Jan Vejrych

Jan Bedřich Vejrych (6. června 1856 Horní Branná - 24. června 1926 Dobrá Voda u Příbrami) byl český architekt spjatý s obdobím novorenesance přelomu 19. a 20. století.

Byl autorem novostaveb i přestaveb veřejných i soukromých budov v eklektickém neorenesančním stylu, pro který jsou typickými prvky polygonální či dlátkové věže, sgrafita a plastické výzdoby (včetně lunet), později i s prvky secese. Pochopitelně se nezabýval jen celkovými návrhy budov, ale cizeloval i detaily včetně kování nebo mobiliáře uvnitř i vně budov. +more Jeho zdobné návrhy se však zřejmě často rozcházely s představami nebo možnostmi investorů, takže se realizace dočkala jen část jeho návrhů.

Život

Mládí a studia

Vejrychovi rodiče Jan a Bedřiška (rozená Mejvaldová) pocházeli z Horní Branné, do manželství vstoupili roku 1851 a šlo tehdy o nepříliš zámožnou rolnickou rodinu. Syn Jan se jim narodil po pěti letech manželství. +more Projevoval studijní talent, a proto mu rodiče chtěli dopřát i lepší školy. Po vychození obecné školy (od května 1862 do října 1867) na radu místního faráře p. Kozáka jej v roce 1868 poslali vystudovat nižší reálné gymnázium v Jičíně a odtud Vejrych přestoupil na vyšší reálné gymnázium v Hradci Králové, kde roku 1874 úspěšně absolvoval maturitní zkouškou.

Po maturitě se Vejrych zapsal na obor vodního a silničního stavitelství Českého polytechnického ústavu v Praze, ovšem po ukončení druhého ročníku musel studium v roce 1876 z finančních i zdravotních důvodů přerušit a odešel do firmy stavitele Troníčka, kde nejprve pracoval v kanceláři a poté na vlastní žádost jako zedník, po krátké době i ve funkci políra. Po roce praxe se souběžně se zaměstnáním vrátil na studia, tentokrát do oboru pozemního stavitelství se zaměřením na architekturu. +more Studium uzavřel roku 1880 s prospěchem výtečným.

Praktikant

Antonína Reinwarta, Vodičkova 25 Počátkem roku 1881 získal Vejrych místo v inženýrské a architektonické kanceláři Achille Wolfa, díky které mohl spolupracovat na řadě projektů a soutěží a seznámit se s řadou rozhodujících lidí ze stavitelského oboru. +more První významnou prací se stala dokumentace jednak pro radnici ve Vamberku (nerealizováno), jednak pro nájemní dům knihkupce Antonína Reinwarta v pražské Vodičkově ulici, kteroužto stavbu pak také samostatně vedl (dnes č. 25, se sochou pěvce Lumíra v 1. patře). Poté se Vejrych účastnil několika architektonických konkursů, přičemž jeho návrh nové tkalcovské školy a radnice v Jilemnici z roku 1884 byl dokonce hodnocen jako nejlepší ze čtrnácti zaslaných návrhů a Vejrych za něj obdržel odměnu 200 zlatých, v době tehdejší hospodářské krize však návrh nebyl realizován.

V roce 1886 vypracoval Vejrych pro rodnou Horní Brannou projekt základní školy, která byla dostavěna a otevřena roku 1888. Jde o střízlivě pojatou stavbu v antickém, poměrně strohém stylu, který se pak u něho již neopakoval. +more V letech 1886 až 1888 totiž Vejrych, který v tu dobu měl manželku Janu a dvě dcery, podnikl dvě studijní cesty po Itálii, hrazené ze stipendia 2×1000 zlatých od města Prahy (v této době pobíral vlastní samostatný plat 50 zlatých měsíčně). Zevrubné studium české a italské renesance se promítlo i do výrazné zdobnosti jeho pozdějších projektů.

Samostatný architekt a stavitel

Roku 1888 si Vejrych otevřel vlastní projekční kancelář se sídlem v Praze, Krakovská ulice 25. Pracoval zpočátku spíše na menších projektech, jako byla například zmíněná hornobrannská škola nebo tři pavilony na Jubilejní zemské výstavě z roku 1890. +more Zanedlouho získal rakousko-uherský patent na obklady stěn ze šamotových cihel a dlaždic, jimiž bylo možno napodobovat cihelné a kamenné obklady, popřípadě i freskovou a sgrafitovou výzdobu.

