Jaroslav Veris

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jaroslav Veris (původním jménem Jaroslav Zamazal) (10. července 1900, Vsetín - 28. října 1983, Kutná Hora) byl český akademický malíř, ilustrátor, autor divadelních výprav a publikace o francouzském sochaři a malíři Bourdellovi.

+more images (21)

Život

Rodina a studia

Jaroslav Zamazal se narodil 10. +more července 1900 ve Vsetíně na Valšsku (na Moravě) v rodině tamního obvodního lékaře Josefa Zamazala. Otec pocházel z východních Čech, matka se jmenovala Žofie Nováčková Zamazalová, pocházela ze Vsetína a byla rovněž lékařkou. Bratr Jaroslava Zamazala se jmenoval Josef Zamazal a mimo jiné se také věnoval malířství. Oba sourozenci navštěvovali stejnou školu a v Praze později oba bratři studovali i na AVU. V roce 1910 se rodina Zamazalových přestěhovala do Brna a Jaroslav zde navštěvoval klasické gymnázium. (Zde jej ovlivnili dva pedagogové: akademický malíř a profesor Bohumil Hnátek a Dr. Josef Vydra. ) V Brně navštěvoval Jaroslav malířské kurzy v ateliéru Vojtěcha Doležila.

Od roku 1917 oba bratři Jaroslav i Josef Zamazalovi zahájili studium na pražské Akademii výtvarných umění v Praze (AVU). Jaroslav nejprve studoval jeden semestr ve třídě vedené akademickým malířem Janem Preislerem. +more Další jeden semestr strávil Jaroslav pod vedením profesora Vratislava Nechleby. V roce 1919 zahájil Jaroslav studium na speciálně zaměřené malířské škole u profesora Karla Krattnera a studoval zde až do roku 1923.

File:Jan Preisler (1872-1918). jpg|Jan Preisler File:Nechleba Vratislav. +morejpg|Vratislav Nechleba File:Karl Krattner. jpg|Karl Krattner.

Studijní cesty

Během studia Jaroslav podnikal sám krátké studijní cesty (1920 Německo, 1921 Rakousko, 1923 Německo) při nichž většinou navštěvoval místní muzea s díly starých mistrů. Po skončení studia na AVU ještě několikrát navštívil Vídeň a Mnichov. +more První cestu do Paříže podnikl Jaroslav v roce 1922 a po jejím skončení se ještě vrátil zpět do Prahy. Na delší dobu se do Paříže dostal až v roce 1924. Toho roku (1924) přesídlil do Paříže a zůstal zde trvale prakticky až do roku 1938, kdy se začalo schylovat ke druhé světové válce.

Ve Francii

Ihned po příjezdu do Paříže začal Jaroslav Veris studovat na Academii Julienne a navštěvoval přednášky Františka Kupky. V Louvre se zajímal o díla starých mistrů (benátské koloristy 16. +more století, např. Paola Veroneseho a Tintoretta) a o Monu Lisu od Leonarda da Vinci. V roce 1928 uspořádal Jaroslav Veris v Paříži v Galerii Bernheim-Jeune vlastní výstavu. V roce 1929 se Jaroslav Veris stal členem Pozimního salonu (Salon d'automne) a také Salonu nezávislých umělců (Salon des Indépendants).

File:Paolo Veronese, 1528-1588 - Nationalmuseum - 39582. tif|Paolo Veronese File:Tintoretto - Self-Portrait as a Young Man. +morejpg|Tintoretto File:Francesco Melzi - Portrait of Leonardo. png|Leonardo da Vinci.

Kontakty s umělci

Ve Francii se Jaroslav Veris stýkal nejen s dalšími Čechy (tam usazenými) - Františkem Kupkou, Jindřichem Štyrským, Toyen (Marií Čermínovou) nebo Otakarem Kubínem ale i s Pablem Picassem, Marcem Chagallem nebo Paulem Kleem. Také se tu seznámil s dalšími umělci: Františkem Foltýnem a Georgem Karsem. +more Kromě výše jmenovaných se Veris přátelil také s Františkem Muzikou a Zdeňkem Burianem.

Cesty za inspirací

Během svého pařížského pobytu Jarslav Veris hledal náměty a inspiraci při svých cestách jak po Francii (Provence, Cote d'Azure, Saint Tropez a Korsika) tak i po Itálii (navštívil Řím, Florencii, Benátky, Boloň, Ravenu, Janov a Orvieto). Procestoval a poznával některá španělská území a další místa v jižní Evropě jakož i v Holandsku a Německu. +more V roce 1933 podnikl Veris cestu do Maroka a v roce 1936 cestoval (spolu se svojí manželkou) do Alžíru, Tuniska, Egypta a Palestiny.

Práce dopisovatele

České slovo Jaroslav Veris ve 20. +more a 30. letech 20. století žil a tvořil střídavě v Praze a v Paříži. Od roku 1925 vykonával Jaroslav Veris funkci pařížského dopisovatele a ilustrátora deníku České slovo a německy psaného levicového deníku Prager Presse.

