Jaromíra Hüttlová

Jaromíra Hüttlová, rozená Jaromíra Eliášová (11. listopadu 1893 Tábor - 21. října 1964 Praha) byla česká středoškolská pedagožka, spisovatelka a překladatelka z němčiny a francouzštiny. Autorka knih a románů převážně pro mládež, dcera spisovatele T. E. Tisovského.

Mládí a studia

Narodila se v rodině státního úředníka Zemského finančního ředitelství Tobiáše Eliáše a Rosalie (roz. Janovské, 1868-1943). +more Jaromíra vyrůstala s bratry Oldřichem a Mojmírem a sestrou Miloslavou. V roce 1899 se Eliášovi přestěhovali do Prahy, kde začala chodit do pětitřídní školy v Praze na Karlově, pak pokračovala ve studiu na dívčím gymnáziu Minerva a středoškolské vzdělání zakončila maturitou na Akademickém gymnáziu v roce 1912. Ve studiu pokračovala na Filozofické fakultě pražské německé univerzity - latinu a němčinu, aby perfektně zvládla jazyk. Za rok po sňatku s německým praporčíkem PhDr. Willym Hüttlem, v roce 1917 získala doktorát- PhDr. (prací Untersuchungen zum Leben der Kaiserin Julia Domna - Studie o životě císařovny Julie Domny) a dále studovala oba jazyky na Univerzitě Karlově. Vysvědčení učitelské způsobilosti (latiny a němčiny na středních školách) získala 18. 12. 1925; vyučovala v Praze na Reformním reálném gymnáziu ve Slezské ul. a Reálném gymnáziu Smíchov. Pak působila na Akademickém gymnáziu (klasickém) Na Příkopech a na Reálném gymnáziu ve Vršovicích v Kodaňské ulici, zde byl ředitelem prof. Josef Rybka, její druhý manžel od roku 1936. Po obsazení Sudet 1938 byly vdané profesorky předčasně penzionovány, aby se mohly umístit stovky profesorů odsunutých z pohraničí. V roce 1945 se J. Hüttlová-Rybková vrátila do škol - nejprve Klasické gymnázium Žižkov-Kubelíkova, pak Reálné gymnázium Lobkovicovo náměstí. Po zrušení gymnázií učila na nižším stupni škol (př. Na Zelené lišce), ale jiné předměty než měla aprobaci. V roce 1951 odešla do důchodu a až do konce svého života dávala soukromé hodiny němčiny, latiny a francouzštiny, většinou studentům z okolí svého stálého bydliště - na rozhraní Strašnic, Vinohrad a Žižkova - v Okrajní ulici. Tato lokalita je často zachycována v jejích románech z té doby. Jaromíra Hüttlová zemřela v 70 letech a je pochována v rodinné hrobce na hřbitově v Sadské u Nymburka.

Spisovatelka

autorka řady románů pro mládež i dospělé Jaromíra Hüttlová ve své pracovně PhDr. +more Jaromíra Hüttlová je známá především jako spisovatelka - autorka povídek a románů pro mládež; napsala více než 40 knih a 8 povídek, některé také pod pseudonymy Anna Štětková, B. Dubská, Jarmila Svobodová a Dr. J. H. V třicátých a čtyřicátých letech 20. století byly její knihy neobyčejně populární. Patřily sice do kategorie umělecky nenáročné a zábavné konzumní četby, ale obsahovaly také výchovné a morální poslání. Ve svých románech se snažila vyhnout podbízivé kýčovité sentimentalitě, která se objevila např. v knihách ze studentského prostředí Viléma Neubauera (př. Sextánka - kniha 1927, film 1936; Filosofka Mája - 1928). Jako pedagožka zachycovala reálnou atmosféru gymnaziálního světa, kde učila, popisovala studentský život v kolektivu i zdravou morálku studentů. Její dílo bylo adresováno především dospívajícím dívkám a dětem (např. edice Dívčí knihovna - Pod vlajkou mládí). Psala však i pro dospělejší čtenáře (více než 11 titulů) - některé její romány vyšly ve známé Červené knihovně. Obsahem většiny románů i povídek byla milostná témata, ale i příběhy s mírně dobrodružným nebo detektivním dějem. Romány byly většinou ilustrovány, v 30. letech např. A. L. Salačem, Artušem Scheinerem, F. J. Peškem, H. Jakobem, E. Posledníkem. Po roce 1941 napsala pro mládež už jen dvě knihy a čtyři povídky; v důchodu (po roce 1951) napsala ještě jednu knížku pro děti, ale rukopis nebyl nikdy vydán, protože jako „buržoasní“ spisovatelka byla na "seznamu režimem nežádoucích" autorů. Několik knih Jaromíry Hüttlové vyšlo v dalších upravených vydání v letech 1992-1994 a 2000, např. : v nakladatelství Ivo Železný-Praha: Dáša, pražská studentka (l. vyd. 1929); Jarčina píseň (1931 ); Táňa z naší oktávy (1930); Věrka, hvězda stadionu (1934); Rok dovolené (1934) a Ženy bez domova; Čajovna U dvou růží, Vánoční píseň; Zpověď ženy svého věku; Tragická léta (první vydání rukopisu z autorčiny pozůstalosti).

