Proslul také jako osvícený aristokrat, měl přátelské vztahy s českými umělci a vědci (František Martin Pelcl), podporoval například hudebního skladatele Františka Xavera Duška a spolu s ním byl také členem zednářské lóže U tří korunních hvězd. Na zámku v Lysé vybudoval knihovnu, která v době jeho úmrtí zahrnovala 30 000 svazků.

V roce 1757 po otci zdědil rozsáhlý majetek v severních a středních Čechách (Lysá nad Labem, Konojedy, Nový Berštejn, Kokořín, Vidim), zděděné statky rozšířil příležitostnými nákupy (1772 Životice připojené k panství Lnáře). Na panství Lnáře přivedl k rozkvětu rybnikářství, naopak v Lysé nad Labem se musel potýkat s důsledky válek i vzpourami poddaných. +more V roce 1790 zakoupil statky zrušeného kláštera ve Svatém Janu pod Skalou a v klášterních budovách zřídil textilní manufakturu. V téže době získal i majetek zrušeného servitského kláštera v Konojedech, který založil jeho otec. Stejně jako otec byl zároveň mecenášem katolické církve a v roce 1765 nechal přestavět kostel v Kadově na panství Lnáře a v letech 1775-1778 kostel sv. Bartoloměje v Kostomlatech nad Labem. V letech 1783 a 1790 byly přestavěny obě budovy rodového paláce v Praze. Ve druhé polovině 18. století se přestavoval i zámek v Lysé nad Labem. Úpravy církevních i světských staveb na panstvích Jana Kristiána provedl architekt Antonín Haffenecker.

Rodina

Byl dvakrát ženatý a oběma sňatky se spříznil se starou českou šlechtou.

* Poprvé se oženil ve Lnářích v roce 1752 s Marií Barborou z Bubna a Litic (1731-1764). Z prvního manželství pocházeli dva synové, Filip Jan (1753-1809) a Josef František de Paula (1756-1823), kteří působili ve státních službách a z finančních důvodů zahájili počátkem 19. +more století rozprodej rodového majetku. Dcera Marie Barbora (1760-1834), provdaná za generála jízdy Andrease O’Reilly (1742-1832), zdědila Nový Berštejn a Vidim s Kokořínem. * Druhé manželství uzavřel v Praze s hraběnkou Marií Terezií Kounicovou (1742-1787).

Reference

Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Swéerts-Sporckové Kategorie:Narození 27. +more října Kategorie:Narození v roce 1729 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1802 Kategorie:Muži.