Kontakty s politiky a průmyslníky

Jaroslav Veris se osobně znal s prezidentem T. G. +more Masarykem (portrétoval nejen T. G. Masaryka, ale i jeho ženu Charlottu). Veris se stýkal rovněž s Edvardem Benešem (ten od Verise koupil obraz Port Royal v Paříži. ) Akty žen od Jaroslava Verise zakoupili i Dr. Emil Hácha a průmyslník Tomáš Baťa. Jaroslav Veris se také přátelil s politikem a diplomatem Štefanem Osuským i s průmyslníkem, mecenášem a sběratelem umění Jindřichem Waldesem.

Druhá světová válka

Terezín Po roce 1938 Veris do Paříže již nemohl dále cestovat. +more Verisova manželka Anne Verisová Zamazalová (rozená Meislová) byla židovského původu. Před svým zatčením maloval Jaroslav Veris obrazy s tématy proti fašismu a válce. Během druhé světové války spolu se svojí ženou prošel Jaroslav Veris dvěma koncentračními tábory (vězněn byl v Terezíně a v koncentračním táboře Klettendorf u Vratislavi). Během věznění v KT Klettendorf u Vratislavi v letech 1944 až 1945 zemřela Verisova první manželka. V tomto koncentračním táboře se Jaroslav Veris seznámil s hercem Vladimírem Šmeralem, kterého zde portrétoval. Za svoji protiněmeckou činnost byl Jaroslav Veris po skončení druhé světové války vyznamenán dekretem prezidenta ČSSR za odboj proti fašismu.

V socialistickém Československu

Socialistický realismus Po skončení druhé světové války a změně politického režimu v Československu v únoru 1948 se Veris do Francie již nemohl vrátit a zůstal natrvalo usazen v Čechách. +more Verisův příklon k modernímu malířství i „západní“ esprit a šarm vyzařující z jeho děl se však neslučoval s estetikou tzv. socialistického realismu. (A malíř sám se nedokázal ztotožnit s nastupujícím komunistickým režimem a jeho novým pojetím výtvarného umění. ) V totalitním Československu postupně akademický malíř Jaroslav Veris upadl v zapomnění. Našel svoje uplatnění ve scénografii a kostýmních návrzích pro divadelní inscenace. V 60. letech 20. století pobýval Veris na Sázavě, kde zachycoval českou krajinu s náměty z průmyslového prostředí (maloval např. tamní sklárny). V roce 1966 zemřela Verisova druhá manželka. Po její smrti se Veris oženil potřetí a z tohoto manželství se mu narodil syn Jaroslav - „Kiku“. V 70. letech 20. století se začaly u Jaroslava Verise objevovat zdravotní komplikace a začal se mu zhoršoval zrak. V roce 1976 ještě podnikl svoji poslední studijní cestu do Paříže a Itálie. Jaroslav Veris zemřel 28. října 1983 v nemocnici v Kutné Hoře. Jeho syn Jaroslav zemřel v roce 1987 při dopravní nehodě.

Important

Tomáš Garrigue Masaryk

Francie

Dům umění města Brna

Dílo

Obrazy vytvářel Jaroslav Veris po způsobu starých italských a holandských mistrů (a to včetně napodobování dobové obrazové patiny) V pozdějším tvůrčím období přešel Jaroslav Veris k impresionistickému portrétu francouzského typu a k novoklasické hladké malbě. Ve Vídni a v Paříži se Veris věnoval dalšímu studiu malířských technik. +more Dobová kritika vyzdvihovala ve Verisovo dílech, jenž byly inspirovány klasickou krásou, zejména jednotu, harmonii a čistotu.

Výstavy

V meziválečném období patřil Veris k uznávaným malířům jak v Československu, tak i ve Francii. První samostatnou výstavu měl Veris v Praze již roku 1925 a v roce následujícím (1926) další v Rudolfinu a v roce 1927 v Topičově salonu. +more V roce 1928 pak následovaly výstavy v Brně a Ostravě a také v galerii Bernheim-Jeune v Paříži. Ve 30. letech 20. století následovala další série jeho výstav.

Jaroslav Veris vystavoval ve Francii, v Čechách (například v Praze, Košicích, Brně, Moravské Ostravě, Hradci Králové a Olomouci.) a na Slovensku.