Z díla J.Huttlové

Překladatelka

Jaromíra Hüttlová se věnovala také překladům z němčiny a francouzštiny, přeložila více než 20 knih. Byla „dvorní‘ překladatelkou populárního rakouského spisovatele především dobrodružné, krimi a sci-fi literatury Josepha Delmonta [http://www. +morelegie. info/autor/4340-joseph-delmont] - přeložila 9 z 10 jeho knih u nás vydaných: Divoká zvířata ve filmu (1927), Miliardář vagabund (1929), Ostrov popravených (1928), Fantóm rádia (knižně vydané roku 1929, vycházelo na pokračování již v roce 1927 v časopise Radio-Journal. ), Tulákovo srdce (1928), V okovech (1928), Darebácké kousky Tima Shea (1930), Zemětřesení (1932), Casanova z Budišína (1931). Jako překladatelka cizích románů pro dívky upravovala texty převáděním děje do českého prostředí a také počešťovala jména hrdinů. Z jejích překladů jsou známy např. : Brehmův ilustrovaný život zvířat 1-6 (1925-1927); A. Machard: Cvrček detektiv (1928); T. Etzel: Brehmovy povídky o zvířatech 1,2 (1928); L. Steveanhagen: Požár atomů (1930); L. Rogeveen: Tajemná vysílačka (1934); F. Norfolk: Zářící plamen (1942); H. E. Bates: Poslední přistání (1946).

Publicistka

Kromě spisovatelské práce se také věnovala psaní populárně naučných prací. Uváděny jsou např. +more: Poklady egyptských hrobů. Z dějin papyru a papyrových nálezů (1919); První pomoc při úrazech (1931). Věnovala se též úpravám textů: Francouzsky v 1000 slovech (1927), Mytologie Řeků a Římanů (1948) a jiné. Pod jménem J. Rybková, nebo také Rybková-Hüttlová-po svém druhém sňatku-vydala po roce 1936 několik jazykových příruček a učebnic němčiny, např. : Učte s česky /pro německé děti/ (1919); Německy rychle, správně a vesele (1939); Německy rychle v praktických rozhovorech (1940) a jiné. Pod různými jmény (A. Štětková, B. Dubská, J. Svobodová a Dr. J. H. ) publikovala (často fejetony) v tisku: Národní politika (v letech 1930-1938), Úhor (1933,1939) a Zora (1936), tento časopis v roce 1936 také redigovala.

Rodina

PhDr. Jaromíra Hüttlová měla dvě děti: dceru Editu (1917) a syna Pavla (1921-1995), ten byl povoláním ekonom, ale celý život psal básně, jak pro sebe, tak do novin a časopisů. +more V roce 1990 bylo v Praze ve Viole uvedeno pásmo jeho poezie (recitovali Radovan Lukavský a Vladimír Ráž). Zděděné literární vlohy se zřejmě projevují i v další generaci - blízko k psaní má i jeho dcera Mgr. Jaromíra Hüttlová (např. působí v České televizi jako scenáristka a dramaturgyně).