Olšanských hřbitovech

Roku 1893 získal Vejrych oprávnění samostatného stavitele a začalo jeho nejplodnější desetiletí (i když nutno podotknout, že i tehdy řada jeho projektů zůstala pouze na papíře). Hned následujícího roku se jeho architektonická kancelář přestěhovala (patrně z nostalgických i reprezentačních důvodů) do dříve zmíněného domu ve Vodičkově ulici 25. +more Většinu projektů však i nadále realizoval mimo Prahu, zejména v podkrkonošské oblasti (Jilemnice, Semily), východních Čechách (Lázně Bělohrad, Pardubice, Nový Bydžov) a středních Čechách (Kladno, Kolín, Slaný), dokázal však i vyrazit za hranice českého království (Maribor). Velkou část jeho tvorby tehdy tvořily i sakrální stavby, tedy návrhy novostaveb i přestaveb hrobek, kaplí, kostelů atd. Angažoval se v přípravě pavilonů pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895) a Výstavu architektury a inženýrství (1898). V rámci likvidace staropražské zástavby se manželé Vejrychovi stali roku 1901 majiteli části pozemků kolem tehdejší Mikulášské (dnes Pařížské) třídy, kde Vejrych vystavěl domy čp. 66 (Josefov) a 1076 (Staré Město), kam později přestěhoval jak svoji kancelář, tak úřední bydliště.

Roku 1908 byl Vejrychovi udělen titul stavebního rady, roku 1909 se stal členem zkušební komise pro státní zkoušky z architektury a roku 1912 získal za svou rozsáhlou a kvalitní tvorbu čestný doktorát - titul doktora technických věd. V těchto časech však už jeho profesní kariéra vcelku rychle uhasíná, od práce ho pak zcela odstřihla první světová válka a následný republikánský odklon od předválečné zdobnosti ve prospěch prvorepublikové strohosti a nastupujícího kubismu. +more Zřejmě jeho posledním projektem se tak stává (nerealizovaná) rekonstrukce karlínské Invalidovny z roku 1920.

Architekt Jan Vejrych zesnul roku 1926 krátce po svých 70. narozeninách, manželka Jana zemřela roku 1935. +more Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Osudy jejich tří dcer (Marie, Alice a Olgy) nejsou známé.

Architekt Dvořák uvádí, že Jan Vejrych byl „Neobyčejně pilný a výtvarně nadaný architekt, znalec historického dědictví. … Vejrychova tvorba je značně rozsáhlá a mnohotvárná. +more Byl typickým, avšak výtvarně značně kultivovaným eklektikem. Jeho rané stavby byly ovlivněny tvorbou A. Wiehla. Později na svých stavbách využívá kromě forem české renesance i tvarosloví gotické a posléze samozřejmě secesní. Jeho mnohé stavby (jako např. v Praze Hotel Paříž a domy v Pařížské ulici) asi docení teprve budoucnost. “.

Ocenění

člen předsednictva Spolku architektů a inženýrů * člen předsednictva Jednoty stavitelů * stavební rada * čestný doktor technických věd.

Projekty

Poznámka: Jan Uhlík v rámci své diplomové práce z roku 2013 dohledal 121 projektů, návrhů a skic, u kterých je Vejrych autorem nebo spoluautorem. V galerii se nalézá jen část z nich.

