Jindřich I. z Lichtenštejna
Author
Albert FloresJindřich I. z Lichtenštejna byl český šlechtic, který žil ve 13. století. Narodil se okolo roku 1200 do rodiny lichtenštejnských pánů. Stal se významným politikem a vojevůdcem své doby, prosadil se mimo jiné jako přítel a dvorní rada českého krále Václava I. Aktivně se účastnil několika válečných tažení a bojů, přičemž svou statečností a strategickými schopnostmi si získal uznání i respekt. Jindřich I. patřil mezi hlavní představitele lichtenštejnského rodu, který se později stal významnou šlechtickou a politickou rodinou. Byl také jedním z prvních členů rodu, který zakládal a rozšiřoval majetkové državy Lichtenštejnů. V průběhu svého života se stal majitelem několika panství a hradů, které sloužily jako sídla rodu. Jindřich I. byl také předkem dalších významných členů rodu, kteří hráli významnou roli v českých dějinách. Zemřel kolem roku 1264, ale jeho přesný datu úmrtí není známo. Jindřich I. z Lichtenštejna zanechal po sobě bohaté rodinné dědictví a významné postavení ve společnosti. Jeho vliv a význam lze spatřovat jak ve vojenských, tak i politických a rodových aspektech. Mnoho informací o jeho životě a činech je však stále neznámých a stále se zkoumají a objevují nové skutečnosti.
Jindřich I. z Lichtenštejna (německy , † 1265) byl rakouský šlechtic, roku 1260 zemský hejtman Štýrska. Jeho sídlem byl Mikulov, hrad Lichtenštejn a panství Petronell. Byl jedním z předků rodu Lichtenštejnů.
Život
Dolním Rakousku +more_Babenberg. jpg|náhled|upright|Bitva_na_Litavě'>vlevo Jindřichovo místo ani rok narození nejsou známé. Roku 1245 se účastnil válečného tažení proti Prusům u Toruně. Roku 1246 se zúčastnil uhersko-rakouské bitvy na Litavě na straně Fridricha II. Bojovného, kde vévoda padl. Český král Václav I. se roku 1247 po smrti svého syna Vladislava, manžela Gertrudy Babenberské, nároků na Rakousko a Štýrsko zřekl bez boje. Jeho syn Přemysl Otakar II. kvůli zachování dobrých styků na moravsko-rakouském pomezí usadil na hranice Jindřicha z Lichtenštejna.
Část šlechty, která chtěla v úřadech nahradit Václavovy oblíbence, bez králova vědomí zvolila 31. července 1247 ctižádostivého Přemysla spoluvládcem s titulem mladší král a postavila jej do čela odboje proti jeho otci. +more Volba Přemysla představovala zjevnou vzpouru a jak Přemysl, tak i předáci šlechty, kteří ho zvolili, předpokládali, že králi nezbude nic jiného, než se s daným stavem smířit. Lichtenštejn i s Alberem z Kuenringu zůstal na straně Přemysla Otakara. Pravděpodobně proto obdržel darem dne 14. ledna 1249 jihomoravský Mikulov s vesnicemi Bavory, Klentnice, Mušov, Dolní Dunajovice a Březí bezplatně do svého vlastnictví.
Roku 1251 během jednání o převzetí vévodství Přemyslem Otakarem II. vedl rakouskou delegaci Lichtenštejn a Jindřich z Hasbachu. +more Během Přemyslovy vlády společně s dalšími představiteli lokální šlechty vykonával nejvyšší funkce. 24. května 1260 byl jmenován zemským štýrským hejtmanem, poté obdržel jmenování do úřadu zemského soudce, i když tuto funkci již prováděl. Za nástupce v úřadu zemského hejtmana jmenoval Přemysl Otakar II. 25. prosince 1262 jihočeského šlechtice Voka z Rožmberka. Přesto Lichtenštejn stále patřil k vlivné šlechtě. V listině z 1. května 1262 vystavené ve Vídni bylo opakovaně potvrzeno darování mikulovského panství.
Jindřichův syn Jindřich II. +more bojoval 1278 v bitvě na Moravském poli na straně Otakara a po jeho smrti přešel na stranu Rudolfa Habsburského.