Jaromír Krejcar

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jaromír Krejcar (25. července 1895 Hundsheim - 5. října 1950 Londýn) byl architekt, návrhář nábytku, výtvarník, vysokoškolský profesor, vydavatel a teoretik. S první ženou Jiřinou Buckovou měli syna Jaromíra. S druhou ženou Milenou Jesenskou měli dceru Janu - „Honzu“. Třetí a poslední ženou byla Riva Krejcar.

Život

Narodil se v dolnorakouském Hundsheimu.

Vyučil se zedníkem, vystudoval pražskou Průmyslovou školu stavební, pracoval jako stavbyvedoucí a vystudoval architekturu u profesora Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění (AVU, 1918-21). Po dvou letech u Josefa Gočára se v roce 1923 osamostatnil.

Od 20. let minulého století rozhodný zastupitel funkcionalismu a purismu proti tehdy stále ještě přežívajícímu historismu a dekorativismu. +more Reprezentoval Bauhaus v Československu. Zakladatel Klubu za novou Prahu, člen Sdružení architektů, Levé fronty, Svazu socialistických architektů a Devětsilu (1922).

Okouzlen komunismem krátce pracoval v Moskvě (1934-35), vzápětí se rozčarován vrátil a ukončil kontakty s levicí kolem Karla Teigeho.

V roce 1937 získal dvě Velké ceny a Zlatou medaili za architekturu na mezinárodní výstavě v Paříži. Jeho československý pavilon (spolu se Z. +more Kejřem, B. Soumarem a Ladislavem Sutnarem) reprezentoval jednu z nejvyspělejších průmyslových zemí světa. Jedna z prvních staveb avantgardní architektury - ocel, sklo, světlo - vznikající těsně před válkou, na kterou navázal až high-tech v 60. letech minulého století.

V prvním válečném exilu žil a pracoval v Londýně. Krátce profesorem (1946-48) na VUT v Brně. +more Opět odešel do exilu po puči v únoru 1948 a vyučoval na tamější renomované škole architektury Architectural Association (AA).

Jaromír Krejcar zemřel v londýnské University College Hospital 5. +more října 1950 ve věku 55 let na krevní sraženinu, poté co byl hospitalizován při zápalu plic.

Dílo

; Stavby Obchodní dům Olympic v Praze +morejpg|náhled'>Sanatorium Machnáč v Trenčianských Teplicích, jedna z Krejcarových nejznámějších staveb. * vila Vladislava Vančury, Zbraslav u Prahy, 1923 * činžovní dům, Domažlická ul. , Praha-Žižkov, 1923-24, spolu s Kamilem Roškotem * Olympic, obchodní, kancelářský a bytový dům, Spálená čp. 16/75, Praha, 1924-27 * vila, Nad olšinami 4, Praha-Strašnice, 1926 * Gibiánova vila, Charlese de Gaulla 2, Praha-Bubeneč, 1927-29 * Jednota soukromých úředníků, kancelářský dům, Praha-Vinohrady, 1930-31 (projekt 1927) * Láznský dům Machnáč, Trenčianské Teplice, 1929-32 * Strakonice, regulační plán, 1930 * projekt přestavby pražské dopravní sítě, 1931, spolu s J. Špalkem * Československý pavilón na Mezinárodní výstavě umění a techniky v moderním životě, Paříž, 1937, spolu se Z. Kejřem, B. Soumarem a L. Sutnarem * rodinný dům, Nad koupadly, Praha-Hodkovičky, 1939.

Projekty a návrhy * velkotržnice, Praha-Žižkov, 1921 * studentské koleje, soutěžní návrh, Praha-Dejvice, 1923 * Úrazová dělnická pojišťovna, Praha, 1924 * Akademické náměstí, soutěžní návrh, Brno, 1925 * vládního centrum na Letné, Praha, 1928 * stadióny v Braníku a na Letné, Praha * léčebný dům, Karlovy Vary, soutěžní návrh, 1930 * komplex škol, soutěžní návrh, Praha-Dejvice, 1931 * léčebný dům, soutěžní návrh, Poděbrady, 1931 * sanatorium, Starý Smokovec, 1932 * sanatorium, Vyšné Hágy, 1932