Jan V. Portugalský

Technology

12 hours ago

Author

Jan V. Portugalský (portugalsky João V de Portugal), zvaný apodado el Magnánimo (Šlechetný) nebo také portugalský král slunce, 22. října 1689, Lisabon - 31. července 1750, Lisabon, byl portugalský král v letech 1706-1750 a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689-1750.

Život

Nastoupil na trůn po svém otci Petru II. +more, který zemřel v prosinci roku 1706, 1. ledna 1707 byl prohlášen králem.

Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s Velkou aliancí, k níž se jeho otec připojil v roce 1703. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do Kastilie, ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl +more_duben'>25. dubna 1707 v bitvě u Almansy.

27. +more října 1708 uzavřel manželství s arcivévodkyní Marií Annou Habsburskou (1683-1754), dcerou římského císaře Leopolda I. , aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s Francií v roce 1713 a se Španělskem v roce 1715.

Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z brazilských dolů na stříbro a zlato. +more Polovina každé tuny, která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat parlamentu a vládnout jako absolutní monarcha. Kvůli své centralistické politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých šlechtických rodů a vlivných členů kléru.

Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny Marie Barbary dal postavit své vlastní "Versailles" - palác Mafra. +more'>Ludvík XIV. byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.

Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. +more Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s Vatikánem směřující k získání uznání legální moci monarchy.

Tato jednání s Vatikánem skončila v roce 1748 ze strany papeže Benedikta XIV. +more uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu "nejzbožnější král". Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce 1742, byl Jan raněn mrtvicí, následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala regentství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn Josef I. Portugalský.

Děti

Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:

* Marie Barbara (4. února 1711 - 27. +more srpna 1758), ⚭ 1729 Ferdinand VI. (23. září 1713 - 10. srpna 1759), španělský král od roku 1746 až do své smrti * Petr (19. října 1712 - 29. října 1714), brazilský princ, vévoda z Braganzy * Josef I. (6. června 1714 - 24. února 1777), brazilský princ, vévoda z Braganzy, portugalský král od roku 1750 až do své smrti, ⚭ 1729 Mariana Viktorie Španělská (31. března 1718 - 15. ledna 1781) * Karel (2. května 1716 - 29. března 1736) * Petr III. (5. června 1717 - 25. května 1786), portugalský král od roku 1777 až do své smrti, ⚭ 1760 Marie I. Portugalská (17. prosince 1734 - 20. března 1816) * Alexandr František (24. září 1718 - 12. srpna 1728).

Kromě těchto legitimních potomků měl i řadu nemanželských dětí, mezi jinými: * Antonín (1714-1800), člen řádu rytířů našeho Pána Ježíše Krista * Gaspar (1716-1789), arcibiskup z Bragy * Josef (1720-1801), Velký Inkvizitor Portugalska