Jeva Olenskaja

Jeva (Jevgenia) Nikitična Olenskaja (1900, Quba, provincie Baku, Ruská říše - 20. května 1959, Baku, Ázerbájdžánská SSR, Sovětský svaz) byla ázerbájdžánská sovětská herečka, Hrdina práce (1927) a Národní umělkyně Ázerbájdžánské SSR (1949). Je nejznámější svou rolí v němém filmu Aršin mal alan (1917).

Životopis

Narodila se v Qubě v provincii Baku v roce 1900. Byla ruské národnosti, ale jako dítě se naučila ázerbájdžánský jazyk. +more Její starší sestra Alexandra Olenskaja byla herečkou v různých ázerbájdžánských divadelních souborech a povzbuzovala svou sestru, aby to na jevišti také zkusila. Později byl sestřin manžel Heydar Vezirov, lidový komisař zemědělství Ázerbájdžánské SSR, spolu s manželkou a dvěma syny stíhán jako lidový nepřítel.

Kariéra

Poprvé se objevila na jevišti v roce 1913 ve věku 13 let na premiéře operety Aršin mal alan v roli Asyi. Ve stejném roce se Jeva připojila k ázerbájdžánskému dramatickému souboru „Nikat“ a poté k souboru „Safa“.

V roce 1917 spolu se svou sestrou hrála v němém filmu Aršin mal alan režiséra Borise Svetlova. V letech 1918-1920 Olenskaja účinkovala v dramatickém souboru bratří Gadžibekových.

V letech 1923-1926 studovala na divadelní technické škole v Baku (nyní Ázerbájdžánská státní univerzita kultury a umění). Od konce roku 1920 do začátku roku 1925 pracovala v turecké svobodné kritice a propagandistickém divadle v Baku. +more V roce 1926 se Olenskaja vrátila do Národního činoherního divadla, kde účinkovala třicet čtyři let. Olenskaja vytvořila dramatické, tragické a komické role jak v národním dramatu, tak v představeních přeložených z cizího jazyka.

V roce 1927 získala titul „Hrdina práce“. V roce 1949 jí byl udělen titul Národní umělkyně Ázerbájdžánské SSR.

Jeva Olenskaja zemřela 20. května 1959 v Baku.

Divadelní role

Světová dramata

Valida, Sachra (Tárik ibn Zijád od Samiho Frašeriho); Mehridil (Černý jezevec od N. Kemalja); překladatel (V Turecku N. +more Hikmet); Julietina teta ( Romeo a Julie), Desdemona (Othello), Cordelie (král Lear), Ofélie (Hamlet od W. Shakespeara); Millerova manželka (Úklady a láska), Amalia (Loupežníci F. Schillera); Margarita (Macecha od Honoré de Balzaca); Eliza (Chaloupka strýčka Toma od H. Beecher Stoweové); Aoda (Cesta kolem světa za 80 dní ), Elmina (Děti kapitána Granta od J. Verna); Dey (Muž, který se směje od V. Huga); Hortenzia (Mirandolina od C. Goldoni) .

Ruská / sovětská dramata

Marie Antonovna (Revizor N. Gogola); * Archipovna (Vinen bez chyby A. +more Ostrovského); * Dunka (Ljubov Jarovaja od K. Trenjova); * Oksana (Smrt letky od O. Kornejčuka); * Manja (Cizí dítě od V. Škvarkina); * Babička Věry (Mladá garda A. Fadějeva); * Erna Kursius (Zámek v uličce bratří Tur. ); * Leokadija Lvovna (Dcera žalobce J. Janovského); * Děrgačjova (Osobní případ A. Štejna).

Galerie

Soubor:Olenskaya - Miller (Şiller). jpg|Millerova manželka v díle Úklady a láska (Friedrich Schiller), 1938 Soubor:Yeva Olenskaya - Marqarita (Balzak). +morejpg|Margarita v díle Macecha (Honoré de Balzac), 1938.

Odkazy

Reference

Literatura

Юсуфбейли Т. Г. +more Шекспир на азербайджанской сцене (дореволюционный период). - Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1962. - Т. VIII. - s. 115-143. - 200 s. - (Искусство Азербайджана). (rusky) * Мокульский С. С. , Марков П. А. Оленская Евгения Никитична. - Театральная энциклопедия. - Москва: Государственное научное издательство «Советская энциклопедия», 1965. - Т. IV. - s. 156. - 1152 s. (rusky) * А. Г. Сарабский. Возникновение и развитие азербайджанского музыкального театра (до 1917 г. ). - Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1968. - 273 s. (rusky) * Алекпер Гусейнзаде. Более 625 раз // Слово об Узеире Гаджибекове / Ахмед Исазаде[az]. - Баку: Издательство «Элм», 1985. - s. 71-72. - 211 s. (rusky) * Кубад Касимов. Узеир Гаджибеков. Избранные произведения (Публицистика и драматургия). - Баку: Издательство «Элм», 1985. - 293 s. (rusky) * Муслим Магомаев. О музыкальном искусстве Азербайджана. - Баку: Издательство «Ишиг», 1987. - 156 s. (rusky) * Л. Деревенская. Возникновение и развитие «Сатир-Агит Театра» - первого русского революционного театра в Баку. - Известия Академии наук Азербайджанского ССР. - Баку: Издательство Академии наук Азербайджанской ССР, 1990. - s. 105-136. - 200 s. - (Серия литературы, языка и искусства). (rusky) * Ф. Магсудов, Ч. Гулијев, Б. Нәбијев, К. Талыбзадә, Ј. Гарајев, Ш. Алышанлы, Ə. Мәммәдов. Азәрбајчан Халг Чүмһуријјәти (әдәбијјат, дил, мәдәнијјәт гуручулуғу). - Бакы: «Елм» нәшријјаты, 1998. - 297 s. (azerb. ) * İlham Rəhimli[az]. Azərbaycan teatr tarixi. - Bakı: Çaşıoğlu nəşriyyatı, 2005. - 864 s. (azerb. ) * Илья Штемлер. Избранное (Мой белый, белый город. Утреннее шоссе. Звонок в пустую квартиру). - Санкт-Петербург: Лимбус Пресс, 2008. - 595 s. - ISBN 9785837004582. (rusky).

Externí odkazy

Kategorie:Hrdinové socialistické práce (SSSR) Kategorie:Ázerbájdžánští národní umělci Kategorie:Úmrtí 1959 Kategorie:Úmrtí 20. +more května Kategorie:Úmrtí v Baku Kategorie:Narození 1900 Kategorie:Ženy.