Jan Lopatka
Author
Albert FloresŽivot
Mládí a studia
Otec Jana Lopatky byl zedník, matka švadlena. Po základní škole absolvoval ve Vimperku jedenáctiletou střední školu. +more V letech 1958-1962 studoval dvojobor český jazyk - historie na Filosofické fakultě UK v Praze, zapisoval si také přednášky a semináře z estetiky. Titul PhDr. mu byl přiznán v roce 1964 po obhajobě rigorózní práce o rozhlasové adaptaci Vančurových literárních textů.
Do roku 1969
V šedesátých letech byl zaměstnancem Českého rozhlasu Praha, proslul však zejména jako redaktor nekonformního časopisu Tvář (vycházel v letech 1964-66, 1968-69). Zde se zabýval kritikou prozaických textů, publikoval a se sympatiemi komentoval některá literární díla, často nevšední kvality - mj. +more Bambino di Praga Bohumila Hrabala, Cholupický den Ladislava Klímy, Sešity Jana Hanče, prózu Jakuba Demla. Zasloužil se o docenění próz Karla Poláčka a o adekvátnější porozumění Osudům dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška.
Normalizace a závěr života
Po zastavení Tváře v roce 1969 měl Lopatka, který nikdy nebyl členem KSČ a pro svůj krajně skeptický odstup od režimu se nekompromitoval ani veřejným přitakáním pražskému jaru 1968, relativně snadnou ústupovou cestu do vnitřní emigrace a společenské „šedé zóny“. Pracoval jako technik a programátor, zabýval se soukromě dílem Egona Bondyho; v první polovině sedmdesátých let nepublikoval ani v ineditních sbornících. +more V roce 1975 však začal spolupracovat s Václavem Havlem na vydávání samizdatové literatury a v roce 1976 podepsal Chartu 77. V letech 1977-1989 proto pracoval v nekvalifikovaných profesích, např. jako umývač nádobí.
Je též znám mimo coby zakladatel a vydavatel kritického samizdatového časopisu Kritický sborník a spoluautor exilového vydání Slovníku českých spisovatelů (Toronto 1982).
Po Sametové revoluci nakrátko přišel na Filosofickou fakultu UK v Praze jako pedagog a publikoval v Literárních novinách. Zhoršující se zdravotní stav, problémy s alkoholem a těžkosti v profesním působení (v roce 1993 musel opustit redakci Literárních novin) ho přivedly k rozhodnutí dobrovolně odejít ze světa.
Rodina
Od roku 1965 byl ženatý; s manželkou Jaroslavou měl dcery Markétu (* 1966) a Veroniku (* 1968) a syna Jana (* 1975).
Dílo
Lopatkova pozice se dnes jeví jako mimořádně důsledný a nesmlouvavý boj za autenticitu literárního textu a tenduje k obhajobě netradičních, syrových, často ineditních a de facto „antiliterárních“ textů. Lopatkovy publikované statě úmyslně nerespektují tabu ani opatrné jazykové hry komunistického režimu šedesátých let. +more Tvrdě účtují nejen s dobovými marxistickými frázemi, ale přílišnou literární stylizaci a myšlenkovou mělkost kritizují i u tehdy vydaných a liberálním čtenářstvem nadšeně přijímaných románů Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka a Josefa Škvoreckého.
Knižní publikace
Estetická problematika vztahu rozhlasu a prózy - I. Četba (1964) * Předpoklady tvorby: Výběr z kritických článků a recenzí z let 1965-1969 (připraveno k vydání 1969, ale realizováno až 1978 samizdatově, další vydání 1985 - rozšířeno, 1991, 2010) * Šifra : Předpoklady tvorby 2 - Výběr ze studií, recenzí a odborných posudků z let 1969-1983 (1983). +more * Radiojournal v ko(s)mickém věku (samizdat 1984, 1994) * Šifra lidské existence (1995) * Posudky (2005).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=2&name=LOPATKA+JAN]Kdo byl kdo v našich dějinách[/url]
Kategorie:Čeští literární teoretici Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Signatáři Charty 77 Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Konzervativci Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Narození v roce 1940 Kategorie:Úmrtí v roce 1993 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Břevnovském hřbitově