Jiří Marvan

Jiří Marvan (28. ledna 1936 - 13. dubna 2016) byl český jazykovědec, profesor slovanské a baltské filologie na řadě světových univerzit.

Životopis

Po maturitě na ruském gymnáziu nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na níž v roce 1959 absolvoval češtinu a ukrajinštinu (rovněž specializaci baltistika). Současně se pod vlivem Bohuslava Havránka zaměřil na studium bohemistiky. +more Po studiích působil tři roky ve Staročeském oddělení Ústavu pro jazyk český (1960-1963). V roce 1965 získal titul doktor filozofie. V letech 1967-1968 pod vedením profesora Pavla Trosta byl interním aspirantem na FF UK v oboru baltistika.

Kromě zmíněných lingvistů první poloviny 20. století jeho filologický vývoj velkou mírou ovlivnil také Vladimír Skalička, v širším měřítku pak tradice Pražského lingvistického kroužku, jehož aktivním členem byl (se zakládajícím členem kroužku Romanem Jakobsonem spolupracoval během svého působení ve Spojených státech amerických).

Své zahraniční působení započal již v přednormalizační době. V letech 1963-1965 pracoval jako zahraniční lektor (v oboru bohemistika) na Uppsalské univerzitě, v rozmezí let 1965-1967 pak jako švédský lektor (v oborech bohemistika, slavistika a baltistika) na Uppsalské a Stockholmské univerzitě.

Od roku 1968 začalo jeho exilové období života. V letech 1968-1969 byl hostujícím profesorem slavistiky a baltistiky na Státní univerzitě v Portlandu. +more V letech 1969-1972 byl asistujícím profesorem rusistiky na Kalifornské univerzitě v kalifornském Davisu. V rozmezí let 1973-1992 pracoval jako profesor rusistiky a slavistiky na Monash University v Melbourne v Austrálii. V následujících letech 1975-1976 byl hostujícím profesorem slavistiky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Na Monash University v Melbourne vedl katedru ruského jazyka, později založil (1982) katedru slavistiky a stal se prvním profesorem slavistiky na jižní polokouli a řádným členem (fellow) Australian Academy of the Humanities. Zasloužil se mimo jiné o zavedení baltských a slovanských jazyků jako výběrových maturitních předmětů v Austrálii.

Z exilu se vrátil v 90. letech 20. +more století. V letech 1994-1997 působil jako velvyslanec Česka v Athénách. V rozmezí let 1993-1998 pracoval i jako ministerský poradce pro Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1999 se zapojil do vědecko-pedagogické činnosti na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, v letech 2000-2001 na Západočeské univerzitě v Plzni, k tomu byl od roku 2001 aktivní i na své domovské FF UK. Titul Ph. D. a habilitační řízení úspěšně proběhlo v roce 2001 na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2006 byl na FF UK jmenován profesorem.

Po návratu do vlasti stihl vychovat řadu žáků v oboru slavistika a baltistika, čímž je podle soudu domácích a zahraničních odborníků zaručena kontinuita české filologie 20. a 21. +more století.

Dílo

Byl autorem teoretické práce o litevštině vydané v anglofonní zemi (Modern Lithuanian declension, 1978), v níž uplatnil své zaměření na jedinečnost jazykové endosféry, zejména tvaroslovné morfologie. S přesvědčením o nenahraditelné hodnotě každého jazyka, byť s malým počtem mluvčích, souvisí také jeho dílo Brána jazykem otvíraná aneb o češtině světové (2004), v němž češtinu uvádí do světového jazykového kontextu. +more Svou kompetenci v oboru synchronní i diachronní jazykovědné bohemistiky a slavistiky osvědčil zejména v dílech České stupňování (1986, 2008) a Jazykové milénium. Slovanská kontrakce a její český zdroj (2000).

Usiloval o rozvoj ekolingvistiky, lingvoekologie. Tento postoj byl aktuální i v době, kdy ohrožené jazyky existovaly v podmínkách rezistenčních, což vedlo k persekucí jeho práce v sovětském období. +more Vhodnou recepci monografie Modern Lithuanian declension například ztížila závěrečná úvaha: Moreover, since diachrony is not only retrospection, but generally the inherent dynamic component of a language, this approach is also the basis for generating a dynamic model of Lithuanian, i. e. , for the (obviously purely linguistic) prediction of the future of this language.

Byl popularizátorem bohemistiky, polonistiky, ukrajinistiky, baltistiky a dalších filologických oborů. V roce 1991 byl vyznamenán Zlatým křížem Polské republiky za zásluhy o polštinu a v roce 1997 Řádem velkoknížete Gediminase za zásluhy o litevštinu.

Korpus nejdůležitějších prací baltistického zaměření

Modern Lithuanian Declension. A Study of its Infrastructure. +more University of Michigan, Ann Arbor, 1978, * Verbum infinitum в балтийских языках и его отношение к славянскому состоянию (синтаксический анализ) In: Acta Universitatis Carolinae - Philogica 2. 1960, p. 7-16, * О некоторых предикативных функциях литовского причастия (синтаксический очерк) In: Lietuvos TSR aukštuju mokyklu mokslo darbai. Kalbotyra, 4, 1962, p. 33-41, * K otázkám kategorie slovesného způsobu v současné lotyštině In: Acta Universitatis Carolinae - Philologica 3, 1962, p. 253-256, * Par verbu izteismes kategoriju mūsdienu latviešu valodā In: Latviešu valodas apcerējumi. Zinātniskie rakstvi, LV sējums, 9. A Laidens, Zvaigzne, Rīga 1967, p. 127-133, * K základům litevské deklinace In: Slovo a slovesnost, 28, 1967, p. 401-405, * К вопросу о лингвогеографическом положении балто-славянских языков, In: Baltistika, 5, 1969, 17-20 * Inflectional Structure of the Lithuanian Noun, In: Donum Balticum. ed. V. Rūke. -Drāvina, Stockholm: Almqvist and Wiksell, 1970, p. 313-321, * The Lithuanian Prosodigmatical Patterns (kirčiuotės) of the Noun In: Proceedings of the S10. econd Baltic Conference, San Jose, California, 1971, p. 152-153, * Deciphering the Old Prussian Message In: Baltic Literature and Lingustics (A. Ziedonis, Jr. Et al. , eds. ), Chicago, 19/1, 1973, p. 31-38, * Baltic and Indo-European Ergative In: Lituanus -Lithuanian Quarterly. Chicago, 19/1, 1973, p. 31-38, * Slowiańsko - wschodio-baltycki areal językowy (Pierwszy etap w procesie reintegracji. ) In: Balto-slowiańskie związki językowe. Wroclaw 1990, p. 283-289, * Euro-Integration in the Slavic-Lithuanian Euro-zone In: Lekskologija - Leksikografija, Vilnius 2010, p. 252-284, * Belarusian within the the Slavic-Baltic Euro-zone - Morpholexical Processes In: Slavia 82, 2013, p. 175-188.

Knižní publikace v oboru slavistika

Prehistoric Slavic contraction. University Park and London: The Pennsylvania University Press, 1979, 196 s. +more * Pivničnoslovʼjanśkyj kontekst ukrajinśkoji slovozminy. Adelaide - Melbourne: Knyha, 1983, 31 s. * Inter-linguistics of inflection as an evidence of genetic coexistence. The case of North Slavic. Melbourne: Australia and New Zealand Slavistsʼ Association, 1983, 21 s. * České stupňování. München: Otto Sagner, 1986, 232 s. * Belorussia and its books. Melbourne: Monash University, 1986, 60 s. * Na srdci Evropy. Melbourne: [s. n. ], 1990, 37 s. * Vzpomínky na školu: o pražském učení jazyků. Melbourne: [s. n. ], 1990, 58 s. * Smrt velkého gramatika: ke 300. výročí úmrtí V. J. Rosy. Melbourne: Monash University, 1990, 27 s. * Ianua per linguam reserata. Melbourne: Monash University Slavic Section, 1990, 90 s. (česky). * Quo vadis, lingua ucrainica. Melbourne: Monash University Slavic Section, 1992, 17 s. (ukrajinsky s anglickým resumé) * Na prahu slovenčiny. K miléniu vzniku slovenského jazyka. Bratislava: Veda, 1999, 85 s. * Jazykové milénium. Slovanská kontrakce a její český zdroj. Praha: Academia, 2000, 410 s. (rozšířené č. 2). * Cesty ke spisovné češtině - prvních tisíc let. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2000, 224 s. * Cesty ke spisovné češtině - prvních tisíc let (800-1800). Malý průvodce dějinami české jazykové mysli. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2003, 240 s. * Cesty ke spisovné češtině - prvních tisíc let (800-1800). Malý průvodce cestami české lingvoekologie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2006, 295 s. * Brána jazykem otvíraná aneb o češtině světově. Praha: Academia, 2004, 433 s. (rozšířené č. 15). * Introducing Europe to Europeans through their language. One Europe for centuries - the Euro-Czech view. Praha: FF UK, 2008, 136 s. * České stupňování - slovanská podoba evropské univerzálie. Praha: Karolinum, 2008, 308 s. (rozšířené č. 5). * Čeština tisíciletá. Zrod slovanského jazykového prostředí uprostřed Evropy. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně. Voznice : Leda, 2012, 410 s. , (upravené č. 13). * Jazyk: jeho český příběh. Prvních tisíc let 800-1800. Malý průvodce cestami české lingvoekologie). Praha : Karolinum, 2015, 455 s. (rozšířené č. 14). * Čeština - most k Evropě a k Evropanům. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2015, 183 s.

Další bibliografie prof. Jiřího Marvana viz Petáková H., Opleštilová H. (eds.) Europeica - Slavica - Baltica: Jiřímu Marvanovi k 70. narozeninám. Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 2007.

Bibliografie

Algirdas Sabaliauskas Lietuvių kalbos tyrinėjimo istorija: 1980-2010 m. , Vilnius: LKI, 2012, p. +more 564-565 * Lietuvių kalbos enciklopedija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 1999. Bonifacas Stundžia, Kalba turi sužmoginti pasaulį In: Gimtoji kalba. 1991, 1-2, p. 27-29.

Reference

Изотов А. И. +more [рец. на:] J. Marvan. Jazyk. Jeho český příběh: Prvních tisíc let 800-1800: Malý průvodce cestami české lingvoekologie. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2015. 456 с. // Вопросы языкознания. 2017. №2. С.  147-149.

Kategorie:Čeští bohemisté Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Čeští filologové Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Členové Pražského lingvistického kroužku Kategorie:Pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky Kategorie:Čeští slavisté Kategorie:Narození 1936 Kategorie:Narození 28. +more ledna Kategorie:Úmrtí 2016 Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Baltistika.