* Otec Jaromíry Hüttlové +more_Tisovský'>Tobiáš Eliáš byl znám pod jménem T. E. Tisovský (19. 1. 1863 - 23. 3. 1939). Absolvent ČVUT v Praze byl zaměstnán na Zemském finančním ředitelství jako kontrolor, později vrchní kontrolní rada. Byl literárně činný a jeho tvorba představuje více než padesát položek. Novely; knihy pro děti; vzdělávací knihy; romány pro dospělé; překlady knih. Přítel Aloise Jiráska je čestným občanem tisovské obce a v roce 2008 mu byl u rodného domu čp. 46 v Tisové odhalen pamětní kámen. * Sestra Jaromíry Hüttlové - PhDr. Miloslava Eliášová (9. 2. 1891 - 14. 1. 1942 ) byla profesorkou převážně na Státních reálných gymnáziích, naposledy v Nymburku (1935-1941). Také se věnovala psaní, např. Příhody Odysseovy (1911), Cid: O národním hrdinovi španělském (1913 - obě u nakl. Šimáček, Praha); knížky vyšly znovu v roce 1921 (nakladatel Šolc a Šimáček). * Mladší bratr Jaromíry Hüttlové - JUDr. Oldřich Eliáš (24. září 1895 - 8. listopadu 1941), úředník, vrchní rada Nejvyššího finančního kontrolního úřadu v Praze, se zajímal o kabbalu v souvislostech dějin židovského národa; navštěvoval přednášky o asyrologii a egyptologii a studoval hebrejštinu; jako jeden z mála českých hermetiků ovládal starou hebrejštinu. Jeho dílo - Monografie o Golemovi z roku 1924 je považována za nejlepší, co bylo ve světové literatuře k problematice magicky oživených soch publikováno. Hodně publikoval časopisecky, redigoval časopis Stopy duše. Za německé okupace byl zatčen, po věznění v Terezíně byl převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde 8. 11. 1941 zemřel. * Bratr JUDr. Mojmír Eliáš (1901-1945), byl gestapem zatčen v lednu 1945 a vězněn v Terezíně, po návratu domů podlehl tyfové infekci - zemřel 5. 6. 1945. ** Publikace O. Eliáše: Mrtví se mstí - na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy (Praha 1923); Magie a démonologie ve staré Babylónii (Praha 1923, reprint 1997); Golem - historická studie na podkladě okultním (Praha 1924, reprint 1996); Úvod do magie (Universalia, Praha 1935); Kabbala - pojem, dějiny a prameny (Praha 1938).

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090320023702/http://www. tisova. cz/zpravodaj/to0801. pdf]T. E. Tisovský[/url] * [url=http://encyklopedie. seznam. cz/heslo/440498-tisovsky-t-e]Tisovský-Ottův slovník[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080416155336/http://zanoni. vzahrade. net/osobnosti/osob/elias/index. html]Oldřich Eliáš[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070523122856/http://esoteric. mysteria. cz/elias. htm]O. Eliáš[/url].

Literatura

Ottův slovník naučný, sv. XXV, str. +more 469 * PhDr. Eva Uhrová: "Život měl daleko k červené knihovně: Jaromíra Hüttlová psala a snila"; Měsíčník „Krásná“, č. 10/2008;- [url=https://web. archive. org/web/20090614091830/http://www. krasnapani. cz/casopis-krasna/clanky-online/osobnosti-a-rozhovory/200]článek[/url] * TRS, Čtrnáctideník pro oblast Choceň, Vysoké Mýto a Litomyšle č. 9/2008 * Tisovské okénko - Zpravodaj obce Tisová - duben 2008, str. 3 * Novodobý český hermetismus - Milan Nakonečný, naklad. VODNÁŘ, 1. vydání, 1995.

Kategorie:České pedagožky Kategorie:České spisovatelky Kategorie:Narození 1893 Kategorie:Narození 11. +more listopadu Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Úmrtí 1964 Kategorie:Úmrtí 21. října Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení v Sadské.