Autorské výstavy

1927/duben, květen - Jaroslav Veris: Obrazy z Paříže, Topičův salon (1918-1936), Praha * 1928/duben - Jaroslav Veris, Dům umění města Brna, Brno-město * 1931/duben - Jaroslav Veris, Dům umění města Brna, Brno-město * 1934/září, říjen - Jaroslav Veris, Dům umění města Brna, Brno-město * 1953 - Jaroslav Veris, Síň Sdružení výtvarníků Purkyně, Praha * 1959 - Jaroslav Veris, Síň Sdružení výtvarníků Purkyně, Praha * 1974/srpen, září - Jaroslav Veris: Obrazy, kresby a plastiky, Galerie bratří Čapků, Praha * 2005/prosinec - 2006/únor - Jaroslav Veris, Grafický kabinet, Zlín * 2005/prosinec - 2006/únor - Jaroslav Veris: Petit Testament, Grafický kabinet, Zlín * 2019/září, říjen - „Veris/Paris“, Arthouse Hejtmánek, Praha

Kolektivní výstavy

1928/květen až říjen - Výstava soudobé kultury v Brně, Obchodně - průmyslový palác, Brno-město * 1946/květen - Člověk a práce, Pavilon Myslbek, Praha * 1949/prosinec - 1950/leden - Výtvarní umělci k II. všeodborovému sjezdu, Dům výtvarného umění, Praha * 1952/listopad, prosinec - Členská výstava 1952, Obecní dům, Praha * 1967/červenec, srpen - 1. +more pražský salon, Bruselský pavilon, Praha * 1969/září, říjen - 2. pražský salón obrazů, soch a grafik, Dům U Hybernů, Praha * 1970/září, říjen, listopad - Výtvarníci Prahy 3 a 10, Galerie bratří Čapků, Praha * 1971/květen, červen - Obrazy, grafika a plastiky 18 výtvarníků, Galerie bratří Čapků, Praha * 1974/leden, únor - Výstava obrazů, plastik, grafiky, Galerie bratří Čapků, Praha * 1977/červen, červenec - Cestami života a umění: Výstava třinácti výtvarníků, Galerie bratří Čapků, Praha * 1982/duben, květen - Cestami života a umění: Výstava obrazů, soch, kreseb a grafiky jedenácti výtvarníků, Galerie Československý spisovatel, Praha * 1983/září, říjen, listopad - Česká kresba 20. století ze sbírek Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, Kabinet grafiky, Olomouc * 1984/březen, duben - Česká kresba 20. století ze sbírek Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, 2. část, Kabinet grafiky, Olomouc * 1990/prosinec - 1991/únor - Aventinská mansarda: Otakar Štorch Marien a výtvarné umění, Dům U Kamenného zvonu, Praha * 2008/leden, únor, březen - Vzplanutí / Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903 - 1936, Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění, Olomouc * 2008/říjen - 2009/únor - Bytosti odnikud: Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století, Městská knihovna Praha, Praha * 2009/březen - 2009/červen - Bytosti odnikud: Metamorfózy akademických principů v malbě 1. poloviny 20. století, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno-město * 2013/duben, květen - Metamorphoses. Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant, Praha * 2015/září, říjen, listopad - Má vlast: Pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu, Praha * 2016/duben - 2016/říjen - Portrét a figura ze sbírky Kooperativy, Galerie Kooperativy, Praha 8 * 2016/duben - 2016/září - Uhlem, štětcem, skalpelem…, Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění, Olomouc * 2017/duben - 2017/říjen - Zátiší ze sbírky Kooperativy, Galerie Kooperativy, Praha 8 * 2019/červen - 2019/září - Obrazy Kooperativy, Muzeum a Pojizerská galerie Semily, Semily.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Toman, Prokop. [url=https://aleph. +morenkp. cz/F/. func=direct&doc_number=001245413&local_base=SKC]Nový slovník československých výtvarných umělců[/url]. Svazek 1. 5. opravené vydání Praha: Ivo Železný, 2000. 605 stran, 218 stran. . * Toman, Prokop. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=001245414&local_base=SKC]Nový slovník československých výtvarných umělců[/url]. Svazek 2. 5. opravené vydání Praha: Ivo Železný, 2000. strany 219 až 782, 224 stran. . * Rakušanová, Marie. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=001830741&local_base=NKC]Bytosti odnikud: metamorfózy akademických principů v malbě první poloviny 20. století v Čechách[/url]. Vydání 1. Praha: Academia, 2008. 508 stran. . * Dolenský, Antonín, ed. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=002235632&local_base=NKC]Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic[/url]. V Praze: Josef Zeibrdlich, 1934-1936. 2 svazky (585, 672 stran). (Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936) * Toman, Prokop. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=000705027&local_base=NKC]Nový slovník československých výtvarných umělců[/url]. 4. , nezměněné vydání Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993-1994. 3 sv. . (II. díl; L - Ž) Poznámka: Kompletní reprint původního vydání z roku 1947-1950 včetně Dodatků z roku 1955; Obsahuje 1. díl. A-K. 1993. 605 stran; 2. díl. L-Ž. 1993. 782 stran; Dodatky. 1994. 224 stran. * Pavliňák, Petr a kol. [url=https://aleph. nkp. cz/F/. func=direct&doc_number=000106705&local_base=NKC]Signatury českých a slovenských výtvarných umělců[/url]. Vydání 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1995. 263 stran. Prameny a dokumenty. .

Externí odkazy

Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1900 Kategorie:Narození 10. +more července Kategorie:Narození ve Vsetíně Kategorie:Úmrtí 1983 Kategorie:Úmrtí 28. října Kategorie:Úmrtí v Kutné Hoře Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Čeští malíři 19. století.