Jerzy Henryk Lubomirski

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jerzy Henryk Lubomirski byl polský šlechtic a politik, který žil v 17. a 18. století. Narodil se v roce 1670 do vlivné šlechtické rodiny Lubomirských a získal vzdělání na katolických školách v Itálii a Nizozemsku. Po smrti svého otce v roce 1687 zdědil rodinný majetek a začal se angažovat v politickém životě Polsko-litevské unie. Lubomirski byl odpůrcem politického vlivu cizích mocností na Polsko a důrazně se stavěl proti německým a ruským intervencím. Aktivně se účastnil válek proti Rusku a po několika úspěších byl povýšen na velitele Královské armády. Později se stal velkopřevorem koruny polské a získal významnou roli v politickém systému Rzeczypospolitej. Lubomirski byl také známý jako mecenáš umění a podporoval vzdělávání a kulturu. Na jeho zámku v Rydzyni vzniklo významné divadelní a hudební centrum. Sám Lubomirski byl sběratelem umění a měl velkou knihovnu. Po jeho smrti v roce 1753 rod Lubomirských přestal hrát významnou roli v polské politice. Přesto byl Jerzy Henryk Lubomirski považován za jednoho z nejvýznamnějších politiků a šlechticů své doby.

Jerzy Henryk Lubomirski (28. května 1817 Vídeň - 25. května 1872 Krakov) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Pocházel z polského knížecího rodu Lubomirských.

Biografie

Jeho otcem byl šlechtic a mecenáš Henryk Lubomirski. Syn Kazimierz Lubomirski působil jako politik. +more Jerzy Henryk studoval v Praze a Vídni. Již během studií v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě navázal kontakty s českými obrozenci.

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. 6. +more dubna 1848 byl členem haličské delegace ve Vídni u císaře. Pak odešel do Vratislavi, kde se účastnil polského sjezdu. Zastupoval Halič také na Slovanském sjezdu v Praze. V Praze se stal také svědkem povstání a následné vojenské represe. Při konfrontacích s vojskem byl dokonce zadržen a propuštěn až díky intervenci Františka Antonína z Thun-Hohenštejna.

Ve volbách roku 1848 byl zvolen do rakouského ústavodárného Říšského sněmu. Zastupoval volební obvod Łańcut v Haliči. +more Uvádí se jako statkář. Rezignoval v prosinci 1848. V seznamu poslanců z ledna 1849 již nefiguruje. V lednu 1849 místo něj do sněmu nastoupil Alfred Potocki.

Po obnovení ústavní formy vlády počátkem 60. let se stal ještě poslancem Haličského zemského sněmu.

V letech 1869-1872 byl kurátorem sbírek Ossolinea. Patřil mezi zakladatele krakovské akademie věd. +more Našel Bibli královny Žofie coby přední památku starého polského písemnictví a vydal ji vlastním nákladem.

Udržoval styky s českými představiteli, jeho přítelem byl například duchovní Václav Štulc. V polském prostředí se profiloval jako čechofil a slavjanofil.