Areál školy, Horní Branná. JPG|Horní Branná, škola (1872-1888) Zámek Stružná (1). +moreJPG|Stružná, přestavba zámku (spolupráce, 1884) Vodickova 715. JPG|Praha, nájemní dům Vodičkova 23 / Palackého 15 (spolupráce, 1884-1886) Klecany kostel. jpg|Klecany, přestavba kostela (1889-1892) Dolní-Kalná-40 CIMG1471. jpg|Dolní Kalná, Noskova vila (1890-1891) Zruč nad Sázavou, zámek, zdola (05). jpg|Zruč nad Sázavou, přestavba zámku (1891-1894) Pardubice radnice1. JPG|Pardubice, radnice (1892-1894) Kozelkova vila v Chlumci nad Cidlinou. jpg|alt=Kozelkova vila v Chlumci nad Cidlinou (1894)|Chlumec nad Cidlinou, Kozelkova vila (1894) Bělohrad Hotel 2014 1. jpg|Lázně Bělohrad, Záloženský a společenský dům (1893-1894) Narodopisna vystava 1895 Pojizerska Chalupa. png|Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895, Statek pojizerský (1895) Písek, Alšovo náměstí, poliklinika. JPG|Písek, záložna (asi 1895) Dom JNA v Mariboru in ulica Kneza Koclja v Mariboru 1959. jpg|Maribor, Narodni dom (1897-1898) Chrudim muzeum 02062007. JPG|Chrudim, Průmyslové muzeum (1897-1898) Jilemnice - ZŠ Komenského. JPG|Jilemnice, Dívčí škola (1897-1899) Kolin CZ town hall. JPG|Kolín, radnice (výzdoba průčelí, 1898) Kladno CZ Town Hall 01. jpg|Kladno, radnice (1898-1899) Střední škola - býv. Okresní dům (Nový Bydžov) 01. JPG|Nový Bydžov, Okresní dům - pouze pravá část (1898-1899) Vila Vosáhlova (Dašice) 2. jpg|Dašice, Vosáhlova vila (1899-1901) Slany CZ Okresni dum 394. jpg|Slaný, Okresní dům (1900-1901) ReznickovaVila. JPG|Hrubá Skála, Řezníčkova vila (1901) Prague 03-09-2013 15. JPG|Praha, nájemní dům Pařížská 7 / Jáchymova 6 (1902) Parizska 68 (Prag). jpg|Praha, Dům obchodnického spolku Merkur (1903-04) Dům66-V-Praha-Josefov2013. jpg|Praha, nájemní dům Pařížská 13 / Široká 16 (1902) Praha, Staré Město, Králodvorská, Hotel Paříž 01. jpg|Praha, hotel Paříž (1904-1905) Chlumec-nad-Cidlinou Okresní-dům DSC1973. jpg|Chlumec nad Cidlinou, Okresní dům (1904-1905) Spořitelna a muzeum (Nový Bydžov). JPG|Nový Bydžov, spořitelna a muzeum (1906) Semily - Obecní dům 1. jpg|Semily, Obecní dům (1907-1908) Holovousy zámek. JPG|Holovousy, zámek (přestavba, 1905-1907) Jilemnice - budova Městské spořitelny. JPG|Jilemnice, Městská spořitelna (1910-1911).

Odkazy

Reference

Literatura

DVOŘÁK, Kamil. Vejrych Jan (1856-1926). +more In: Architekti v českých zemích. Prostor - architektura, interiér, design [online]. Březen 2008 [cit. 27. 8. 2017]. Přístup z: [http://www. prostor-ad. cz/slovnik/sl_SZ. htm] * UHLÍK, Jan. Jan Vejrych: život a dílo architekta z Horní Branné u Jilemnice. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2017. 48 s. . * UHLÍK, Jan. [url=https://web. archive. org/web/20170828023148/http://krkonose. krnap. cz/index. php. option=com_content&task=view&id=14088&Itemid=45]Jan Vejrych, český architekt a stavitel[/url]. Časopis Krkonoše - Jizerské hory. 2017, č. 6.

Externí odkazy

Mgr. Jan Uhlík, MBA: [url=https://is. +morecuni. cz/webapps/zzp/detail/135084/]Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba[/url], PDF verze ke stažení [url=https://is. cuni. cz/webapps/zzp/download/120148145/. lang=cs]zde[/url] * [url=http://katalog. ahmp. cz/pragapublica/permalink. xid=5F55C4A6600F11E48ADF40618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 > Pražští příslušníci > Jan Vejrych[/url].

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Novorenesanční architekti Kategorie:Držitelé čestných doktorátů ČVUT Kategorie:Architekti a stavitelé z Kladna Kategorie:Narození 1856 Kategorie:Narození 6. +more června Kategorie:Narození v Horní Branné Kategorie:Úmrtí 1926 Kategorie:Úmrtí 24. června Kategorie:Úmrtí v Březnici Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži.